Do školy mě vedla maminka, neboť tatínek s tetou Ursulou se připravovali na návštěvu finančního úřadu. Zatímco Ursula se oblékla do svých pověstných rudých šatů s hlubokým výstřihem , tatínek volil oblek mnohem střídmější, žádné elegantní sako moderního stylu, ale šaty, které by si nevzal v nejhorším snu za což si vysloužil řádnou kritiku od Uschi. ,,To jdeš na armádu spásy Peppi ? Tímhle Krause nedojmeš."
,,No přece si nevezmu ten nejlepší oblek co mám."Bránil se tatínek .
,,Ale taky si neber takový co máš na vybírání popelnic."Odsekla Uschi přehrabujíc se mu ve skříni, konečně našla šaty, jež podle ní byli pro tuto příležitost vhodné, hodíc je na postel zavelela.,,,Hoď sebou Peppi, ať ten valibuk Kraus nečeká."
Dle počtu lidu sedící před kanceláří se zdálo, že se Herr Kraus zakousl do své nové práce s vervou, neboť se mu v chodbě nahromadilo mnoho nervózních čekatelů, svírající ve svých třesoucích se rukách své účetní knihy, jeden pán, který to už nevydržel sotva tatínek s Ursulou vstoupili do úřadu rozběhl se k nim halaseje.,,Na mě nemůžou já mám vše v pořádku. Vše mám doloženo."
,,Pane oni si vždycky něco najdou, jsou to svině."Ozval se jiný pán sedící hned u dveří kanceláře .
,,Mě ne..."Bránil se pán s knihou. ,,Já mám všechno cajku."Hlásal ťukaje na knihu. Ursula se na něho usmála a rychle vyhledala s tatínkem volné místo a kvapně jej obsadili . Čas v chodbě se táhl, mezitím lidé vcházeli a vycházeli z kanceláře Herr Krause, tváříce se všelijak bědovali nad svým údělem, proklínajíce Krause a jeho uvědomělou svědomitost, nejvíce láteřil pán, jenž se tolik holedbal svým pořádkem v účtech.,,Hajzl jeden,..."Křičel na celé kolo. ,,Kvůli usmoleným 5 markám, ze mě vytáh pětistovku, aby se s nima zalknul panák napudrovanej, přivadruje si to s nějaký díry a bude tu buzerovat poctivý obchodníky, dobytek.
"
,,Ale vždyť jste říkal, že máte všechno v pořádku."Rýpl si do něho pán u dveří.
,,Vždyť ano..."Ohradil se pán s knihou .,,Jen jsem to špatně sečetl . " Dodal skromně.,,To se přeci stane." Hájil se
,,To se stane."Pravil ten pán u dveří s klidem vcházeje do kanceláře, bohužel klid, který měl při vstupu mu nevydržel, ven vycházel mnohem rázněji s výrazem rozzuřeného býka rámuseje na celý úřad. ,,Co je tohle za kripla, 2000 marek, aby mu kobyla ten jeho ciferník po chodníku rozmázla." Řval zabouchávaje za sebou vchodové dveře. Konečně se dostalo na tatínka s Ursulou, ta si stáhla šaty, čím ještě více prohloubila svůj dekolt už tak dost hluboký, tatínkovi upravila kravatu a s hlubokým nádechcem vešli do Krausovi kanceláře, ten seděl za svým stolem přísným pohledem na oba příchozí zíraje přes své kulaté brýle, ukázal na dvé volné židle, spouštěje.,,Předložte účetní knihu."
,,Prosím, Herr Kraus."Zaševelila Ursula, naklánějíc se tak aby její dary, vyčnívající z hlubokého dekoltu přistály přesně před Krausovýma očima, ten na gesto nereagoval a chladně otevřel knihu. ,,Impotent." Zašeptala sedající si Uschi zklamaně
,,Kdo vede v podniku účetnictví?"Tázal se Kraus listuje v knize.
,,Já."Odvětila bojovně Uschi. Kraus si jí projel očima od hlavy až k patě.,,A jiného účetního nemáte?"Zeptal se dál.
,,Ne." Odsekla Uschi.
,,A co jsou to ty čumáčci a pusínky ?" Ptal se nechápavě Kraus
,,To pusinka je káva a čumáček jsou cigarety, to je cechovní termín."Kvapně vysvětlovala Uschi.
,,Ano jistě..."Odvětil v rozpacích Kraus.,,...ale příště bych prosil přesnější označení položek, bez používání profesního žargonu." Dodal mrazivě pokračuje.,,Zdá se, že zatím máte vše v pořádku."Obřadně knihu zavřel, předávaje ji tatínkovi se slovy.,,A abych nezapomněl Herr Schwarzsteine, nepřeji si aby se děvčata stýkala, doufám, že si rozumíme."
,,To nechám na ně, Herr Kraus, já nic dceři zakazovat nebudu."Odvětil ledabyle tatínek
,,No jak chcete."Řekl výhružně Kraus .
S velkou úlevou vycházel tatínek s tetou s finančního úřadu, myslel si, že má všechny útrapy za sebou, cestou se ještě zastavili pro mě ve škole a společně jsme šli domů.
,,Tak jak jste pořídili?" Vyzvídala nedočkavě maminka
,,Je to v cajku, Marie." Hlásila Ursula
,,Chvála Bohu!"Oddechla si maminka
,,Já to říkala, že to bude v pohodě."Kasala se Ursula, tatínek mlčel, vytáhl zpod pultu zástěru, uvázal si kolem pasu a začal uklízet, podíval se na hodiny tiše hlásaje.,,Je čas, už otevřete."
Jako každé odpoledne, se dostavila do kavárny nejen teta Heidi s Herr Direktorem, ale i Mutter Bauer, která si nechala opět zahrát k tanci, čímž nevědomky bavila hosty, po tomto představení vypila svou sklenku vína a belhavým krokem se odšourala domů . Ještě ve dveřích se srazila s přísně se tvářící paní s aktovou v pod paží, která se za starou Bauer zdlouha podívala, pak energickými kroky přešla k pultu, pokládajíc aktovku na volnou stoličku pravila.,,Dobrý den , jmenuji se Gertruda Heller z úřadu sociální péče, hledám manžele Scharzsteinovi."
,,Já jsem Joseph Schwarzstein."Odvětil tatínek
,,Bylo nám oznámeno, že zanedbáváte hrubým způsobem výchovu své dcery, že prostředí ve kterém vyrůstá, je pro ní krajně nevhodné."
,, To není pravda, Elisabeth ..."Hájil se tatínek
,,Prý ji nutíte k práci."Zaútočila dál
,,No vypomáhá nám tady občas, ale ne tak aby jí to nějak ohrozilo."Bránil se tatínek.
,,Prý ve vašem podniku se provozuje prostituce?"Vzala to Frau Heller z jiného konce.
,,Prostituce?"Otázala se Uschi
,,Ano,..."Zakvokala Heller. ,,Dokonce prý je k tomu nucena žena v pokročilém věku."
,,To myslí mamá."Vsvětlila nechápajícímu tatínkovi, obracejic se k Frau Heller pokračovala s vysvětlováním.,,To je má matka..."
,,A vy jste kdo?" Přerušila jí úřednice.
,,Jsem Ursula Bauer, spolumajitelka podniku a dcera té zneužívané seniorky."Odvětila jízlivě .
,,A jak jí můžete nutit k takovému nedůstojnému chování? To jste dcera, styďte se."Kárala Heller Uschi
,,Kdo jí k tomu nutí?" Přešla Uschi do protiútoku,, Matka je senilní a tak neví co dělá..." Obhajovala se ,,...nehledě na to, že je neprodejná zvláště když si vyndá zuby"Dořekla tiše
,,Máte jí hlídat."Pokračovala
,,A nechcete jí to říct sama." Ukázala Uschi ke dveřím za nimiž se svižně sunula Mutter Bauer.
,,Co jste zapomněla Mutti?" Oslovila jí Uschi
,,Klíče, neviděla ši je?"Odvětila Mutter Bauer
,,Máte je tady na pultě."Řekla Uschi
,,Peppi dám ši víno."Zavolala na tatínka
,,Ale už jste dnes jednu skleničku měla."Připomínala jí Uschi
,,A čo je ti do toho, chči víno."Rozčilovala se Mutter .,,Stalou bábu by nechala chčípnout žížní, potvola ."
,,A prý vás nutí k prostituci."Zakřičela jí do ucha Frau Heller
,,Nežvete mi do ucha, jšem šiče štalá, ale ne hluchá."Upozornila jí energicky Mutter Bauer.,,Jak nutí?"Pravila poté nechápavě
,,Nutím Vás prej šlapat chodník."Řekla Uschi.
,,Ty?"Divila se . ,,Nikdo mě nenutí, jšem ještě v aktivní šlužbě." Zašišlala Mutter Bauer holedbavě
,,A nevadí vám, že mravně ohrožujete výchovu dítěte?"Zaštěbetala Heller
,,Čím?" Nechápala Mutter Bauer
,,No tím, že se tady předvádíte, že mu dáváte špatný příklad, mě by to vadilo, já bych si dělala výčitky." Řekla Heller káravě.
,,To chápu..."Prohodila Mutter Bauer.,,Na tebe by nikdo nevlež." Dodala. To Frau Heller pohoršilo, obrátila se na tatínka se slovy.,,Chtěla bych vidět dceřin pokoj, můžete mi ho ukázat?"
,,Jistě, zavolám manželku." Odpověděl tatínek úslužně, když maminka s Frau Heller zmizely z dohledu zaštěkala ještě Mutter Bauer .,,Čo to bylo ža kožu, měla řeči jak štalá fligyda."
,,To byla paní z úřadu sociální péče mamá."Řekla Heidi
,,Tak to jo..."Přitakala Mutter Bauer.,,...to by odpovídalo, zapšklá stalá panna."
,,Mamá."Okřikla jí Heidi
,,Tak Herr Schwarzsteine..."Řekla Frau Heller, když sešla dolů.,,...pokoj Elisabeth je vyhovující, ale prostředí vaši kavárny již nikoli, za půl roku přijdu na kontrolu znovu, doufám, že uvidím zlepšení. Na shledanou."
,,Šbohem." Zvolala demonstrativně Mutter Bauer .
,,Tu poslal Kraus."Vyřkla Uschi domněnku, jen co za Frau Heller zapadli dveře.
,,Neblázni Uschi..."Řekl tatínek nevěřícně.,,Přece všechno nemůžeme svádět na Krause."
,,A kdo jinej, ?" Snažila se obhájit Ursula
,,A co Kierchen ."Vynořila se Heidi se svou hypotézou .
,,Ta sedí."Prohodila Uschi
,,Už ne."Řekl Scheiner
,,Jak už ne."Divila se Ursula
,,No nenašli na ní dostatek důkazů, tak jí asi před týdnem pustili."Vysvětlil Scheiner.
,,A co s ní bude dál?"Tázala se Uschi
,,Nic k dětem nesmí, a v Berlíně taky není. Odstěhovala se někam do
Drážďan, ale co tam bude dělat, nevím." Pravil Scheiner
,,Ať tam dělá co chce." Prohodila Ursula.,,Hlavně, že je v tahu, potvora."
,,To ovšem stále nevysvětluje, kdo nás udal." Znovu zauvažoval tatínek.
,,A není to jedno, baba sem za půl roku přijde znovu a začne zase šmejdit." Odvětila Uschi . ,,,Já říkám, že to byl Kraus." Trvala si na svém, tatínek se té její proti řeči jen pousmál.
S Gundl se to neurovnalo, neboť tři dny po návštěvě sociální pracovnice vrazil Herr Kraus do ředitelny, mávaje Scheinerovi úředním lejstrem přednosem, žádal abychom byly já a Gundl rozsazeny, neboť on jako řádný rodič, jak sebe nazýval nemůže dopustit aby seděla s někým takovým jako jsem já, ještě toho odpoledne nám to přišel strýček Luis, jak jsem mu mimo školu mohla říkat sdělit do kavárny.,,Já to říkala, vidíš Peppi..."Zaútočila se zadostiučiněním Uschi, tatínek jen mávl rukou. ,,...řádný rodič...."Pokračovala obracejíc se na Scheinera.,,...a to si tomu ucaprcanýmu práskači nemohl říct, že řádnej rodič nechodí bonzovat?" Zaútočila
,,Nemohl..."Zabafal Luis. ,,Měl to úředně." Dodal
,,A kdyby měl úředně, že jsi vůl, taky bys mu to odkejval." Popichovala Ursula, na to Luis neodpověděl, sáhl do své aktovky, odkud vytáhl úřední papír z něhož počal číst.,,Šetření v záležitosti péče svěřené osoby. Sledovaná Elisabeth Schwarzstein narozena 11.4. 1937 v Mnichově, nyní bytem Richad Strauss Strasse 19, Berlín.
Sledovaná osoba žije ve společné domácnosti s rodiči Marii Schwarzstein rozenou Dietrich 18.7. 1915 v Ebersbergu a Josephem Schwarzstein narozeného 23.2. 1912 v Mnichově. Sledovaná osoba nejevila známky fyzického či duševního strádání, školní docházka není u výše jmenované Elisabeth Schwarzstein zanedbávána, neadekvátním prostředím níže podepsaná pracovnice sociálního úřadu označuje podnik výše zmíněných rodičů, kde nezletilá občas vypomáhá, níže podepsaná pracovnice má podezření, že by se zde mohla provozovat mravně pokleslá činnost, kterou zde vyvíjí Frau Rosa Bauer, osoba v pokročilém stáří a ze značně rozvinutou duševní dezorientací, u této osoby má pracovnice podezření, že jí k této společensky nepřijatelné aktivitě může nutit dcera Ursula Bauer..."
,,Ta baba je totálně mišuge..."Vtrhla Uschi do Luisiho čtení.,,...vždyť jsme jí vysvětlovali, že to dělá sama od sebe a ona tam ze mě dělá krkavčí dceru, můra jedna."
,,Klid Uschi."Tišil jí Luis pokračuje ve čtení.,, majitelka pochybného podniku U růžové kočičky,..."
,,Pochybnej, je to pension..."Rozkřikla se znovu Uschi.,,...i když předělanej z bordelu."Dodala, potom však zmlkla a poslouchala čtení dál.,,...a spolumajitelku podniku manželů Schwarzsteinových Caffé Apokalypsa, na tuto osobu doporučuje pracovnice se zaměřit, pro podezření, duševního a fyzického zneužití svěřené osoby..."
,,No jen ať přijdou, pojedou jak Messerschnitt ."Řekla výhrůžně
,,Uschi."Napomenul jí Scheiner pokračuje.,,Za sociální úřad podepsána Gertruda Heller, dne 21.11. 1945 v Berlíně."
,,Důra jedna."Dovolila si Ursula dovětek .
,,Co budeš dělat?"Otázala se Heidi
,,Půjdu a rozkopnu Krausovi a tý můře řiť."Odvětila výhružně
,,A pomůže to?" Zeptal se tatínek pochybovačně.
,,Ne, ale uleví se mi." Odpověděla Uschi bojovně.,,Co se vůbec montujou do nás, copak nemají válečný sirotky a starce, vono je pár měsíců po válce, my jsme rádi, že nám teče voda a svítí elektrika, ale ty haytry byrokratický budou šťourat furt."Hudrovala
,,No však jo..."Přitakal Luis. ,,... pamatuj si Uschi, že krysy, blbost a byrokracie přežijí všechny katastrofy..." Na chvíli se odmlčel a poté dodal. ,,bohužel vlivem dějinných katastrof tu byrokracii vedou stále hloupější lidé."
Chvíli zavládlo ticho, které jako by se bál každý prolomit, až maminka hladíc si břicho s obavou pronesla.,,A co když nám jí seberou a dají do domova, to pak bychom mohli přijít i o to druhé."
,,Nemohli, ..." Zaháněla jí obavy Uschi. ,,Kdyby jí chtěla sebrat tak to udělá hned a nebude s tím dělat takový cáchy, Navíc teď mají děcáky plný dětí co jim rodiče sebrala válka. Ty jsou rádi, že nemusí přibírat další ." Náhle jí přepadal myšlenka, proto se obrátila na strýčka Rudiho.,,Tak mě napadlo, co kdybychom si vzali nějaké to děcko z domova."
,,A nepočkáme jestli nepřijde vlastní?"Odvětil Rudolf
,,V mým věku je to jak ruská ruleta. To není jistota."Mínila Uschi.
,,To mi chceš říct, že bychom nemuseli mít nikdy vlastní dítě?" Zvýšil hlas Rudi.
,,Je mi 42, nemyslíš, že jsem na první dítě stará:"Bránila se Uschi.
,,Výborně..."Odfoukl si vztekle Rudi.,,...já Rudolf Schwarzstein největší proutník v Mnichově a okolí se nezmůžu na vlastní dítě."Bědoval.
,,Třeba si se někde zapomněl."Snažil se tatínek odlehčit situaci.
,,Jaký třeba, vždy jsem si dával pozor."Obořil se naň Rudi, tatínek odvětil nedůvěřivým mlaskáním .
Kdo ví kam by vedl tento rodinný rozhovor, kdyby jej nepřerušil rozzlobený Herr Kraus vedoucí Mutter Bauer za rukáv vzrušeným hlasem laje.,,Tak Frau Heller měla pravdu, tohle je bordel."
,,Z čeho tak usuzujete?"Otázala se zcela klidně Uschi
,,Jdu náhodou kolem a tohle jsem objevil před vašim podnikem." Křičel Kraus cloumaje s Mutter.,,Pžeštaň še mnou čloumat, ty plďolo." Přecedila Mutter Bauer přes dásně.
,,A opravdu jste šel kolem náhodou?"Otázala se Ursula nevěřícně
,,To není důležité, a já doufám Herr Direktor Scheiner, že tomu uděláte přítrž. Jinak to budu hlásit." Pravil Kraus rozrušeně .
,,Samozřejmě, podívám se co se s tím dá dělat."Odvětil Luis rezignovaně.
,,Ovšem tady to nezjistíte."Zakřičel Kraus ve dveřích.
,,Co tohle je za skřeta?"Pronesla Ursula když Kraus práskl dveřmi.
,,Hlavně še neumí chovat k dámě, dobytek."Zahudrovala Mutter Bauer.
,,Ale jak se ho zbavíme."Řekla maminka
,,Pro začátek by mohlo stačit, když Gundl dám do jiné třídy."Navrhl Luis
,,Ne." vykřikla jsem.
,,Lisi drahoušku..."Začal mě utěšovat Luis.,,...nemám jinou možnost, Herr Kraus je zlý a mohl by všem hodně ublížit."Popotáhla jsem nosánkem a odběhla nahoru .
,,Chudák holka..."Politovala mě Heidi.,,...kvůli takovýmu šupákovi, kazit děckám dětství, že se nestydí."
,,Musíme ho zlikvidovat."Pronesla rázně Uschi
,,Ty víš jak?"Ptal se tatínek
,,To nech na mě, Zrzavá Uschi si ví vždycky rady."Prohlásila Ursula
,,Doufám, že mi při tom nebudeš nevěrná?"Poznamenal Rudi
,,S Krausem?"Vece Uschi udiveně.,,Copak jsem úchylná?"Nezdálo se, že by Uschina odpověď nějak Rudiho uklidnila.
,,Tak Lisi taky zakážeme s tou malou Kraus kamarádit."Navrhla Maminka
,,To tomu moc nepomůžeš."Vyvracel jí nápad tatínek
,,Navíc byste tomu trotlovi nahrála na smeč ."Dodal Luis
,,Bože..."Zvolala v zoufalství maminka.,,...copak proti takovým Krausům není obrany?"
,,Ale je, nechte to na mě Marie."Uklidňovala jí Uschi.,,Já už se mu podívám na zoubek."
Nikdo jsme nevěděli jak míní Ursula nás zbavit Herr Krause a pravdou je, že jsme to ani vědět nechtěli, neboť praktiky Fräulein Ursuly Brauer nám za tu dobu, co jsme ji znali byly již známi. V každém případě jsme mohli doufat, že pod tím vysokým, rudým účesem se jí rodí plán.
Celé dva týdny jsme o problému Kraus nemluvili, z čehož se rodičů zmocňovala nervozita. Bylo 14 dní před vánoci, zima začala toho roku brzo a lidé ve městech neměli čím topit. Naštěstí díky Nandlovi se nás tento problém netýkal, anžto tento podivný človíček dokázal co do shánění tovaru udělat zázraky. Tatínek předešlou noc přeskládával přivezené dřevo na otop, toho dne byl celek rozlámaný od námahy na kterou nebyl zvyklý. Teta Ursula přišla to dopoledne s úsměvem na líci, hned si objednala sklenku vína a u Herr Holze jeden song od podlahy.,,Co slavíte?"Divila se maminka .
,,Konečně mám něco, co zabrzdí toho šťourala Krause."Prohlásila z vesela, pak pozvedla sklenku se slovy.,,Jsi skvělá Ursulo, na tvoje zdraví."Po těch slovech si zhluboka zavdala z vína.
,,A co máte?"Vyzvídala nedočkavě maminka
,,Trvalo mi to dlouho, pošta není moc spolehlivá, ale nakonec se povedlo." Hlásila vítězoslavně
,,A co se Vám povedlo ?"Naléhala maminka
,,Vzpomněla jsem si na jednoho bejvalýho hlavouna ze Sudet, který s Krausem osobně pracoval." Pronesla hrdě maminka
,,A co...?" Vyzvídala maminka dál
,,Podle toho co mi ten dotyčný podal, jsem se dověděla, že Herr Bernard Kraus nebyl finanční úředník, tuhle práci dělal do 40´, pak se postupně dostal až ke Gestapu , tam dělal vyšetřovatele, podle toho co vím, tak ten kripl má na svědomí dost lidí, který zařvali při jeho výslechu nebo po něm."Řekla Uschi tajemně
,,A co chcete dělat, snad ho neudáte?"Děla maminka s obavou
,,Ne kdepak, ale jen mu připomenu, že bude-li do nás i nadále šťourat, tak to proti němu použiju."Zaburácela Uschi, pokračujíc.,,Kde je Peppi?"
,,Je nahoře odpočívá, v noci skládal to dřevo co sehnal Nandl, teď se nemůže ani pohnout."Odvětila maminka
,,To věřím..." Usmála se Uschi.,,To chce masáž."Šeptla
,,Já mu ji pak dám." Řekla vzdorně maminka, Ursula se usmála, chvatně vypila víno a odebrala se k odchodu.,,Ursulo..."Zarazila jí maminka.,,Kde trávíte vánoce?"
,,Nevím,..."Pokrčila Ursula rameny.,,...asi jako obvykle, s matčiným hudrováním, ona je hrozná hašteřice a škorpinice, nic jí není recht."
,,A nechcete přijít k nám?"Odpověděla maminka.,,Pozvala jsem i Rudiho, Heidi se Scheinerem, tak když budete chtít..."Lákala jí maminka
,,Ráda."Řekla Uschi dojatě.,,Děkuji."Po těch slovech zamířila na finanční úřad, kde vyhledala Herr Krause, který opět s typickou svou pedantností prznil jednoho z Berlínských obchodníčků, Ursula mu vtrhla do kanceláře vprostřed jednání, Kraus bojovně vstal. Uschi se obrátila na przněného řka.,,Nechal byste nás o samotě, seřváno od něho můžete dostat kdykoli." Chudák obchodníček souhlasně přikývl, sebral ze stolu svou účetní knihu a kvapně opustil kancelář, Kraus nestačil koukat, něco takového nikdy nezažil, zvykl si na to, že se ho lidi báli a teď tu stála žena, kterou jeho autorita neoslovila.,,Co si to dovolujete." Zakřičel jen co se vzpamatoval
,,Zavřete hubu a kecněte si na zadek." Okřikla ho
,,Já jsem...."Snažil se jí postavit
,,Mám na háku, co jsi."Zarazila ho Uschi, pokračujíc.,,Mám tohle."Mávala mu před nosem papírem.
,,Co je tam?"Zeptal se s obavou
,,To je doklad, že jsi byl za války svině, že jsi v Karlových Varech na Gestapu umlátil dost lidí, není problém to ukázat patřičným úřadům. A teď mě poslouchej, udělám s tebou obchod, ty přestaneš do nás šťourat a já si nechám vše pro sebe." Zaburácela
,,Co si myslíte, že se Vás leknu."Snažil se Kraus vzchopit .,,Jste jen běhna, která vede bývalý nevěstinec."Útočil
,,A víš kolik jsem si přes postel a to svoje nádobíčko udělala známostí, tak na to mysli, jsi ještě větší špína než my poctivé flundry."Kraus zůstal, jak opařený, očití svědkové vypovídali, že tak zůstal notnou chvíli a že k přijímání dalších klientů došlo až pozdě odpoledne, faktem je, že Kraus již se do nás nenavážel, ba co víc Gundl mohla opět sedět vedle mě.