Motto
Bez špetky fantazie by nestál život za nic, ten kdo pouhou skutečností žije, mnoho sebe omezuje.
Kapitola 11. Mutter Bauer
Se starou Frau Bauer to bylo čím dál tím horší, po tělesné stránce byla v pořádku, chutnalo jí jíst, alkoholu si také z plna hrdla dopřávala, na procházky chodila a když Herr Holz zahudlal na piano tančila jako kdyby jí bylo 20, ale duše jevila známky opotřebení, chovala se jako dítě, hned chtěla to, pak zase ono, jakmile jí Uschi či Heidi něco řekly, odmlouvala, no hůř než já, tatínek si jí napomenout nedovolil, protože odpověď.,,Neloščiluj mě než tě pšefiknu." Ho přesvědčila o tom, že by se do rodinných záležitostí plést neměl, maminka vůbec nic neříkala, protože od začátku byla mínění, že moudrý mlčí. Nikdo si s ní nevěděl rady, strýc Luis tvrdil, že to máme nechat být, jelikož to už lepší nebude, ba naopak, proto bychom s ní měli mít trpělivost, bohužel tuto cnost nechtěla Ursula v případě matky nějak projevovat, tedy spíš v ní nechtěla pokračovat. Podle svých slov byla již unavená z toho jak se její matka chovala.,,Mám toho dost..." Prohlásila jednoho dne u své obvyklé sklenky.,,...je horší než Andreas, někdy si myslím, že ten malej má víc rozumu než ona."
,,Ale víš co říkal Luis." Namítal tatínek.
,,Prosím tě Peppino, Luis je starej blábolista." Odvětila Uschi
,,Ale vždyť je to pedagog, měl by tomu rozumět." Přemítal tatínek, na to Ursula odvětila mávnutím ruky, hledíc ke dveřím pravila.,,No jen se podívej..." Ukázala na právě přicházející matku.,,Kolikrát jsem jí říkala, aby se víc oblíkala když takhle mrzne, a ona se bude stále oblíkat jako v létě. Mě už to nebaví jí cokoli říkat." Bědovala Ursula.
,,Nech to plavat." Chlácholil jí tatínek.
0pt;mso-bidi-font-size:11.0pt; line-height:115%;font-family:"Times New Roman","serif";mso-bidi-font-family: "Times New Roman";mso-bidi-theme-font:minor-bidi">,,Dej mí víno."Zahřměla Mutti.,,Má muže a dítě a chlaštá." Poznamenala k Uschi.
,,Muž je v práci a Andreas si hraje s Lisou."Zabručela Ursula vztekle.
,,Mlcho, ty se nikdy nepšedžeš."Pokračovala matka v kritice, Uschi jí neodpověděla, dělala, že tam není.V klidu si popíjela svoje víno a nenechala se ničím rušit.,,Tady je moje ženuška." Zahalasil Rudi ode dveří, letmými kroky k ní přiskočil.,,Jaký jsi měla den?"
,,Hádej, když ho čelej plochlaštala." Odvětila Mutti Bauer místo dcery.
,,Dejte pokoj Mutti." Sykla Ursula
,,Ale copak?"Smál se Rudi.,,Co je k jídlu?"Obrátil se k Uschi.
,,Franzi..."Zvolala.
,,No..." Zabučela Franzi z kuchyně.
,,Nakrm mi muže, co tam máš?"Otázala se
,,No GnäFrau, tam udělala ňáký maso a brambory taky je tam asi eintopf."Přednesla Franzi otráveně nabídku.
,,Takhle nabízíš lidem jídlo, mluvíš o tom jak o šlichtě pro prasata."Obořila se na ní Uschi, Franzi pokrčila rameny řka.,,A jak jim to mám říkat?"
,,No především ty jídla mají ňáký ména, za druhý říct, že něco máš asi, je blbost, kterou nesmíš říct. Když děláš taky v kuchyni máš vědět co tam máš. Navíc si toho řekla málo, jak znám Marii má tam toho víc."
,,No něco se prodalo."Bručela Franzi
,,Kecáš..."Zavrčela Uschi.,, Jdu se tam raději podívat." Vece vstávajíc.
Po delší době vylezla konstatujíc.,,Tak ono to tam opravdu moc není, ale jako předkrm jsem ti přichystala šunku..."Pravila pokládajíc talíř před Rudiho pokračujíc.,,A až to sníš tak dostaneš roštěnou s bramborem a pak bábovku."
,,To se budu mít jako král."Liboval si Rudi
,,A mě necháš chčípnout hlady."Zaštěkala Mutti
,,Ale Franzi vám měla dát už dávno večeři...."Podotkla.,,Franzi." Zavolala po posluze .
,,No co je ?"Odvětila otráveně
,,Ty si nedala mojí matce, večeři."Hudrovala Uschi.
,,Není to moje matka." Odsekla
,,Hejbni zadkem ty důro a přines jí večeři."Křikla Uschi
,,Neměla bys používat ty hrubý výrazy."Napomenul jí Rudi.
,,Papej, ať ti nezaskočí." Odvětila mu, obracejíc se k tatínkovi.,,Máš tu pěknej bordel Peppino, to si to tu neumíš zrichtovat?"Kárala.
,,Na to mám tebe." Řekl tatínek udiveně.
,,No ještě, že mě máš:"Konstatovala Uschi vítězně
,,A navíc ty si mě ukecala abych vzal Franzinu, tak si jí richtuj sama."Prohlásil útočně.
,,Ale je tu za tvoje peníze, ty jí platíš."Vrátila mu Uschi úder-
,,To mi ani nepřipomínej, když si na to vzpomenu nejradši bych si vrazil vidličku do oka,"Zabrumlal tatínek.
,,Na to si srab."Rýpla si Uschi
,,Jšte jak malý děti..."Přerušila Mutter Bauer jejich vádu.,,Flanči byla dževo v pošteli a je dževo i na plače a bude dževo kdekoli še objeví, plotože dževo žůštane dževem i kdybyšte še na hlavu štavěli."Oba museli uznat, že na tom něco je, proto se dalších vzájemných invektiv raději zdrželi, v tichosti sledovali Mutter Bauer jak jí. Když byla dojedla odvedla jí Ursula domu, pak se opět vrátila, potom co jí a Andrease uspala.
Nebylo hodiny, kdy by Ursula spouštěla svou matku z očí, často říkala, že má dvě děti. V případě její matky to byl danajský dar, neboť chodila po městě, které se stále nacházelo v troskách, vzpomínala na staré časy. Často jsem jí doprovázela a poslouchala její zvuky z toulek pamětí. Zpočátku jsem protestovala, ale nakonec jsem si zvykla, její vyprávění mělo osobitý ráz.
,,Koukej..."Ukázala na rozbořeninu domu.,,...tady jsem dělala do třetího roku, než se mnou stará Reiska vyrazila dveře, když zjistila, že jsem v tom, potvora a pojď ukážu ti místo kde jsem pak šlapala Heidi." Heidi??? Já jsem Lisi, proč mi řekla Heidi? Snažila jsem se jí to vysvětlit, ale pořád mínila svou.,,To byly časy Heidi, jen ty chlapy stáli za prd a někdy i zdrhli bez placení, ale Uschi byla větší střevo, tak pitomou šlapku, jako tvoji ségru jsem neviděla, ona si nechá líbit od chlapa všechno i když jí zmlátil, koza." Bere mě jako Heidi, co se to děje? Nechtěla jsem jí rušit od výkladu.,,Jednou jsem tvojí ségře přivedla pořádnýho chlapa a ona mi řekla, že ho nechce, dala jsem jí přes hubu a byl klid. Jo a tady..." Ukázala na roh plný suti.,,Jsem klofla takovýho pitomce, byl děsnej, ale platil dobře."Rozmrzele se rozhlédla řka.,,Jdeme domu, tady to stojí za starou belu."
,,Tak jaká byla procházka." Zvolal tatínek jen co jsme se vrátili.
,,Na nic..." Zavrčela Mutter Bauer.,,Jako vždy když jdu někam s Uschi."
,,S Uschi???"Divil se tatínek
,,Jo s Uschi."Odsekla Mutter.,,Nikdy z ní nic nebude, je to jelito." Vrčela dál Mutter.
,,Ale vy jste byla s Lisi."Snažil se jí připomenout tatínek.
,,Jakou Lisi??" Podivila se Mutter.,,Taková tu nikdy nešlapala."
,,To je moje dcera." Řekl důrazně .
,,Neznám." Odvětila lakonicky, tatínek už nepokračoval věděl, že by rozhovor nikam nevedl, já i Mutter jsme se vrátili, tak to odmítl řešit, byl rád, že je vše v pořádku.
Nastalo předjaří, všechno se začalo probouzet ačkoli byla ještě zima, já si však nemohla toho příliš užívat, jelikož se mi někam zatoulala Kitty moje kočička, celý týden jsme ji z rodiči hledali, už jsem se pomalu začala smiřovat s tím, že jí neuvidím Až jednou večer. Maminka trpce nesla moje procházky s Mutter Bauer, obávala se mého mravního vývoje, z čímž se také svěřila tatínkovi při večerním sekání dříví.,,Nerada vidím, aby se Lisi tahala se starou Bauer."
,,Ale vždyť se spolu, netahaj, jen jí doprovází."Namítal tatínek
,,To, ale nemění nic na tom, že by jí mohla zkazit, jestli jí vypráví o dnech její kariéry." Namítala maminka
,,Pochybuju, že by z toho měla Lisi rozum."Odvětil tatínek rozmachuje se sekyrou.
,,Holky jsou chápavější než kluci." Poznamenala maminka.
,,Dej pokoj ty sufražetko..."Odbyl jí.,,...a sviť pořádně." Zahudroval, tu se ozvalo zoufalé zamňouknutí. Maminka zdvihla hlavu a s rozjihlým zvoláním,,Kittinka." se za ním rozběhla a to i s baterkou, kterou měla svítit tatínkovi na práci.,,Podívej Schwarzsteine, to bude mít Lisi radost." Tatínek odvětil úpěnlivým zakvílením, když se maminka i s Kitty v náručí vrátila, našla tatínka poskakujícího kolem špalku s levicí mezi stehny.,,Co děláš Schwarzsteine." Podivila se maminka, tatínek jen zaúpěl.,,Tebe tak nechat samotného."Kritizovala dál.
,,Kdyby si mi svítila tak by se mi to nestalo." Přecedil přes zuby.
,,Tak proč sekáš po tmě, to jsi celý ty." Popichovala jej
,,Jdi se bodnout, co jsi v tom, zastavilo se ti myšlení." Sípal tatínek z bolesti.
,,Kittinka se vrátila, to bude mít Lisi radost." Švitořila mávajíc kočkou před tatínkem.
,,Kittinka..." Zabručel tatínek.,,...raději mi to pojď převázat."Naléhal
,,Jistě..."Odvětila maminka zklamaně.,,...ale ještě si budeme muset promluvit o starý Bauerce..."Navázala na předchozí rozhovor.,,Šibe jí a může holce napovídat leccos a já bych se nerada dočkala toho aby chytla moresy štětky z dob císařství." Pokračovala zavazujíc tatínkovi zranění. ,,Marie..." Pokusil se jí mírnit.
,,No to víš, že jo. Bůh ví co jí ta stará vražda s vyndavacím chrupem napovídala." Přemítala maminka nahlas.
,,Nic, ona ani neví, že je s Lisi." Odvětil tatínek
,,Jak neví ?" Zarazila se maminka
,,No myslí si, že chodí na procházky s Uschi, i když Lisi povídala, že jí říká Heidi." Řekl tatínek chlácholivě .
,,No právě..."Chytla se maminka poznámky.,,...bůh ví co jí povídá."
,,No tak s ní choť ty." Navrhl tatínek
,,Já nemám čas." Protestovala maminka
,,No tak to nech jak to je." Nabádal jí tatínek
,,Fajn..." Rezignovala maminka.,,...ať s ní chodí, ale jestli bude mít ta čarodějnice na ní špatnej vliv tak si mě nepřejte všichni." Vyhrožovala maminka.
Ráno přišel tatínek do kavárny rozmrzelý, při pohledu na něho zůstala Franzi raději zalezlá v kuchyni, ačkoli ne na dlouho, protože tatínek nebyl schopný se zraněnou rukou moc toho udělat, tak musela pomoc i za pultem, ke své neradosti, ale bála se jeho nevrlého pohledu a tak se činila, Ursula prohlásila, že by tak měl chodit častěji, anžto to má velmi pozitivní vliv na Franzinu pracovní morálku. Mutter Bauer, která přišla s Ursulou byla jiného mínění, že by Franzi neprobudil ani blesk do ní uhozený, vlastně se dopoledne bavila tím, že kmitající Franzi pozorovala a občas jí uštědřila nějakou tu štiplavou poznámku, odpoledne jsem jí opět doprovodila na její obvyklé obchůzce městem a vzpomínkami, následovala večeře a uložení k spánku. Už jsme všichni spali, když maminku probudilo silné bušení na dveře, vzbudila tatínka, ten po vzoru špionážních amerických filmů sebral z almary koště a pomalu se plížil dolů. Podíval se zpoza rohu s maminkou přitisklou na svých zádech. Za dveřmi stála Mutter Bauer v noční košili, zmateně bušící na dveře halasila.,,Otevžete já tam mám žákažníka. " Tatínek jí pustil dovnitř.,,Frau Bauer, je noc." Namítal tatínek.
,,Kečáš já muším počkat na Schwarzbrauna." Odbyla jej, hrnouc se k pultu, tatínek byl zmatený, nevěděl co má dělat, ponoukl maminku aby jí uvařila čaj, protože se klepala zimou, pak zavolala Uschi, aby si pro ní přišla. Sotva se objevila ve dveřích oznámila jí Mutter.,,Čekám tu na Schwarzbrauna, za chvíli přijde."
,,Ale ten je už 20 let mrtvej."Odvětila Uschi sunouc se na židli .
,,Není..." Zakřičela Mutter.,,Mě chlapy nechčípaj jako tobě a Edl pšijde už blžo žekl mi to včela ve šnu."Zašišlala .
,,Tady máte čaj." Prohodila maminka podávajíc jí šálek
,,Nechči čaj:" Ošklíbla se Mutti
,,Dej jí do toho rum."Řekla Uschi
,,Rum nemám, koňak." Namítal tatínek.
,,Tak koňak."Vzdechla Uschi.,,Vypijte to, a půjdem spát." Pronesla směrem k Mutti.
,,Já nemůžu špát, čekám na Schwarzbrauna."Protestovala Mutti.
,,Volal přijde ráno." Snažila se jí lstí přimět k odchodu.
,,To je čelej Schwarzbraun, našlibuje a pak pld." Hudrovala Mutti, usrkujíc z čaje.
Když byla čaje dopila, přehodila přes ní Ursula kabát, obula boty a odvedla jí zpět do postele. Ráno Ursula volala, že nepřijde, její matka dostala z té noční vycházky horečky a nemůže z postele, blábolí ze spaní volá různá jména lidí, kteří už ani nežijí a rozvíjí s nimi rozhovor jako kdyby byli přímo v místnosti. Odpoledne jsme jí byli s tetou Heidi a strýcem Luisem navštívit. Ležela ve svém loži bezmocně, nikdo by neřekl, že kdysi byla schopná toho co o ní Ursula vyprávěla.,,Musí do nemocnice." Pravil Rudi ledva jí prohlédl.,,Zápal plic."Pronesl verdikt.
,,A jak jí tam dostaneme?"Staral se tatínek
,,Sjednám odvoz." Odvětil Rudi
,,Nebude chtít." Mínila Ursula
,,Proč ?" Divil se Rudi
,,Nesnáší nemocnice, nechtěla tam ani když měla smrt na jazyku."Vysvětlila Uschi.
,,Jak se tedy léčila?"Zajímal se Rudi z čistě lékařské perspektivy.
,,Stará Blauhimmel jí kurýrovala." Odvětila Uschi
,,Kdo to je?"Odsekl nevrle Rudi, neboť cítil nevítanou konkurenci.
,,To byla taková bába všeumělka, léčila u Reisky všechny coury."Odvětila Uschi
,,Tak ať ta čarodějnice nastartuje koště a přiletí."Zvolal Rudi
,,Těžko je 15 let mrtvá."Vece Uschi ledabyle
,,Tím je vše vyřešeno, pošlu sanitku."Řka Rudi odebíraje se k odchodu. Odpoledne se stav Mutter Bauer zhoršil, bylo na čase, že sanitka dorazila, ani si stará paní nevšimla, že je někam převážena. Každý den jsme jí chodili s Ursulou navštěvovat, vůbec o nás nevěděla, jen tam ležela, občas volala nějaké jméno ať žijícího tak mrtvého člověka. Strýc Rudi prohlásil, že si nevěděl rady.,,Možná, že by pomohl.." Začal uvažovat nahlas.,,.. nový lék."
,,Jakej?" Zajímala se Ursula
,,No , je to novinka z Anglie, říká se mu penicilín, je dobrý na horečky a infekce." Podal Rudi vysvětlení.
,,A kde je problém?" Dorážela Ursula
,,Je ho nedostatek, ten lék se strašně špatně shání ." Dodal zklamaně
,,Řeknu Nandlovi." Pronesla rázně Ursula
,,To těžko."Zapochyboval Rudi .
,,Tak co budeš dělat?" Řekla Uschi zoufale, Rudolph jen pokrčil rameny.,,Vezmeme jí domu." Rozhodla Ursula.
,,Uschi."Snažil se na ní Rudi naléhat.
,,Ona odchází Rodolphe a když už tomu tak je, ať je to doma."Pravila Uschi se slzami v očích.
Jednou někdo řekl, že si vážíme nevíce toho co ztrácíme, vztah Ursuly s její matkou nebyl idylický ba naopak. celý život tyto dvě ženy vedly urputné boje, když na tom teď přemýšlím, dávala jí matka smysl, kde by asi Ursula skončila kdyby těch věčných vád a škorpinic nebylo . Možná, že by z ní byla pouliční holka, obšťastňující za laciný peníz městskou lůzu. Spory s matkou jí dokázaly nabudit natolik, že se z holky z ulice stala majitelka nevěstince a spolumajitelka kavárny. Teď jí zdroj ambicí a inspirace odcházel, ztrácela pilíř o který se léta opírala, s pocit ztráty u ní střídal pocit nejistoty z budoucna, protože bez pevné opěry jsme jak bludné ovce ve tmě.
Přes protesty manžela převezla po týdnu Ursula svou matku domu, vařila jí bylinné čaje, jimiž se snažila jí od nemoci odpomoci, marně, když uplynulo 5 dní od převozu, přiřítila se Ursula se zoufalým výrazem ve tváři, vlhkýma očima se na nás koukla a tiše špitla. ,,Chce vás vidět."Tatínek sundal zástěru zavolal maminku a Franzi, které předal obsluhu a vydali jsme se k Růžové kočičce za starou Frau Bauer, Ta ležela v posteli, matným pohledem se po nás rozhlížejíc, smrt jí koukala z očí, beze slova se s námi loučila.,,Byl u ní farář?" Starala se pološeptem maminka.
,,Ne prej do nevěstince nepůjde, přitom tady byl kdysi pečenej vařenej." Odvětila Ursula nazlobeně.
,,Chodil zpovídat děvčata."Dotázala se naivně maminka
,,Jo s individuálním přístupem, nejvíc zpovídal Helgu, vaši Franzi a Gertl, katolík a teď když jsem ho žádala aby přišel poskytnout poslední službu, dělá teátr, dobytek."Vrčela
,,To jsou katolíci, ty když nic nedostanou, tak nehnou ani brvou."Pronesl tatínek, za což si vysloužil od maminky mírný, ale přesto bolestivý kopanec do holeně, ježto čin krapet narušil důstojný průběh loučení s Mutter Bauer, ta se zhluboka nadechla, zachroptěla a vydechla.,,Konec."Pronesla se vzlykotem Heidi, Ursula s pláčem přikývla. Vytrhla jsem se mamince z ruky a šla jsem blíž k posteli, byla to první mrtvola, kterou jsem viděla, už jsem se jí nebála, nepřipadala mi tak zlá jako když žila, klidně jsem uchopila její chladnoucí, zvrásčilou ruku a počla jí hladit. Maminka mě od lože odvedla a přitiskla k sobě. Tiše jsme stáli na bezduchým tělem Mutter Bauer a s pocitem smutku jsme se s ní loučili.