Cteniprodusi | Kapitola 12. Kolo života

Pomalu k nám přicházelo léto, čas který jsem měla velmi ráda, protože jsem měla před sebou prázdniny. Maminka už do kavárny nechodila, anžto se připravovala na příchod mého sourozence k tatínkově neradosti, protože Franzi byla pomocnice jak řekla Ursula, za děravý fenik drahá. Její jídlo bylo buď přesolené, nedosolené nebo připálené či nedovařené, obsluha děs, hrůza, utrpení a bída. Tatínek byl naštěstí velmi trpělivý člověk a nevzdával se naděje na zlepšení a když, je tu Ursula, jejíž ústa dokázala v tomto směru vyslovit tolik teplých, přátelských frází, ježto následně k dočasnému zlepšení i když ne trvalému. To však mě netrápilo, těšila jsem se jak si o prázdninách budu hrát s novým sourozencem.,, Jak se těšíš na miminko?" Zeptala se Uschi, nadšeně jsem přikývla.,,To je dobře a jaké budeš mít vysvědčení?"Pokračovala Ursula v otázkách, pokrčila jsem rameny.,,Bude mít jednu dvojku, včera jsem to podepsal."Ozval se Luis sedící za ní.

,,To je hezký, bude to chtít odměnu."Řekla Uschi mrkajíc na mě dodala.,,Pak si někam vyrazíme."Kývla jsem s nadšením a odběhla nahoru. ,,Je den ode dne milejší."Prohodila Uschi obracejíc se na tatínka.,,Jak to zvládáš Peppino."

,,Snažím se, přes den se zlobím s Franzi a večer poslouchám sténající ženu, nenudím se."Postěžoval si tatínek

,,To se máš, já co máma umřela tak mám příliš velkej klid, nebaví mě to."Přidala Uschi svojí stížnost, poté se usmála vece.,,Dnes jsem uviděla na nočním stole její zuby a vzpomněla jsem si jak si je odmítala strčit do pusy, protože s nima zápasila."Při těch slovech se musela hodně přemáhat aby jí neukápla slzička.

,,Chybí ti."Otázal se tatínek, Ursula přikývla řka.,,Nikdy jsem si nemyslela, že mi bude chybět, nadávala jsem na ní, někdy jsem se přichytila jak si přeju aby už nebyla, no a teď tu není a já si přeju aby byla, nejsem divná?"

,,Ne ..." Odpověděl tatínek šeptem dodávaje.,,...já měl to samé s otcem.."

,,Jsme případi."Pousmála se Ursula obracujíc se směrem kde se pohybovala Franzi, ta lelkovala u okna.,,Ty nemáš co dělat?"Houkla na ní Uschi.,,Jaká je nabídka v kuchyni?"Franzi pokrčila rameny.,,Tak hni zadkem a jdi se podívat."Křikla, Franzi se velice líně odebrala do kuchyně.,,Lemra."Procedila Uschi přes zuby jen co za Franzi zabouchli dveře.

,,Já to mám pořád."Povzdechl si tatínek

,,Budu tady muset trávit víc času a pomoct ti, jinak se z toho zblázníš a já se aspoň zabavím."Mínila Uschi

,,Snad nebudeš vařit?"Smál se tatínek

,,A co by ne, jen si vzpomeň, jak ti chutnala polívka a takových mám, uvidíš." Holedbala se Uschi.

,,Je to taky tvůj kšeft..."Odvětil tatínek.,,...a co Franzi a jak to uděláš s Andreasem."

,,Malýho  vezmu sebou, Marie s Lisi ho pohlídaj a Franzina bude dělat to co doposud, i když ne jako doposud."Pronesla výhrůžně .

,,Tak je tam kuře, houbová plívka a bábovka ..."Hlásila znechuceně Franzi, když se konečně objevila ve dveřích, chvíli se odmlčela a pak dodala.,,...a ještě guláš."

,,To je málo, musíme mít větší nabídku."Poznamenala přísně Ursula.,,Od zejtřka budu vařit já ."Oznámila, Franzi se rozesmála což Ursulu rozlobilo.,,Netlem se a připrav se jen tak si na ty svoje neduživý půlky nesedneš."Vyhrožovala, tato poznámka se Franzi dotkla, s odsyknutím zmizela v kuchyni.

,,Tohle nebude fungovat."Konstatoval tatínek

,,Bude, mám své metody."Ujišťovala jej Uschi, o čemž tatínek rozhodně nepochyboval.

,,Tak co mám dělat?" Zakvičela Franzi

,,Táhni do kuchyně." Zaburácela na ní Ursula

,,To bude průser." Zapochyboval tatínek

,,Neřvi mi tu jak stará flundra..." Napomenula jej Uschi.,,...když nebude fungovat, dostane přes hubu."Tatínek nic neřekl, jen zrychlil tempo v čištěný sklenic, snad aby nedostal od tety jako první.

Maminka netušila nic o personálních problémech v kavárně, neboť měla starosti s přípravou na příchod mého sourozence, připravovala ložnici, kde tatínek umístil postýlku ke které maminka ušila bílá nebesíčka s kraječkami, také oblečky, jež po večerech pletla z bílé vlny, občas jí něco přinesly Uschi s Heidi, které jí mnoho pomáhaly. Do kavárny nechodila, neboť jí to Ursula s Rudim zakázali, Rudi s povahy lékařské, Ursula z povahy teritoriální, protože nepřipustila aby se jí do řízení podniku pletla, avšak mamince to vysvětlila tak, že co si Schwarzstein nadrobil, ať si taky vyžere, musím říct, že to s maminkou uměla, neboť  jí přesvědčila, ale den porodu se blížil, maminka byla preventivně sbalená, protože věděla, že až se miminko ohlásí nebude se moci na tatínka spolehnou, jelikož ten v krizových situacích nebyl schopen racionálního myšlení. Nedůvěra v jeho organizační schopnosti ve stísněných momentech u maminky narostla natolik, že si zajistila Ursulu, jako takovou pojistku, kdyby tatínek bouchnul. Každou noc jí volala, zda-li nenastaly porodní bolesti, ráno pak doslova dovlekla strýce Rodolpha aby maminku proti vůli strýcova a tatínka po lékařské stránce prohlédl, abych se já doma nepletla pobývala jsem často u tety a strýce Scheinerových, kteří mě odpoledne odváděli ze školy k sobě a večer do kavárny, kde mě nakrmili a odvedli do bytu, i když nerada, jelikož se v kavárně děly věci, teta Ursula se z vlídné tetičky, která mě vodila do cukráren a mamince byla vřelou přítelkyní a pomocnicí, měnila v neúprosného generála, k všeobecnému údivu se zabydlela v kuchyni, k ještě většímu údivu byla Uschi vynikající kuchařkou, ten údiv byl v tom, že jsme nikdo nevěděli, kde se tomuto umění naučila, když ženy v její rodině se věnovali spíše umění milostnickému než kulinářskému, ale Ursula nám denně dokazovala, že ovládá umění obě. Ráno než mě vyprovodila do školy zaúkolovala Franzi v tom co má všechno připravit aby po návratu mohla začít vařit, jídla to byla skromná a vařila pouze z toho co měla po ruce, ačkoli toho leckdy mnoho nebylo a Ursula tudíž musela  trochu jak říkal tatínek začarovat, aby i z toho nic něco bylo, po uvaření napsala úhledně nabídku na tabuli jak vevnitř, tak před kavárnou po téhle proceduře, jen tak ze setrvačnosti šla za bar zkontrolovat tatínka jak mu jde příprava na otevření, toho její dozor znervózňoval, takže nezřídka se stávalo, že mu sklenička vyklouzla.,,Peppino..."Okřikla ho

,,Tak tu nestůj! Víš, že mi to rozčiluje." Hudroval tatínek

,,Ty nerváčku, ty z toho porodu úplně trop s nervama."Smála se Uschi.

,,No a divíš se? Každou chvíli to může přijít."Kňoural tatínek

,,Děláš jako kdybys měl rodit sám a ne Marie." Popichovala jej Ursula, tatínek jí odpověděl nevrlým pohledem, který mu opětovala letmým úsměvem.

,,Uschi za dveřma je tu ten Amík co tu smrdí s tím žvárem." Přerušila Franzi jejich skoro rodinnou diskuzi.

,,Tak nečum a pusť ho." Zavelela Ursula

,,Good Morning, ..." Zahalasil důstojník, mířeje ke stolu přesně uprostřed.,,One Whisky – jedna whisky."Dodal sahaje si do kapsy pro svůj námi nenáviděný doutník, jež si velkopansky zapálil.

,,Zas tu bude smrad a nic vidět."Poznamenala Franzi

,,Drž pysk a zalez do kuchyně." Okřikla jí Ursula, natahující uši, neboť slyšela nějaký hlas ze shora, než však byla došla ke schodům už se jí naproti šourala hekající maminka.,,Jesus Marie, proč jsi nezůstala nahoře."Křikla Uschi odebírající jí tašku.

,,Nemohla jsem to nahoře vydržet..."Skuhrala maminka

,,Pojď pomalu..."Nabádala jí Uschi podávajíc jí volnou ruku, maminka opatrně sešla schody a za Ursuliny pomoci došla do lokálu.,,Co se děje, už?" Vyděsil se tatínek, teta kývla pravíc.,,Volej Rudimu ať sežene sanitu."

,, I have a jeep before the bar– já mít jeep pšed Caffé."Nabídl se důstojník.

,,Díky..." Kvitovala Uschi s povděkem, pomáhající mamince zase vstát.,,Peppino nikam nevolej, už jedeme jeepem." Zvolala , pak houkla na Franzi.,,Franzino na lokál, my jedeme do špitálu."Franzina líně kývla jdouc pokračovat v sezení do lokálu, tatínek s Ursulou opatrně naložili maminku do auta a honem do nemocnice, cesta byla krkolomná, neboť Berlínské ulice byly stále ještě poničené válkou a pan důstojník jel, dle slov Ursuly jako kdyby nevezl těhotnou, ale fůru hnoje, celí vyklepaní dorazili k nemocnici, kde se sténající maminky ujali dva zřízenci,,Jak dlouho to má?" Vyptával se přijímající lékař.

,,Já nevím, asi tak půl hodiny, hodinu."Odvětil zmateně tatínek.

,,Tak to bude ještě  trvat."Dodal lékař

,,Jak trvat, ..."Zakřičel tatínek.,,...vždyť umírá."Zmatkoval

,,Ale neumírá...." Uklidňovala ho Uschi.,,...vrátíme se do kavárny."

,,Nikam nepojedu, žena mi tu umírá a tenhle páprda dělá jakoby se nechumelilo." Lamentoval tatínek dál

,,Pane Vaše žena neumírá, ale rodí a my teď nemůžeme nic dělat, protože vaše paní se ještě neotevřela."Vysvětloval doktor

,,Jak neotevřela, k čemu..." Zmatkoval tatínek dál

,,No k tomu..."Pokoušela se mu to vysvětlit Ursula.,,...aby mohla porodit, ten otvor víš kudy půjde dítě se musí roztáhnout."

,,Tak jí ho roztáhněte a nekoukejte..."Špačkoval tatínek

,, To musí samo..."Řekla chlácholivě Uschi

,,Jak samo?" Odporoval jí tatínek rozčíleně.

,,Prostě samo, pojď domu."Ponoukala ho Uschi

,,Co řeknu Lisi, maminka jí umírá." Hořekoval tatínek

,,Houby..." Okřikla ho Ursula.,,...Peppino nebuď hysterka a pojď domu."Zavelela.,,Jdeme, jdeme...."Velela dál.,,Tady jsme platný jak mrtvímu protéza."Dodala odvádějíc stále se vzpírajícího tatínka, s námahou ho dotlačila k jeepu, který i s důstojníkem stále stál před nemocnicí, když voják viděl v jakém je tatínek stavu podal mu polní lahev s kořalkou, ze které si tatínek zhluboka zavdal.

Celý den nebyl schopen cokoli dělat, Ursula se v ten den ujala  provozu, aby mohl tatínek zalézt na dvorek do kůlny, kde se jal s lahví v ruce konat uklidňovací kůru. Uschi ho raději nechala být a hleděla aby Franzi kmitala jak má kmitat a Ursula ukázakla, že jí umí prohnat.,,Koukej kam dáváš to nádobí."Pokřikovala.,,Už jsi dala tomu páprdovi s finančáku to kafe?" Tázala se. ,,Netvař se jak kdybys měla kapavku."Nabádala jí. ,,Pan doktor bude platit tak mi přines účet." Když jsem s manželi Scheinerovými přišli do kavárny, bylo vidět, že toho má dost.,,Kde je Peppi."Tázala se Heidi, při všimnutí si tatínkovi nepřítomnosti.,,Ale já jsem ráda, že tu není."Odvětila Uschi

,,Jak to?" Divil se Luis

,,Na Marii to přišlo, tak jsme jí ráno odvezli."Vysvětlila teta

,,A je..." Zabědovala Heidi obracejíc se na mě. ,,Lisi, miláčku budeš mít sourozence." Já jen pokrčila rameny a odběhla nahoru, bylo tam pusto, nikdo mě nevítal, po vláskách nehladil, bytem se rozléhalo jen ticho snoubící se s tikotem hodin v kuchyni. Otočila jsem se a běžela zpět dolů.,,Kde je maminka?" Křikla jsem lkajíc.

,,No přece v nemocnici."Odvětila Uschi

,,Je nemocná?"Ptala jsem se vyděšeně dál.

,,Ne tam se jí narodí miminko." Řekla Uschi, natáhla jsem moldánky a jala se k pláči.,,Ale Lisi." Začala mě Uschi utěšovat jdouc mi naproti.,,To bude dobrý, až se jí miminko narodí tak se vrátí."Přitisknula mě k sobě, hladíc mě po vlásech.,,A kde je Peppi..."Ptal se Luis

,,Měl by být holce oporou." Dodala Heidi

,,To by byla opora,..."Odsekla Ursula.,,...v tý nemocnici vyváděl jak malá holka, dopoledne zapadl s flaškou do kůlny a ještě nevylez a jestli vychlastal to co si tam vzal, tak ani nevyleze." Pronesla rázně teta.

,,Jo mužský prožívají porod víc."Konstatoval Luis

,,Ale rodit musí ženská sama."Zahřměla Ursula

,,Měl by se někdo postarat o malou."Upozornila Heidi

,,Vezmu jí k nám." Navrhla Uschi.,,Bude spát v pokoji s Andym."Dodala nakloníc se ke mně.,,Máš hlad?" Kývla jsem. ,,Franzi připrav něco pro malou." Franzi natáhla obličej a velice neochotně mi přinesla talíř s jídlem. ,,Co jí to dáváš, guláš! To není pro děti. Vždyť je tam to rizoto."Velice neochotně se vrátila Franzi do kuchyně odkud mi přinesla nový talíř, který mrštila přede mě až rýže z něho vyskočila.,,Franzino..." Křikla.,,Za to, že jsi jelito ta holka nemůže."Franzi jen mávla rukou.,,Čůza jedna, prokopnu jí řiť, že se nestačí divit." Zasyčela .,,Papej pusinko."Pravila ke mně, zahledíc se ke dveřím do niž jako vítr vtrhnul Rudi, sotva lapal po dechu, opíraje se o pult, funěl jak divočák, Uschi mu nalila skleničku likéru, kterou do sebe kvapně vpravil, teprve pak ze sebe vypravil.,,Kde je Peppi?"

,,V kůlně..." Prohodila Uschi.

,,Co dělá v kůlně když se mu právě narodil kluk." Chrlil ze sebe Rudi.

,,Co..." Výskla Ursula.,,Vono už je to venku, a...a...jak? Kdy?Co Marie?"Radostně se vyptávala.

,,Před chvílí,..."Začal Rudi uspokojovat manželčiny dotazy.,,Marie je v pořádku, kluk se jmenuje Heinrich, má 2900 gramů a 51 cm.Tak kde je Peppi?" Znovu se sháněl po tatínkovi.

,,Leží v kůlně, je na mol, vezmete ho mužský nahoru, řekneme mu to až zítra, dneska by z toho nic neměl." Podotkla Uschi, pak se rozpomněla na mě usmívajíc se řekla.,,Máš brášku." Já jsem se jen usmála a olízla vidličku.

Tatínek ráno vypadal všelijak, do kavárny se dobelhal jen tak, tak, teta mu podala sklenici s aspirinem, kterou chvatně vypil.,,No ty vypadáš..." Zhodnotila jeho stav Uschi.,,Dej se dopořádku a odpoledne jdi navštívit ženu."Ponoukala ho.

,,Proč???" Zabručel tatínek

,,Protože máš syna. Moulo."Odvětila Uschi, tatínek chvíli na ní udiveně koukal, pak se pokusil sáhnout po lahvi s vodkou, v čemž mu Ursula zabránila.,,To ti to včera nestačilo, koukej se dát dohromady a odpoledne ať si ve špitále." Zaburácela

,,A neudělala bys mi tu tvojí slepičí polívku?" Žadonil, Uschi se nadechla a nakonec přikývla.

Odpoledne stál tatínek s kyticí před nemocnicí, stále mu bylo všelijak a i jeho barva napovídala, že není zcela fit, nakonec si dodal odvahy a vstoupil. Maminka ležela v posteli a barvou ve tváři celkem ladila k tatínkovi, vedle ní ležel malý Heinl, tatínek dal mamince políbení, předal jí květinu a jal se blíž podívat na svého nového syna, v čemž mu matka zabránila.,,Ne, zatím jen na dálku. Beztak si se včera vožral jak Dán, to sis to nemoh nechat na jindy."Nadávala.

,,Ale maminko, to nech bejt, trochu jsem oslavoval. A malá je zaopatřená." Obhajoval se tatínek

,,Díky Ursule, nebýt jí, tak si skončil ve škarpě , Rudi mi to všechno řekl." Mrumlala maminka

,,Bonzák, co donáší."Zahudroval tatínek

,,Musí, slíbil to, Rudi je odpovědnější než ty."Rýpala maminka

,,Počkej až přijde do kavárny, to uvidí."Vyhrožoval

,,Dej pokoj Schwarzsteine, raději se postarej o Lisi." Štěkla maminka

Tatínek se jen usmál, dal kytici do vázy, políbil maminku na tvář a odešel. Cestou ven potkal Rudiho, ten nic netuše mu šel v ústrety. ,,Peppi... byl jsi za Marii?"Tázal se zvesela.

,,Jo." Odsekl tatínek

,,A jak se jim vede?"Zeptal se přátelsky

,,To víš nejlíp sám, když si tam byl ráno s raportem."Zaútočil tatínek

,,Promiň já to slíbil."Hájil se Rudi

,,A to si jí musel říct, že jsem se vožral."Štěbetal dál tatínek, Rudi jen pokrčil rameny.,,Pamatuj si..." Začal tatínek udílet rady.,,...manžel nemůže říct manželce celou pravdu, jen takovou, která se ti hodí a kterou si nemůže přímo ověřit."

,,A to ti funguje?" Divil se Rudi

,, Jedenáct let, mám klid."Holedbal se tatínek

,,Ale Uschi má špicly všude."Řekl zklamaně Rudi

,,Já vím, není v Berlíně chlapa se kterým by nespala..."Za tuto poznámku si tatínek vysloužil strýčkův zlostný pohled.,,Promiň ..." Omlouval se.,,No půjdu, v kavárně je tvoje žena a Franzi a já mám obavu z toho aby mi buď nezbořily podnik, nebo se navzájem nesežraly. Tak servus."Poplácal tatínek strýce po rameni a pokračoval v návratu domu.

Tatínkova prognóza byla správná, při příchodu do kavárny ho přivítala do běla rozžhavená Ursula. Tatínek se přiblížil k baru opatrně, koukaje s čím se Ursula přinese, nečekal dlouho, protože hned spustila.,,Franzina je střevo, nebožka Mutti měla pravdu, byla lopata v posteli a je lopata i v kuchyni a o place ani nemluvím."

,,Co zase?" Tázal se rezignovaně tatínek

,,Ráno jsem jí řekla aby oloupala brambory, oloupala je tak, že na půlce byly ještě slupky, maso připálila, přesto, že u toho stála jak pinda u fary a čučí do toho jak husa do flašky a stejně to spálí, na place polila toho blba z finančáku Katznera, kvičel jak starý prase, když ho očišťovala tak mu řekla, že ať je rád, že ho nepíchla drátem do oka, je to prostě tele."

,,A co mám dělat, potřebujeme jí."Zakvílel tatínek.,,a navíc řekla si, že jí vycvičíš."

,,To bych musela mít buď bič, nebo kulomet." Lamentovala Uschi

,, Ty si s ní poradíš:" Pokusil se jí utěšit

,,Co Marie." Vyzvídala

,,Jo dobrý, malej je hezkej, už aby byli doma."Odvětil tatínek

,,Nenadávala Marie..."Zeptala se teta opatrně

,,Na co?" Nechápal tatínek, pak mu to došlo.,,Hudrovala, už jsem si to s Rudim vyřídil."

,, Co sis s ním vyřídil."Ptala se dotčeně Uschi

,,To práskačství, to brácha bráchovi nedělá."Zasyčel tatínek

,,Dostal ode mě a Marie befel." Bránila ho Uschi

,,Ty si pěkně zkvočňatěla." Poznamenal tatínek

,,Já..."Ohradila se Uschi

,,Jo ty, taková světoběžnice si byla a co si se vdala je z tebe domácí kvočna, to nevíš ze svojí předchozí praxe, že se všechno neřiká?"Poučoval jí tatínek

,,On jí řekl všechno? I to jak si se zkalil?"Divila se Uschi

,,Jo."Kývl tatínek

,,Ten blázínek, asi se jí bojí, nemá zušenosti. Já ho poučím " Slibovala Uschi.

,,Jdu připravit pokoj pro Marii a malýho, aby přišli do hotovýho." Řka zvedající se tatínek.

Moc jsem se těšila na svého nového brášku, nemohla jsem se dočkat až ho maminka s tatínkem přivezou domu. Franzi mi sice řekla, že teď mě budou mít rodiče míň radši než předtím, že malý bude brečet, takže se nevyspíme. Když jsem se s tím svěřila Ursule, řekla mi že je Franzi pitomá a mluví nesmysly. Konečně přišel ten den, všichni jsme se shromáždili v kavárně a čekali na to až maminka vejde. Takové divné stvoření, scvrklé, spící, nic nevnímající, byla jsem trochu zklamaná, jak si s tím budu hrát když nechodí, nemluví, k čemu tady bude? Franzi asi měla pravdu s tím, že se s ním budu jen zlobit. Ursula si vzpomněla na svou nedávno zemřelou matku a poznamenala.,,Jedno končí, druhé začíná, je to kolo života."