Náš tatínek se strýčkem Rudim měli starší sestru Annette , kterou dědeček, neboť byla děvče odmítal brát na vědomí, aby se jí zbavil, provdal jí v 18- ti letech do Frankfurtu na Mohanem za finančního úředníka Franze Lothara. Manželství se stalo pro tetičku peklem, protože strýček se rozhodl plnit své povinnosti manžela nejen doma, ale i v různých částech Frankfurtu, tato obětavá činnost ho neopustila ani když se jim po roce narodil syn Florián, po 4 letech došla tetičce trpělivost a podala žádost o rozvod, po němž zbyl Annette synek a peníze, ze kterých si pořídila noční bar v centru města. V celku vedla tetička spořádaný život i když se o ní v rodině hovořilo všelijak, o Floriána se starala vzorně, vychodil řádně školu a na podzim roku 1946 měl nastoupit na gymnasium .
Léto roku 1946 bylo horké a dveře do kavárny otevřeny do kořán, když se mezi nimi objevil vyšší černovlasý mladík s jasně modrýma, velkýma očima v podlouhlé tváři a plnými rty pod kulatým nosem v bílé košili, černých kalhotách s dvěma malými kufírky vedle sebe z každé strany, se zaujetím si od prahu prohlížel kavárnu.,, Budeš tu okounět, nebo si taky dřepneš mladej?" Oslovila ho láskyplně Franzi.
,,Je tohle kavárna pana Schwarzsteina?" Odvětil chlapec váhavě
,,Jo, je..., ale jestli hledáš fleka jako pingl? Tak jdeš s křížkem po funuse." Řekla Franzi bojovně.
,,Já nehledám místo, jsem jeho synovec Florián Lothar a strýček by mě měl čekat." Oznámil Florián
,,No tak si někam dřepni, já ho zavolám." Řka servírka, rozeběhnouc se ke kuchyni, bylo její štěstí, že k nim nedošla, anžto se z nich vyřítil rozčílený tatínek, jenž aniž by si kohokoli všiml běžel po schodech do bytu, Franzi se na Floriána omluvně podívala a krčíc rameny vece.,,Budeš muset chvíli počkat mladej, šéf nemá čas."
Důvod tatínkova vzteku byl telefonát z Frankfurtu.,,Ta laciná coura." Křičel na celý byt, jen co vrazil do dveří.
,,Jak se daří tvé sestře." Odpověděla klidně maminka, přebalujíc malého Heiniho .
,,Sestře se daří fajn a posílá nám svého potomka na prázdniny."Přecedil tatínek přes zuby.
,,Tak malý Floli tu bude."Zašišlala maminka.
,,Prosim tě přestaň..." Napomenul jí tatínek. ,,...já tu nemám pro něho místo."Zoufal
,,Snad my tu nemáme pro něho místo..." Opravila ho maminka, ukládajíc bratříčka do postýlky.
,,Promiň." Zabručel
,,No a co Rudi s Ursulou, ti místo mít budou."Navrhla maminka, tatínek se rozzářil políbil ji na čelo vískaje.,,To je nápad Mariechen, je to taky Rudiho synovec, až přijde Uschi tak jí to navrhnu." Se spokojeností ve tváři i na duši scházel ze schodů zpět do kavárny, tu se zarazil zpoza rohu spatřil nápadně povědomého mladíka sedícího u baru, rozhlédl se a s nejvyšší opatrností zasyčel na Franzi, ta se nevrle otočila jeho směrem, tatínek jí pokynul ukazováčkem, ona se velice líně přemístila ke schodišti.,,Kdo je to u baru." Zašeptal tatínek
,,Prej váš synovec Florián."Odvětila polohlasně Franzi
,,A co tu dělá? Měl přijet zítra."Zavrčel tatínek
,,Jo to nevím budete se ho muset zeptat."Pronesla ledabyle Franzi odcházejíc k právě přišlému hostu . Tatínek pomalu sešel dolů bera utěrku předstíral práci.,,Nazdar strejdo." Pozdravil jej vesele chlapec.
,,Buď zdráv synovče."Prohodil formálně tatínek
,,Máš to tu hezký." Snažil se Florián navázat dialog, tatínek chvíli přetíral pult na jednom místě, než se donutil k další frázy.,, Co matka, babička a jak tu budeš dlouho?"
,,Máma je v pohodě, kšefty se jí hrnou, hlavně od Amíků, Bábi je porád zdravá a přijet sem nechce, prej se za vás stydí, řekla, že jste ty a strejda Rudi klesli až na samý dno...." Referoval energicky
,,Skutečně a co říká o tvé matce?" Přerušil ho tatínek.
,,Že je prima, vzorná dcera a nešťastná duše." Prohlásil Florián
,,Feministka."Zabručel si tatínek pod vousy, pak se vrátil k poslední části původní otázky.,,A jak tu budeš dlouho?"
,,Celý prázdniny, matka říká, že si potřebuje odpočinout." Pronesl Florián otráveně, chvíli zavládlo váhavé ticho tu si tatínek vzpomněl ,, A už víš, že máš dva nové bratrance?"
,,Jo máma něco říkala, babička zuřila."Řka Florián
,,Kvůli Andreasovi ?"Vyhrkl ze sebe tatínek
,, Ne kvůli Heinrichovi." Odvětil chlapec
,,Proč kvůli Heinrichovi?" Divil se tatínek
,,Protože jste mu dali jméno po dědovi, bábi říkala, že se na toho starýho držgrešlu snažila zapomenout a vy jste jí to překazili."Pravil Florián
,,Jo na to ať si babička zvyká, vždycky všechno není jak chceme."Prohodil suše tatínek jda se věnovat zákazníkům, Florián osaměl, pohledem chvíli zevloval po kavárně, bylo to něco zcela jiného než podnik jeho matky, hlavně personál byl zcela oblečený na rozdíl od matčina baru, zadíval se směrem ke dveřím, odkud se vyřítila Ursula přisedla k baru aniž by si Floriána všimla. Tatínek jí beze slova nalil sklenku vína.,,Schnaps."Zavrčela, tatínek uposlechl, Uschi vzala chvatně skleničku a bryskně jí vypila.
,,Ještě?" Otázal se tatínek, Uschi zavrtěla hlavou, pak se nadechla a spustila.,,Ta stará čarodějnice..."
,,Já myslel, že tvoje matka je mrtvá?"Přerušil jí tatínek
,, Ne moje, tvoje matka..." Rozkřikla se Ursula.,,Volala mi, že mluvila s Marii, za to jí budu muset ještě poděkovat, pak mi to připomeň, že přijede váš synovec a u vás není místo, dostala jsem kázání o tom jak má vypadat pokoj pro toho kluka a že doufá, že tam nebudu mít žádný coury. Co si vůbec ta stará rachejtle myslí, v životě jsem toho kluka neviděla."Lála Urula nahlas
,,Tak se otoč."Řekl tatínek
,,Kam?"Otázala se Uschi zmateně
,,Doprava." Ursula se otočila směrem, kterým jí tatínek navedl, před ní seděl usmívající se Florián, chvíli se na něho zavěsila pohledem, polil jí stud, což u ženy Ursulyny povahy byl řídký stav, poté se ale zmohla na slovo.,,Já jsem Ursula, tvá nová tetička." Florián si jí znalecky prohlédl a poté slovy odborníka konstatoval.,,Jste dobrá kost, Rudi si uměl vybrat, doufám, že budeme kamarády."
,,Ano, ale jenom kamarády." Snažila se Ursula uzemnit synovcovi telecí choutky, marně.
,,A nic víc."Otázal se Florián koketně, Ursula se k němu naklonila a přátelsky mu odvětila.,,Pokud se nechceš vrátit domů v gypsovým vydání, bude ti to muset stačit mladej."
,,Ale strýček je hodnej, ten by mi nic neudělal." Snažil se oponovat Florián
,,Strýček možná, ale já jo. S takovými floutky si umím poradit."Sdělila mu s úsměvem Uschi, bratránek si poposedl dál, Ursula si vítězoslavně zavdala z vína.
Florián se začal trochu nudit, tatínek neměl čas na rodinné vybavování a Ursula se tvářila stále nebezpečně.,,Jdi pozdravit tetičku, sestřenku a bratrance."Pobídl ho tatínek, Florián líně sesedl ze stoličky a odebral se nahoru.
Už dlouho jsem Floriána neviděla, pamatovala jsem si ho z dob, kdy coby pihovatý hošík v krátkých kalhotkách mě tahal za copy, vůbec jsem na něho neměla pěkné vzpomínky, bral mi panenky, které mi věšel na strom a měl radost, když jsem se rozbrečela, vzpomínám si na jeho slova, že jsem fňukna a že nic jiného než brečet neumím
Teď byl tady, s úzkostí jsem čekala jaký bude ? Nezačne mě trápit na novo?
,,Nazdar ve spolek!" Houknul z otevřených dveří.
,,Flooory." Výskla maminka radostně, pokračujíc. ,, Ty jsi vyrostl, už máš děvče?"Smála se.
,,Teto."Zabručel otráveně Florián.
,,Já vím..." Omlouvala se.,,...pojď se podívat na Elisabeth a bratrance." Pravila maminka berouc jej za ruku.,,Podívejte koho tu mám." Hlásila, když se objevila s bratránkem ve dveřích, ukázala směrem ke mně.,,Naší Lisi znáš..."
,,Jo co dělaj panenky?"Zahýkal Florián, maminka, která spatřila obavu v mých očích rychle ukázala zleva ode mě.,,To je tvůj bratranec Andreas."Florián ledabyle mávnul rukou, maminka přešla k postýlce a vyndala kňourajícího brášku. ,,A tohle je Heinrich, tvůj nejmladší bratranec."
,,A kde budu spát?"Zeptal se Florián. ,,Strejda mě straší, že budu spát u tý harpie, Ursuly." Podotkl, maminka se chvíli odmlčela a ve tváři se jí objevil omluvný výraz.,,To ne teto ."Křikl zklamaně Florián.
,,Pochop, máme málo místa a budeš tam mít Rudiho." Chlácholila ho maminka.
,,Nemá mě ráda..."Zasyčel Florián.
,,Protože ses mi pokoušel dělat erotický návrhy." Pronesla právě přišlá Uschi.,,Jo Marie dík za telefonát, musela jsem od tý starý vraždy, naší tchýně vyslechnout dlouhej seznam toho co a jak mám připravit." Hudrovala Uschi
,,Promiň měla jsem tě varovat..."Kála se maminka, otáčíc se k Floriánovi.,,Ty jsi dělal návrhy své tetě?!"
,,Jen jsem jí lichotil." Hájil se
,,Jo lichotit." Zaútočila Uschi. ,,Řekl, že jsem pěkná kost a že doufá, že budeme víc než kamarádi." Florián pod káravým pohledem naší matky zčervenal, ta chvíli kroutila hlavou a pak řekla.,,Puberťák, jako bys je neznala, jsou to štěňata, která štěkají, ale nekoušou." Hájila maminka bratránka
,,Jo , já vím."Vzdechla Ursula, poté se obrátila k Floriánovi.,,Tak mladej, vezmi si kufry a jdeme, ukážu ti tvoje apartmá." Řka Ursula otvírajíc dveře, kterými Florián neochotně prošel.,,Ještě se vrátim." Oznámila Uschi.,,Jen co ubytuju svého nového synovce." Zavřela za sebou, maminka si oddechla. Měla jsem v ten moment divné šimrání v břiše, jež nevěstilo nic dobrého. ,,Florián se umí uvést, celý Lothar."Poznamenala maminka.,,Pojďte ke stolu, bude oběd."Pobídla nás.
Když se Ursula vrátila, našla u baru Luise s Heidi, pili svou obvyklou kávu.,,Tak nám přijel synovec."Oznámila srkajícímu páru.
,,Jaký synovec?" Nechápal Scheiner
,,Náš společnej synoveček." Odvětila Uschi
,,A jaký je." Zajímala se Heidi.
,,Je to dáreček, už se mě pokoušel svíst."Konstatovala Uschi
,,Ty jsi byla vždy pro zajíčky přitažlivá, máš v sobě něco mateřsky neodolatelného."Žertoval Luis.
,,No to mi tak pomůže, tvůj ostrovtip." Obořila se na něho Uschi. ,,Doufám jen, že ta stará rachejtle nepřijede." Začala projevovat obavy. Tatínek mlčel, ačkoli byl jediný, kdo v tu chvíli mohl dát jednoznačnou odpověď.,,Co mlčíš ?"Houkla Uschi na tatínka, ten jen pokrčil rameny.,,Peppino, přijede tvoje máti na kontrolu."Dorážela.
,,Nevím, po smrti otce se stala nevyzpytatelnou." Odvětil tatínek nevrle, to moc Ursulu nepotěšilo, chvíli si ještě něco mumlala a nakonec se odebrala do pensionu ubytovat Floriána, který velmi neochotně sešel do kavárny. ,,Teď se ukáže co v Ursule vězí."Prohlásil Luis jen co Uschi zmizela z dohledu.,, To zvládne..."Pronesla Heidi.,,...když zvládla naší matku, tak s puberťákem si poradí."Pak se rozpomněla na poslední tatínkova slova.,,Jak jsi myslel, že mati je po smrti otce nevyzpytatelná?" Tatínek se na chvíli zamyslel, protože nechtěl svou rodinu ještě více očernit, než to udělala Uschi.,,No..." Začal váhavě.,,...náš otec byl takovej domácí diktátor, bez jeho svolení jsme si pomalu nesměli ani vysmrkat, to mojí matku dost deptalo, protože ona by nejradši dělala všechno bez toho aniž by jí stál za zadkem a sledoval každý její krok. Nazdar Rudi." Odbočil k přicházejícímu bratrovi.,,Zrovna tu drbu rodinu." Vysvětloval.,,Tak s citem..."Pravil strýc varovně, pak se rozhlédl po kavárně řka.,,Ursula tu nebyla?"
,,Byla, ale přijel Flory, tak ho šla ubytovat."Odvětil tatínek.
,,Tak malý Florian přijel..."Řekl radostně.,,Tak u toho bejt nemusím." Dodal již s menším nadšením.,,Pokračuj v drbech a dej mi sklenku bílýho."Pobídl Rudi tatínka,ten otvíraje lahev s vínem pokračoval ve vyprávění.,,no a když otec v 34´ zemřel, vzala máti otěže pevně do rukou a začala si užívat, přestěhovala se do Frankfurtu k Annette, že prej tam jí nikdo kecat do života nebude."
,,A je to tak?"Otázal se Luis
,,Co?" Nechápal tatínek.
,,No jestli jí nikdo do života nekecá?" Doplnil Scheiner otázku.
,,Jo, nekecá..." Přitakal Rudi.,,...Annie nemá na ní čas, to jí vyhovuje."
,,Je jak utržená ze řetězu."Dodal tatínek
,,Tak hrozný to není." Obhajoval Rudi Matku
,,Ale je..." Oponoval tatínek. ,,...loni mi Annette psala, že se máti seznámila s nějakým dědkem a chce se znovu vdávat."
,,A vdala se."Vyzvídal Rudi
,,Ne..." Odvětil tatínek úlevně, dodávaje.,,...naštěstí toho dědka trefil tejden před veselkou šlak."
,,No tak to je fajn." Poznamenal Rudi. Chvíli zavládlo mlčení, které rušilo jen jemné hraní Herr Holze a bzučení kavárenských hostů, tu se Rudi rozpomněl. ,,Mě by jen zajímalo co tu ten kluk bude dělat? No město je ještě na padrť, nic pořádnýho tu není, to myslím ségra nedomyslela."Konstatoval.
,,To bych nechal na tvé choti."Odvětil tatínek, usmívaje se.,,Jak znám její organizační schopnosti, určitě vymyslí pro Floryho nějaký program."
,,Tak tomu bych věřil."Kývl Rudi, pokračuje.,,A co říkala Ursula, jak vzala Floryho ?"
,,No ..." Soukal tatínek ze sebe.,,...on se nám Flori polothařil a tak to taky vypadalo."
,,Jak polothařil?" Divil se Rudi.
,,Dělal tvé ženě návrhy." Vysvětlil ochotně Luis, to Rudiho rozesmálo.,,No ten musel jet..." Smál se tak až se lidi za ním ohlíželi.,,...já doufám, že mu to Ursula vysvětlila ?"
,,Ale jo znáš jí."Ujišťoval ho tatínek
,,To se mi ulevilo, ačkoli..." Zauvažoval strýček.,,...mohla by mu sehnat takovou co ho zaučí."
,,Na to má ještě dost času..."Zahudrovala přicházející maminka.,,...vy Schwarzsteini myslíte jen na jedno."Pravila obracejic se na tatínka.,,Schwarzsteine, potřebuju mlíko pro malýho."Tatínek s hlubokým povzdechem zašel do kuchyně, jen co za ním zabouchli dveře řekla maminka výhružně.,,Ať vás ani nenapadne toho kluka kazit." Po těch slovech odebrala vracejícímu se tatínkovi hrnek s mlékem a odešla zpět do bytu.,, Že ta naše švagryňa umí přijít v pravej čas." Zavrčel Rudi.
,,Má na to radar."Dodal tatínek, vzpomínaje.,, Znal si Franzi Stauber ..."
,,Jo Franzina, Vyskákaná Franzi..." Pousmál se strýc.,,...ta mě zaučovala."
,,Mě taky..." Odvětil znechuceně tatínek, pokračuje.,,...jak se objevila Franzina v kavárně, tak ať byla Marie kde byla do pěti minut se tam zjevila a už kontrolovala."
,,A řekl si jí, že Franzině vděčí za to, že je v posteli s tebou spokojená?" Vece úsměvem Rudi.
,,to jí říct tak vyrazí dveře i s futrama s náma oběma a ještě dodá, že mě naučila prd." Odvětil tatínek, rozhlížeje se jestli maminka nestojí poblíž, nestála, neměla čas vést debaty o bývalých milenkách strýce a tatínka, její jedinou starostí byla domácnost a my, víc jí nezajímalo.
To teta Ursula byla jiného ražení, jen co ubytovala Floriána, přihnala si to do kavárny usedajíc vedle manžela se do něho pustila.,,Máš vpravdě výborného synovce..."
,,Máme Uschi." Opravil jí.
,,Ale dej pokoj, brepto."Zavrčela pokračujíc.,,...ještě tu nebyl ani pět minut a už mě sváděl."
,,Slyšel jsem..." Řekl strýček potichu
,,No a teď jak jsem ho ubytovávala..." Hudrovala Uschi dál.,,...se mě ten holomek zeptal, kdy mu dodám nějaký to maso na okusení."Tato poslední poznámka strýce rozesmála, tatíka však nikoli, drbaje se za uchem s jistým odstupem v řeči poznamenal.,,Víš já už jsem ti to chtěl dávno říct, ale pokud nechceš obnovit svou milostnickou činnost, měla bys uvažovat o změně interiéru." Ursula mlčela, nic neříkala asi se o této záležitosti nechtěla bavit, raději mlčky usrkovala z vína.,,A co bude s Floriánem ?" Změnil tatínek téma.
,,Co by bylo?"Nechápala Uschi.
,,Měli bychom mu vymyslet nějaký program."Nabádal tatínek tetu.
,,My? Snad já, samozřejmě." Opravila ho teta, rozhlížejíc se po kavárně dodala.,,Zapřáhni ho v kavárně."
,,Ale má prázdniny."Namítal tatínek
,,Tak proč se mě ptáš?"křikla Uschi
,,No jsi organizačně schopná ." Snažil se jí uchlácholit tatínek, pak ho napadlo.,,Mohl by tu bejt dopoledne a odpoledne by mohl mít volno."Navrhl
,,Tak vidíš Peppino, poradíš si i beze mě." Chválila ho Uschi, pak se potutelně usmála.,,Řekneš mu to ty nebo budu muset se toho ujmout já?"
,,No..."Zavrčel tatínek
,,Já mu to řeknu." Řka tety když pochopila, že tatínek se k nošení špatných zpráv mít nebude."
,,Mnoho štěstí." Pronesl s úlevou tatínek.
,,Babo!"Sykla Ursula.
Florián netušil co na něho tatínek s tetou uchystali, jen co se ubytoval, vyrazil na obhlídku města. Chodil ulicemi plných ruin ze kterých se kolem pobíhající stavebníci snažili postavit opět domy. Lidé se začali vracet do města, z něhož ještě před rokem utíkali , ačkoli byl Berlín stále pod dohledem vítězných mocností. Možná právě díky nim se začal zvedat po té hrůze, kterou před více než rokem zažil. I když i takoví malí človíčci jako byl můj tatínek a teta Uschi tomu byli také hodně nápomocni, každý z nás je důležitým mravenečkem v tom velkém mraveništi zvané dějiny jak říkával strýček Luis. Berlín zkrátka nebyl místem, které by v roce 1946 dokázalo 15-ti letého floutka z Frankfurtu něčím zaujmout , celek otrávený se došoural do kavárny.,,Kde jsi byl?" Otázal se otec, ledva Florian dosedl.,,Na obchůzce terénu."Odvětil Florian znuděně.
,,Moc tě to nenadchlo:"Konstatoval tatínek
,,Nic tu není, jen rozbořený baráky, chtěl jsem do vládní čtvrti, ale hlídaj to tam ruďoši." Pravil Florian sklesle.
,,No to víš, město se teprve zvedá po tom co dostalo ze všech stran na frak." Řekl tatínek, dotazuje se.,,Máš hlad."Florian přikývl.
,,Máš hlad?" Ozvala se rázně Ursula.
,,No asi mít bude?" Hájil se tatínek
,,No jistě zase mu to budu muset říct já."Zaštěbetala Uschi klepajíc Florimu na rameno, ten se s udiveným výrazem ve tváři na ní obrátil, dobře tušil, že to co mu tahle rázná dáma chce říct se mu líbit nebude. Ta si jej prohlédla od hlavy k patě a spustila.,,Jelikož v Berlíně není nic čím byses zabavil, rozhodli jsme se tady se strýčky..." Tu oba tedy jak tatínek tak Rudi významně zakašlali a odvrátili své zraky jiným směrem, na což teta nebrala zřetel a pokračovala.,,... že budeš dopoledne vypomáhat v kavárně." Florian chvíli nevěřil svým uším rozhlížel se po přítomných a čekal až mu jeden z nich řekne, že je to žert. Leč tato reakce nepřicházela, dodal si kuráže a pronesl.,,To nejde jsem nezletilý, zákon to zakazuje."
,,Je ti 15, dost starej na to abys vypomáhal a je to jen dopoledne, odpoledne si dělej co chceš."Snažila se mu argument vyvrátit.
,,Slib mu prémie." Navrhnul Nandl
,,V žádným případě, až od určitýho věku." Odsekal Ursula, protože věděla kam Nandl míří.
,,A co bych tu dělal?" Vyptával se Flori zjistiv, že patrně odpor nemá cenu.
,,Asi na place..."Řekl tatínek.,,...budeš tu se mnou a Franzi bude s Uschi v kuchyni."Neobvyklá činnost pro našeho tatínka, protože většinou podobné rozhodování nechával buď na mamince nebo tetě Ursule, nyní musel tato rozhodování dělat i sám a dle uznání tety Ursuly, ačkoli představa jí samotné v kuchyni s Franzi jí nijak nenadchla, mu to šlo dobře.
Kavárnou se nesla ospalá nálada, pár hostů roztroušených po místnosti tiše ševelících nad šálkem cikorky, čaje či vína, jímž vévodil americký důstojník usrkující svou whisky, pokuřující svůj námi nenáviděný doutník, i Herr Holz sedící u piana počínal jevit známky usínání. Při tomto pohledu si Ursula vzpomněla na svou matku, která dokázala dodat kavárně alespoň trochu života, teď tu nebyla a tak se kavárnou nesl nejen dým důstojníkova doutníku, ale i podivný klid k uspání. ,,Tady chcíp pes." Pronesl Florián do poklidné atmosféry tak, že se většina přítomných za ním otáčela.
,,Flori." Napomenul ho tatínek pohoršlivě.
,,Vážně strejdo..." Protestoval Florian dál.,,...nic se tu neděje, tyhle prázdniny budou za trest." Ačkoli Florianova slova nebyla nikomu příjemná ba dokonce se zdála být provokativní, všichni jej na druhou stranu chápali. Lidé se snažili z města vyjet, tedy ti co na to měli, ti co na to neměli pozůstávali, ale takoví stejně k tatínkovi do kavárny nechodili. Jen málo zbylo z atrakcí, kterými se Berlín mohl před válkou chlubit, vše bylo zničeno. Nikdo nemohl očekávat, že bude 15-ti letého mladíka bavit dopoledne dělat v kavárně a odpoledne se chodit koukat na rozbořené město, smutně se tyčící nad řekou Spee. Nikdo z celé rodiny neměl ponětí kam chlapce doporučit.
,,No nechtěl bych být ve tvé kůži."Pronesl po chvíli mlčení Luis
,,Vždyť nám ten uřvanej tajtrdlík sliboval budoucnost o který se nám nesnilo."Prohodila Uschi s trochou sarkazmu.
,,Tak to dodržel." Přidal se tatínek k hlasitému přemítání.
,,Zničil na co sáhnul..." Řekla Heidi tiše, pokračujíc. ,,...pamatuju si to tady, tolik barů, kaváren, šantánů a dnes bída, žal, utrpení."
,,Tak co mladej..." Otočil se tatínek na Floriana.,,...co si viděl ve městě." Florián mávl rukou.
,,Já vím moc toho není..." Dlel tatínek .,,...ale uvidíš, že až příště přijedeš bude to lepší."
,,Ty se domníváš, že sem ještě přijedu strejdo..." Odsekl klackovitě Flori.,,...vždyť tu chcíp pes."Dodal otráveně.
,,Já vím." Vzdychl tatínek.
program."Zauvažovala Uschi
,,Jakej ? Uklízet váš bordel?" Zavrčel bratránek, za co si vysloužil od Ursuly záhlavec.,,To není bordel, ale pension."Zasyčela dotčeně .
,,Pardon."Zamručel Flori.
,,Pán buď s Vámi."Přerušil rodinnou poradu, malý mužík v černém obleku s letáky v ruce, hned jak zpozoroval v kavárně novou tvář zamířil k ní se slovy.,,Pán tě miluje, jen kvůli tobě se nechal ukřižovat."
,,A já myslela, že to bylo kvůli mně." Skočila mu do řeči Franzi, malý muž na její slova nezareagoval a podávaje Florimu leták pokračoval v proslovu.,,...jen skrze něho se můžeš spasit."
,,Pak že tu nebude sranda." Konstatoval Flori, ani tato poznámka nevyvedla muže s míry, jen ho pohladil po tváři vece.,,Pán s tebou."
,,Pán s vámi." Zakřičel černý panáček při odchodu .
,, Funny man – legracny muzík." Pronesl ze smíchem důstojník s doutníkem.
,,Jo, jo..." Přitakal tatínek.,,Ještě Whisky ?"Otázal se , důstojník přikývl.
,,Jak často tu máte takovýhle představení?" Zeptal se Florian s hýkáním.
,,Jednou týdně."Odvětil tatínek
,,Pokaždý mu naznačujeme, že má táhnout, ale on nějak nechápe." Řekla Franzi
,,Tak ho tu máme jednou tejdně."Doplnila informace Uschi.
,,U nás taky jeden takovej byl, ale my jsme se ho dokázali zbavit."Začal se chlubit Florian.
,,A jak jste se ho zbavili?" Zajímal se Luis
,,Máma na něj poslala Uli, naší tanečnici, ta mu udělala šup sem, šup tam a bylo."Vysvětloval Flori.
..No tak tohle tu nemáme." Vzdychl tatínek
,,Ale máme..." Řekla Uschi koukajíc po Franzi.
,,Tak na to hoď sklerózu."Protestovala Franzi.
,,No já bych to vzala sama, ale jak víš tak jsem se vdala." Hájila se Uschi.
,,A já jsem zasnoubená." Prohlásila Franzi rezolutně.
,,Ale já jsem tvá šéfka a tohle je befel."Rozhodla Uschi
,,A nezajímá vás co na to její snoubenec."Ozval se Nandl
,,Ne, mě osobně vůbec." Odsekla Uschi.
,,To jsem si myslel, takže moje snoubenka má obětovat svojí čest kvůli podniku."Namítal Nandl.
,,Ono není co obětovat."Odbyla jej Ursula. Otáčejíc se na Franzi.,,Takže jsme domluveni, jak sem ten paňáca přijde zatáhneš ho do kůlny."Franzi se zašklebila.,,Neboj toho chcípáčka stačí jen postrašit." Snažila se jí Ursula utěšit.
,,Mě by jenom zajímalo..."Podotkl tatínek.,,...jestli ta kůlna je stále kůlna a sklad a nebo už se to předělalo na šmajchlkabinet."
,,Peppino nefňukej, když chceš udržet podnik, musíš něco obětovat."Napomenula ho Uschi, tatínek jen mávl rukou, věděl, že nemá cenu se s Ursulou hádat. Florian se jen smál a začínal mít pocit, že to nebudou tak promarněné prázdniny.
Celou noc Florian špatně spal, nebyl zvyklý spát někde jinde, vstal, přešel k oknu a otevřel jej