Cteniprodusi | Kapitola 16. Nový školní rok

Začátek Nového školního roku, přinesl do našeho života určité změny. Babička si svůj pobyt u nás prodloužila, díky nalezení nové lásky. Dokonce svolila s ubytováním v penzionu u tety , ačkoli tento  krok nebyl jednoduchý, anžto si stará paní vymínila pokoj i s postelí vykropit, aby prý měla pocit, že lehá do počestného lože. Tak celý týden chodil strýček s tatínkem do kostela sv. Bonifáce za farářem, aby jej přemluvili k tomuto náboženskému úkonu, ale bez úspěchu, jelikož duchovní mlel stále do kola, že se jedná o bývalý nevěstinec, tedy doupě neřesti a takové on jako služebník boží má zapovězené.   ,,Houby zapovězeno, slintal jak bernardýn, jen co mi sem strčil tu svojí vyžranou hubu." Namítala teta, když jí pověděli jak pochodili.

,,To chce úplatek." Prohlásila maminka.

..Jo, to je fakt, na to ten zmetek slyší." Přidala se Ursula.

..Holky nezbláznili jste se..." Pokoušel se je zarazit tatínek. ,,...je to farář, ti jsou neúplatní."

,,Faráři a státní ouřadové, byli vždycky nejúplatnější stvoření co znám." Oponovala Uschi, to už však tatínek neslyšel, neboť nechtěje se hádat vyklidil oběma dámám pole.,,Vezmu víno..." Zauvažovala maminka nahlas ,,...lístky na půlkila vepřového..."

,,Počkej..." Zarazila jí teta.,,...dáme to na polovic, aby Peppi ještě pustil žilou, pumpnout ho o prachy a ještě mu udělat vegetariánskej měsíc, to by se z tebe na krásno mohla stát vdova."

,,Ty mu chceš dát peníze?"Podivila se maminka

,,No něco mu musíme nacpat, za kus žvance se nám na to vybodne."Vysvětlovala energicky Uschi.

,,Kolik?"Ptala se zvědavě maminka

..1500 marek." Odvětila Ursula

,,Tolik?" Pískla matka

,,Za míň sem nepřijde."Dodala teta

,,To Schwarzsteina trefí šlak." Konstatovala maminka.

,,Netrefí, já mu to vysvětlím." Utěšovala jí Uschi.

Tatínek se dle správných maminčiných předpokladů vzpíral výdajů jakýchkoli financí, prohlásil, že živí rodinu a poslední co potřebuje, vrážet peníze do nějakého nedojedeného flanďáka, Ursula výdaj obhajovala argumentem, že nevráží peníze do faráře, ale do své matky, jíž je mnoho povinován. Proti této námitce neměl tatínek nic čím by se dál bránil, proto raději rezignoval a potřebný obnos vydal.,,Ještě vezmeme malou." Prohlásila podnikavá teta.

,,Proč Lisi?"Nechápala maminka

,,Naučím jí po cestě hrát teátr nad kterým se i kámen ustrne, dětský slzy dokážou divy."Vychloubala se Uschi

,,Ty v tom máš nějaké zkušenosti?" Ptala se maminka

,,To si pískni, znáš tu Katti od naproti?" Pravila Uschi

,,To je ta jak má předkus a nohy jak vyběhaná koza?" Ušklíbla se maminka

,,Jo, to je ona..." Potvrdila teta.,,...jako malá byla roztomilá, naučila jsem jí hrát takový divadlo, že by jí záviděla božská Marlene.Tos měla vidět jak jsem na finančáku byla rychle hotová, bohužel na to přišla její matka a byl útrum."

,,To se nedivím, mě by to jako matce taky vadilo." Poznamenala maminka

,,Ale tady je situace jiná, jde o rodinou záležitost a to se musí zapojit každý." Pronesla Uschi rázně.,,Dej Lisi ty růžové šatičky a upleť jí copy s růžovou mašlí, bude jak panenka." Mezitím co mě maminka šňořila, vysvětlovala mi Ursula vše potřebné pro můj herecký výkon. Ukázala mi jak mám natahovat moldánky, popotahovat nosánek, kňourat a co mám dělat pro to, aby se mi do očí vlily slzy. Po cestě jsme si celou plačtivou scénu pečlivě nazkoušeli, takže když jsme přišli k faráři byla jsem perfektně vycvičená.

Dle očekávání nemělo jednání hladký průběh, důstojný pán sice shrábnul proviant, leč stále se bránil svou obvyklou frází o farářích a nevěstincích, i peníze přijal, ale ne a ne se odlepit od židle, nakonec do mě teta šťouchla a já začala s nacvičenou komedii, nejdříve jsem udělala smutný pohled, pak jsem začala popotahovat nosánek a natahovat moldánky v poslední řadě podle Ursuliných instrukcí se mi podařilo vyronit pár slz. Velebný pán byl tak dojat mým hereckým výkonem, že se nakonec uvolil a sebrav své pracovní náčiní, odebral se s námi do penzionu. Než vkročil do domu pokřižoval se, nasadil štolu, zapálil kadidlo, které předal svému pomocníku, do druhé ruky mu vrazil Aspersorium (nádobu se svěcenou vodou)  a otevřel modlitební knížku, ze které začal polohlasně číst drže v druhé ruce Aspergil (kropítko), jímž namáčeje jej do nádoby rozkrápěl svěcenou vodu kolem sebe . Jeho konání přilákalo zástup zvědavců, kteří ho jako procesí následovali až na místo určení, teta Uschi prohlásil, že od konce války větší senzaci Berlín neviděl, neboť kde může prostý Berlíňan vidět jak katolický kněz vykrápí bývalý hampejz, my nechtíce se mačkat mezi zvědavci a koukat duchovnímu pod ruce, raději jsme si našli úkryt u baru kde si maminka s Ursulou zavdávaly něco likéru, po krátké době se k nám připojil i velebníček, notně vyčerpaný, aniž by se tety zeptal, sáhl po láhvi stojící na baru a bez jakýchkoli skrupulí , pod překvapenými pohledy maminky a tety vypil na jeden doušek její obsah. ,,Chvála bohu."Ulevil si po vypití kořalky. ,,Dáte si ještě něco."Otázala se Uschi, kněz zmoženě zavrtěl hlavou, s námahou se pokoušel slézt ze stoličky, avšak únava z výkonu a alkoholu, zaklesnutá noha v dolní příčce a gravitace vykonali své, farář padl společně se stoličkou jako podťatý, maminka s tetou mu pomohly na nohy, oprášily oděv, nasadily klobouk a předaly do už tak přeplněných rukou jeho pomocníka.,,Tak zajdem za tchýní a oznámíme jí, že se může nastěhovat."Řekla Uschi jen co velebníček se svým pomocníkem odpotácel . S radostí jí jdu zapakovat."Odvětila maminka.

..Jen žádnej spěch, až tak rychle to bejt nemusí."Srážela Ursula mamince nadšení.

Další událostí, která nám zpestřila život, byla předvolební kampaň na říjnové volby. Po celém městě byly rozvěšeny agitační nápisy, slibující zářnou budoucnost, tatínek při pohledu na to předvolební hemžení prohlásil, že když ptáčka lapají pěkně mu zpívají...,,ale počkejte až budou krysy v doupěti, to budeme všichni úpěti." Dodal.

,,Nesejčkuj, Peppino." Nabádala ho Uschi.

,,A vůbec, lidi jsou ještě moc zoufalí aby mohli racionálně rozhodnout, budou toho zase zneužívat takoví vyčůránkové jako ve 33." Přemítal tatínek dál.

,,Přestaň hysterčit, nějak to dopadne."Uklidňovala ho teta, marně.

,,No jen se podívej ..." Ukázal na okno.,,...zase blbnou malí děti."Obraceje se na mě vece výhrůžně.,,Ne abyses nechala taky zblbnout, kdyby někdo z těch opičáků za tebou přišel, řekneš, že si to rodiče nepřejí."

,,Není blbá, ví co a jak." Namítala Uschi

,,Já jen preventivně."Bránil se tatínek

Ursula mě jen pohladila po vlasech a odvedla mě do školy, tatínek mezitím připravil kavárnu na otevření, sotva však otevřel dveře objevil se v nich malý, pohublý pán v šedém obleku a papírovou krabicí pod paží, pohledem si tatínka poměřil a pak rázně vstoupil, za ním přicupitalo asi pět mladých dívek, aniž by se někoho zeptali, počli  sunout stoly k sobě, tatínek se na jejich počínání zaraženě koukal. Když se konečně skupinka usadila, malý muž luskaje prsty objednal pro sebe a své společnice občerstvení, než se jal tatínek, který se mezitím vzpamatoval splnit jeho přání otočil se řka.,,Mohli byste mi vysvětlit, co to tu děláte."

,,Nic Vám do toho není..." Odbyl jej muž.,,...naše strana SED se rozhodla mít zde předvolební mítink."

V mojí kavárně..." Křikl tatínek.,,...a, že byste se mě jako majitele zeptali."

,,Náš velký vzor soudruh Stalin hlásá, že když jde o službu vlasti, musí jít osobní zájmy stranou." Odvětil vedoucí skupiny.

,,To samý říkal Hitler." Zabručel tatínek

,,Prosím???" Naježil se mužík, tatínek mávl rukou jda pro objednanou kávu.,, Nebojte dámy, tady seženeme hlasy." Chlácholil vedoucí agitačního výboru své spolučlenky.,,To těžko." Zahalasila ode dveří Ursula pokračujíc.,,Můžete mi říct co je to tu za bordel."

,,Madam." Ohradil se malý muž.

,,Žádná madam..." Usadila jej Uschi.,,...jako spolumajitelka kavárny, zamítám tohle tahání lidí za fusekli, nenechám si kvůli politice zlikvidovat  kšefty."

,,A co Vaše služba vyšším cílům."Naléhal mužíček.,,Víte kdo já jsem?"Snažil se Ursulu zastrašit, marně. Ta se postavila přímo k němu tak, že tvář muže, který byl o hlavu menší se málem zabořila do jejího bujarého poprsí, z této pozice byl předák znevýhodněn, za to Ursula byla na koni .,,Na to co jste zač Vám prdí bernardýn, takový jako seš ty jsem likvidovala za pochodu."Muž byl zmaten, dle pohybu jeho úst chtěl něco říci, leč hlasu se nedostávalo, toho Uschi využila.,,Teď si seber fidlátka, ty svoje krasavice a pakuj se o dům dál." Mužík stál jako přimražený, teta vidouc nečinnost, zadupala což skupinu agitátorů probudilo k životu, sebrali svůj propagační materiál a hbitě opustili kavárnu.,,Tak ..." Vzdechla s úlevou Ursula.,,Peppino." Zvolala, tatínek s kávou na tácu vyšel z kuchyně, zmateně se rozhlédl po místnosti.,,Kde jsou???" Otázal se s údivem.

,,Vypakovala jsem je..." Hrdě prohlásila Uschi.,,Já jim dám agitaci."

,,No jo, ale mám pro ně kafe, kdo mi ho teď zaplatí?" Lál tatínek.

,,Prosim tě ty toho naděláš:"Řka teta berouc jeden šálek z tácu.,,Druhý dáš Holzovi, třetí Franzi, Franzino..." Křikla čtvrtý odnes Marii a poslední dva dej své matce a Harrymu, právě jdou." Ukázala ke dveřím. Babička přišla rozladěná , neboť  jen co vešla hudrovala. ,, Hajzli zatracený, přijdou a zaberou celý podnik."

,,Kdo zase máti." Vzdech tatínek

,,Jednotní socialisti..."Zaštěkala babička.,,Takový skřet s mladýma slepicema  prý, že Růžová kočička je teď jejich agitační středisko." Ursula třískla se šálkem, zbrkle vstala při čemž shodila židli a s bojovým výrazem ve tváři vyběhla z kavárny. Netrvalo to ani půl hodiny a tatínek s babičkou, Franzi a mezitím přišlými hosty byli svědky toho jak teta Ursula s holí své matky v ruce honí po městě celý slavný propagační výbor SED, hulákala na celou ulici cosi o nakopání pozadí, jestli se situace bude opakovat, vedoucí předvolební kampaně se sice pokoušel o výhrůžky, ale když viděl zuřivý výraz v Uschině tváři, raději si to rozmyslel a pokračoval v zbabělém prchání. Teta se vrátila asi za hodinu s pocitem dobře vykonané práce.

Po tomto předvolebním boji se zdálo, že už bude klid, leč ještě jedna událost naplnila první měsíc Nového školního roku.  Teta Ursula se již delší dobu necítila ve své kůži, zprvu byla toho přesvědčení, že to má ze špatného jídla, které nebylo problém po válce sehnat, ale ona nevolnost trvala poněkud déle, než aby byla náhlá a když jevila stejné příznaky i Heidi bylo jasné, že se nejedná jen tak o nějaký pokažený žaludek, ba dokonce strýček Rudi byl toho názoru, že by mohlo jít o chorobu infekčního původu, ale to by se to přeneslo i na ostatní, až jednoho dne přišla Ursula s touto domněnkou.,,Jsem v tom." Oznámila Uschi bezradnému Strýci          

,,Co že jsi."Hýkl Rudi

,,Těhotná."Sykla

,,A jak jsi k tomu ..., kdy..."Blekotal strýc

,,Před třemi měsíci, byl jsi u toho a moc se ti to líbilo."Uspokojila Uschi Rudiho zmatenou zvědavost.

,,Ale vždyť si..." Pravil nevěřícně Rudi.

,,...nemůžu..."Doplnila ho.,,To jsem neřikala jen, že nechci. Jsem moc stará abych měla první dítě, ostatní byly o polovinu mladší než já."

,,Musím ještě něco zařídit." Řekl strýc zmateně, vstávaje zbrkle ze židle, spěchal ven. ,,Tak a teď ti vzal gramle." Poznamenal tatínek.

,,To by si mohl zkusit..." Odvětila výhrůžně Uschi, dodávájíc.,,Ale ne Rudi takový není."Pak se rozpomněla.,, Ségra."

,,Co je s ní?"Divil se tatínek

,,Ta bude na tutovku taky, no jasně ..." Uvažovala Uschi nahlas.,,...taky jí je blbě a už to tři měsíce nedostala, no jo, ta do toho vlítla. U ní bude problém."

,,Jakej???" Nechápal tatínek

,,Aby to udržela, když tenkrát před 20- ti lety o to přišla,  Seemann nebyl pro aby do toho přišla znovu, tehdy řekl, že to bude pro ní riziko."

,,Jsem zvědavej na Luise."Podotkl tatínek

,,Já taky." Přitakala Uschi.,,Seemann."Seskočila Ursula ze stoličky.

,,Co je s ním?"

,,Musí nám to potvrdit." Pronesla rázně.,,Jdu pro něho, kdyby přišla ségra, ať přijde ke kočičce."Volala ode dveří

Sice jí tatínek ani moc nerozuměl, ale aby se nevracela odkýval jí vše, na štěstí si to nemusel pamatovat, neboť se teta se svou sestrou srazila ve vchodu, hned jí brala za ruku, cosi jí vysvětlujíc táhla jí přes ulici do pensionu. Luis se za nimi nechápavě díval, pak kroutě hlavou přešel k baru pohled, který vrhnul, donutil tatínka k vysvětlení.,,No mimořádná prohlídka, prej o sebe musí dbát a Heidi chce naverbovat sebou."

,,A jak znám Heidi, tak jí na to skočí."Dokomentoval Luis tatínka. ,,Fakt je, že se Heidi necítí poslední dobou dobře, což se mi teď na počátku školního roku nehodí." Stěžoval si Direktor

,,A nebude se Vám to hodit ještě víc." Zabručel tatínek

,,Co...?"Pískl Luis, tatínek němě ukázal ke dveřím kudy vcházely Uschi s Heidi. Ursula se tvářila klidně až rezignovaně, Adelheid měla ve tváři bol a trápení.,,Tak je to pravda."Uschi kývka.

,,Co je pravda." Vece Luis trochu rozlobeně, anžto ho rozčilovalo když se nemohl v situaci dostatečně zorientovat.

,,Jsme v tom Luisi vobě."Oznámila mu Ursula, Luis byl zmaten, chtěl něco říci, ale hlas se ztrati , jen naprázdno otvíral pusu, ukazuje jednou na sebe, pak na Heidi, poté gesto rozšířil na Ursulu, nakonec složil hlavu do dlaní, aby se uklidnil nalil mu tatínek dvojitou dávku koňaku, kterou Herr Direktor vypil na ráz.

,,No Luisi, hledej náhradu." Ponoukala ho Uschi, Direktor se na ní podíval s tázavým výrazem ve tváři.,,Heidi do kanclu už nesmí, musí odpočívat."

,,Tohle nebylo v plánu." Vypravil ze sebe Luis.

,,No ten nahoře se tě bude ptát na plány taťko." Smála se teta.

,,Ale co teď budeme dělat? Bědoval Luis

,,Musíš si najít náhradu, protože to Heidi nemůže riskovat." Znovu zopakovala doktorovo doporučení Uschi.

,,Ještě tohle!!!" Vykřikl.

,,No vybereš si dočasnou sílu, ale to ti povídám Luisi, ať to není žádná coura, která si bude myslet, že si všechno vypeleší."Odvětila výhrůžně.

,,Budu jí vybírat s Heidi."Uklidnil jí, s touto odpovědí se Ursula uspokojila  a dál už se do Luise nenavážela, jen se na ten konkurz neotřele pozvala.

Strýček Luis snášel změny velice nelibě, což nebyla otázka věku, nýbrž jeho celoživotní filosofie, jež pravila, že každá změna je krok k horšímu. Také jeho nerozhodnost s níž tolik proslul ve svém okolí, byl důvod, proč se teta Uschi na výběr náhrady za Heidi pozvala, měla na povahy nos. Dokázala přesně odhadnout, jaký člověk je a co může od něho očekávat, často když jsme se jí na tuto dovednost ptali odpověděla, že je to tím časem, který strávila na ulici a také provozováním nevěstince, neb správná helmbrechtnice  pozná co chlap chce jen co se jí objeví ve dveřích, proto Luis proti její přítomnosti u výběrového řízení neprotestoval, ba právě naopak byl rád, že mu s tím pomůže. Na tuto zodpovědnou úlohu se snažila Ursula vyhlížet co možná nejdůstojněji, aby nevzbuzovala až tak velké pohoršení, přesto měla potíže přejít přes tvrdou mravokárnou cenzuru našeho školníka. Ten jak zpozoroval blížící se Ursulu, jež mě doprovázela do školy, zatarasil demonstrativně vchod. ,,Wasserkopf  koukej mě pustit mám tam důležité jednání."Snažila se ho Ursula odstranit ze dveří nejprve vřelým slovem.

,,O tom mě Herr Direktor neinformoval."Bránil se buclatý školník.

,,Taky nemusíš všechno vědět."Poznamenala Uschi  pokoušíc se ho jednou rukou odstrčit, neúspěšně. Školník stále trval na svém, když i druhý pokus, tedy zapojení obou rukou selhal, uchýlila se Ursula k velmi primitivnímu za to však účinnému řešení, neboť jsme byli obě v zoufalé časové tísni, kopla Uschi školníka špičkou boty do holeně, čehož výsledkem se stalo, že Wasserkopf s kvičením odskákal na okraj schodiště, čímž nám uvolnil cestu a my jsme mohli klidně vstoupit do školy.

Před ředitelnou už postávalo několik adeptek, po většinou velmi ledabyle oděných, Ursula je namátkově prohlédla a pokračovala v cestě.,,Zařaďte se..." Volala na ní jedna z účastnic, teta jen mávla rukou zacházejíc do dveří.,,No vidíte to, rašple vyšeptaná..." Křičela  ta účastnice.,,...přijde na poslední chvíli a ještě předbíhá, to si myslí, že tam na ní někdo čeká ?"

,,Nechte jí, třeba se bojí, že jí něco uteče." Smála se druhá, tu však smích všechny přešel, protože v tom okamžiku otevřených dveřích se objevila právě ta paní, která před chvílí do nich vešla, jen její zrzavý vlas zezlátl, všechny přítomné dámy na sebe udiveně pohlédly, Heidi se jejich reakcí nenechala zviklat a pokynula první z nich .

Už podle vstupu bylo Uschi jasné, že zájemkyně číslo jedna bude mít zájem o vše možné než o administrativní práci. Z očí jí koukalo 100 čertů, Luisimu se snažila poodhalit výplň dekoltu a to aniž by v něm nějakou měla, sukni si pokoušela dát co možná nejvýš, přičemž špulila svá přeplná ústa, namalovaná křiklavou červení. Tuto komedii vydržela hrát do zjištění, že otázky tu kladou Heidi s Ursulou a ne Luis. Dvojka měla přebarokní postavu, její pohled prozrazoval nízkou mentální a duševní úroveň, neustále se uculovala a hovořila o své mamince, která jí na konkurz poslala, navíc její mluva se vyznačovala vadou zvanou huhňavost. Trojka se jevila velmi zkušeně, dle postoje pocházela z vojenského prostředí, postarší dáma měla dobré reference z předchozího zaměstnání, strýčkovi byla podezřelá až když se lépe podíval do papírů zjistil, že jejím předchozím zaměstnavatelem bylo GESTAPO, kde pracovala jako úřednice. Čtyřka pomenší paní ve středním věku, dle doložených podkladů její poslední pracoviště byla momentálně vybombardovaná škola v Steglitzu, mluvila tlumeně, avšak zřetelně, v práci sekretářky se vyznala dokonale. Pětka to byla ta adeptka, která na Uschi pokřikovala, jak zjistila kdo ta drzá ženská, jež všechny předběhla je, vykulila oči a raději se odporoučela. Nakonec vešla šestá zájemkyně, no vešla dopotácela se, celou dobu co čekala na přijetí se posilňovala z placatky, která jí při úkloně vypadla z kabelky, při odchodu málem shodila vázu stojící u dveří.

,,Je to všechno?" Otázal se Luis Heidy, ta vykouknouc ze dveří přikývla . ,,Tak jak ? Kdo se vám jevil nejlépe?"Zeptal se tet.

,,No já jsem pro čtyřku." Vyslovila hodnocení  Uschi, Heidi  přikývla.

,,To je Frau..." Probíral se Luis dokumenty.,,...Winterfeld."Dodal vytahuje přihlášku 4. zájemkyně.

,,Jen jí budete muset říct, že je to dočasně."Připomněla Uschi.

,,Ano, tady se obávám reakce." Přemýšlel Luis na hlas.

,,Tak jí řekni, že když se osvědčí, najdeš jí uplatnění." Navrhla Uschi.

,,To bych mohl."Přikývl Luis

Kupodivu Frau Winterfeld vzala oznámení o dočasnosti jejího působení dobře a myslím, alespoň dle slov tety Heidi, že s ní mohl být strýček Luis spokojený.

A tak vlastně proběhl první měsíc nového školního roku, plný překvapení, nových začátků.