Kapitola 1. Obrana státu

Tak to je Icenie, rozloha 123 373 km², hustota obyvatelstva 30 lidí na km², valnou část země tvoří lesy, luhy, hory, jež jsou rovněž hranicemi mezi jednotlivými městy, státní uspořádání monarchie, hlava státu Její Veličenstvo královna Boudvinda I., její zástupce Jeho Výsost Vicekrál Grian Dé Bridg na němž leží celá správa království, ten toporný, vysoký člověk, stojící jemu za zády je Bedous, jeho osobní komorník, věrný služebník vždy panu regentovi po boku, aby vykonal vše co mu na očích uvidí a to i tehdy když se do nich nedívá a připomněl mu věci, které by měl udělat, neboť pan Vicekrál má tolik starostí, že se mu tu a tam události navzájem vytlačí z paměti. Teď ovšem jen trpělivě čeká až jeho pán dodiskutuje s paní učitelkou Hájkovou, věčnou hlídačkou morálky v hlavním městě Waristilu, sáhl do kapsy pro hodinky, jen jedním očkem po nich mrknul a opět je nenápadně vložil zpět, nakláněje se k regentovi šeptl. ,,Výsosti, Její Veličenstvo na Vás čeká." Regent jen mezi řečí přikývl, pokračuje v hovoru. ,,Výsosti..."Snažil se mu znova připomenout.,, To počká..." Zaštěbetala kantorka.,,...tohle je důležitější."

,,Chcete se snad řadit nad královnu, milostivá paní." Pravil sluha s úslužnou poklonou, učitelka jen na prázdno zalapala, uklánějíc se regentovi, uraženě se odporoučela. ,,To jsi neměl." Vyčítal mu Grian. ,,Vždyť učí moje děti."

,,Vaše Výsosti, dovoluji si připomenout, že na Vás čeká královna, která tak činí velmi nerada a navíc paní učitelka určitě ještě přijde, protože si vždy najde patřičný důvod." Řka směle komorník, ukazuje mu cestu k hradu.

Ty strmé, točité schody, jak je Grian nenáviděl po tak namáhavém výstupu, který pokaždé musel na svých krátkých, tlustých nožkách absolvovat funěl jako rozzuřený býk, vždy padnul na první židli, aby se vysupěl, pak se postavil vzpřímeně před dveře, které se otevřeli a on ve vší důstojnosti vstoupil do královniny pracovny, jež byla jako vždy prázdná, královna na sebe nechala dlouho čekat, regent si tak ukracoval čas zevlováním po interiéru, nejvíce jej zaujala knihovna, bohatá na četné tituly o kterých ani Boudvinda nevěděla, že je tam má, už sahal po vybrané knize když:,, To je dost, že tě vidím. "Halasila při svém prudkém vstupu, usadila se, gestem ruky mu nabízejíc místo k sezení.

,,Co se děje, bude válka?" Otázal se klidně sedaje si.

,,Prosím tě, dej pokoj..." Zasyčela.,,...kdyby něco vypuklo, byl by to průšvih, však jsem na toto téma měla včera žhavý rozhovor s generálem Derwulocem."

,,O naší armádě? To nemohl být moc žhavý rozhovor, pač tam jaksi žár došel. "Konstatoval suše regent.

,,Právě, potřebovala by změnu. "Řekla rázně.

,,Myslíš reformu? "Ujišťoval se

,,Ne nic rezolutního, jen mírné změny." Opravila ho

,,No tak podívej Boudí, ty chceš po mě kosmetické úpravy na armádě, která by potřebovala celkovou plastickou operaci, protože se rozpadá v každém směru. "Shrnul její přání.

,,Jsem ráda, že si mě pochopil." Kvitovala královna.

,,To sice ano, ale nesouhlasím s tím. "Zamračil se Grian.

,,Nevadí, hlavně že jsi pochopil..." Dlela, pokračujíc.,,...tak co navrhuješ"

,,Podívej, armáda potřebuje permanentní, intenzivní výcvik a nějakou akci, která by jim zajistila její bojeschopnost. No vidíš a mě zrovna potkal včera vrchní policejní ředitel Aston, to je ten huhňavý s mohutným knírem, že prý má málo lidí, tak bychom jim půjčili armádu s tím, že by vojáci absolvovali i policejní výcvik." Navrhnul

,,Ale armáda je pro obranu státu proti vnějším živlům." Zakabonila se.

,,To se nevylučuje, armáda má bránit naše občany, tak když nás neohrožuje nic z venku, bude je bránit před tím vevnitř. "Bylo jasně vidět, že se nápad královně nelíbí, obočí nad jejíma modrýma očima se svrásčilo a barva obličeje pomalu splývala s jejími rusavými vlasy. Chvíli se na něho dívala, pak ze sebe vypravila. ,,A co když něco vypukne?"

,,Budou povoláni zpět, je to jen řešení využití naší armády v době míru." Odvětil

,,A bude to účinné?" Pochybovala královna

,,Ano, rozpohybuje je to." Přemítal regent

,,Já nevím..." Váhala královna.,,...aby taková změna Derwuška nenazlobila."

,,No tak si vyber, buď budeš mít, pružnou, bojeschopnou a vytrvalou armádu nebo skupinu obtloustlých, nepohyblivých, penězožravých mrtvol, které budou nepříteli k smích, pak si je můžeš dát do lapidária s nápisem TO BYLA NAŠE ARMÁDA, myslím, že vstupné za ně ti vrátí to co jsi do nich doposud vrazila. "Zase chvíli přemýšlela, nebyla si jistá účinností návrhu. ,,Tak co? Řekneš to generálovi?" Naléhal

,,Já..." Vyhrkla ze sebe pravíc dál.,,...tuhle překotnou novinu mu oznámíš sám."

,,Proč já?" Divil se Grian

,,Je to tvůj nápad, užij si ho v plném rozsahu. "Prohodila škodolibě.

,,Jsi milá." Oplácel jí regent stejnou měrou.

,,Musíš mu to podat tak, aby to vypadalo, že to napadlo jeho." Přemítala.

,,Tomu neuvěří ani on." Zabručel Dé Brigd

,,On jo, ale u okolí to bude těžší." Zaštěbetala

Generál Derwuloc opravdu nepatřil mezi intelektuální elitu, vysvětlovat mu nejjednodušší zásady života byl úkol nadlidský, regent se mu jednou snažil vysvětlit Archimédův zákon , marně. Na každou poznámku měl tisíc otázek a stejně nic nepochopil. A tomuhle člověku, který měl v hlavě jak ve spižírně po posvícení, musel Grian polopaticky vyložit, že jeho milovaná armáda potřebuje změnu, a ještě ke všemu to má vypadat jako kdyby to byl generálův nápad. ,,Ach Bohové všemocní zač mě trestáte." Pomyslel si sedě ve své kanceláři, zazvoní telefon. ,,Ano?"

,,Je tu pan generál. "Ozvalo se z druhé strany.

,,Ať jde dál." Zabručel, do místnosti vejde vysoký světlovlasí muž s kostkovaným plédem přehozený před sebe, sepnutý zlatou sponou. ,,Prý chceš se mnou mluvit?" Lomozil ode dveří, Grian mu ukázal na židli, na kterou se muž rychle posadil.  Nevěděl jak začít, myšlenka na nelehký rozhovor mu to ještě ztěžovala. ,,Nuže proč jsem si tě pozval..." Započal.,,...hovořili jsme s královnou..." Bláhově si myslel, že Plurál Majestatikus dodá všemu jistou důstojnost.,, ...hovořili jsme o armádě a musím přiznat, že to byla tristní debata, jelikož jsme došli ke společnému závěru, že je v rozpadu."

,,Kluci jsou v cajku." Zazubil se generál

,,Ani bychom neřekli, jejich bojeschopnost je skoro na nule, musíme spolu vymyslet jak toto zlepšit. "Mluvil pomalu, tak aby jeho partner v diskuzi pochytil každé slovo.

,,Není do čeho píchnout, žádný nájezdníci, kde se mají procvičit." Namítal Derwuloc.

,,Tak chvilku přemýšlej. "Nabádal regent generála k činnosti, která mu byla na nejvýš cizí, taky bylo vidět jaké mu to činí potíže. ,,Když není třeba chránit národ zvenčí tak ho můžeš chránit odkud?" Zašeptal mu do ucha Grian.

,,Z hradu." Bafnul Derwuloc

,,Ale snaž se!" Pokáral ho, marné bylo generála k myšlení ponoukati, neb této činnosti se uchyloval jen ve výjimečných situacích, seděl před regentem, koulel očima a potil se. ,,No tak, když ne zvenčí tak..." Snažil se mu pomoc.

,,Zevnitř." Vybafl generál vítězně,

,,Ano..." Oddechl si Grian.,,...a co z toho vyplývá. "Zase se chvíli mlčel. ,,Nevidíš v tom cestu pro armádu? "Napovídal mu.

,,Ne vojáci nemůžou bojovat s vlastními lidmi. "Zabečel Derwuloc.

,,No a co s těmi, kteří škodí ostatním." Prohodil

,,A co policie?" Podivil se

,,No a..."

,,No jo...." Výskl generál.,,...armáda se k nim přidá, to je nápad. Tedy já když se dám do myšlení stojí to za to." Nezapomněl se pochválit, regent jen zmoženě pokyvoval hlavou řka. ,,Sepíšu ten návrh, pošlu ti ho k prostudování a pak s ním budeme muset před Radu Moudrých."

,, To je v háji..." Zamečel zklamaně Derwuloc.

,,Proto ti pošlu písemnou verzi aby ses na to mohl připravit." Poznamenal regent, Derwuloc pokyvuje vstal a mlčky opustil Grianovo kancelář. ,,Chvála všemocné Bohyni, mám to za sebou. Teď to ještě sepsat aby to ten trouba pochopil." Prolétlo mu hlavou, to byl další problém, zvolit jednoduchou formu aby to i pro Radu vypadalo, že ten návrh vymyslel sám generál.

Rada Moudrých, skupina 12 – ti mužů a žen, většinou kněžích jednotlivých náboženství. Vůdčí osobností byl osobní druid královské rodiny Mirid, zastupující společně s drusádou  Evelin  a druidem Buadachem pohanskou komunitu, Otcové Bernard, August, Benedikt za křesťanskou obec, Rebe Ignác, Maikowitz, Goldstein za judaisty a MUDr. Jana Borská, JUDr. Josef Biermann, prof. Jean Lefaiwer za vědeckou a ateistickou část obyvatelstva. Vše co mělo přijít v zákonnou platnost, muselo projít jí, to nebylo vždy snadné, anžto každý návrh se zde musel obhájit, po takovýchto sezení si udělali členové závěr, na základě kterého buď doporučili královně navržení podepsat, vrátit nebo rovnou zavrhnout. Grian Dé Brigd věděl, že s generálem Derwulocem  to nebude snadné hájení, jelikož i když si to generál přečte nebude vědět ani ťuk.

Rada Moudrých se nescházela pravidelně, jen když byli povoláni královnou, vicekrálem nebo samotným veledruidem Miridem, na tento poslední případ sedění museli být přizváni i Boudvinda s Grianem, protože v opačném případě by to mohlo být chápáno jako spiknutí a v takovém momentě by mohla královna Radu rozpustit. Scházeli se ve speciální zasedací místnosti s kulatým stolem, nevyhlížející nikterak optimisticky. Návrh se musel posílat nejméně tři dny před svoláním, aby si členové mohli připravit případné reakce nebo jak regent říkal nabít zbraně.

Vicekrál vstoupil do místnosti rázně, sebevědomě,  obřadně se pozdravil se členy Rady a energicky se posadil, rozhlížel se po zasedačce marně hledaje generála. ,,Kde je Derwuloc?" Otázal se.

,,Ještě nedorazil." Odvětil vysoký, statný muž s plnovousem v bílé kápy.

,,Bude tu co třeba?" Prohodil malý proplešatělý muž se skřipcem na nose.

,,Samozřejmě profesore..." Pravil regent proloženě, obraceje se k Miridovi.,, Poslali jste mu obsílku?"

,,Ale to je samozřejmost." Řekl klidně muž v bílé kápy.

,,A je tu důležitý." Zavrčel nervózně pán středního věku římského vzezření.

,,Jistě pane doktore, jde o armádu." Povídá Grian tvrdošíjně, chtěl ještě něco poznamenat když do místnosti vběhl napůl rozcuchaný mladík se sdělením, že pan generál zmateně běhá po hradě, marně hledaje zasedací místnost. ,,Skoč pro něho..." Zaštěkal vicekrál.,, ...tak tenhle člověk by měl vést vojsko do bitvy, díky Bohům všemocným, že žádná není." Zvolal zoufale, velebení pohanských božstev přiměla zástupce křesťanské obce ke křižování.

Konečně chlapec přivedl zmateného generála, ten se nemotorně poklonil přítomným, přisedl k regentovi a čekal.,, Tak vážení..." Započal Grian.,,...proč jsem vás svolal." Otevřel desky  kde měl nejen návrh, ale i poznámky.,,...na základě rozhovoru s Jejím Veličenstvem, u kterého jsem byl přítomen, byl zde přítomný generál požádán o zlepšení bojeschopnosti naší armády..." Rozhlédl se po přísedících, aby zjistil jejich reakci, kromě zkoumavých pohledů nebyla žádná, pokračoval.,,... dostali jste všechny podklady k prostudování, spis 21/a, a 21/b, v prvním spise je návrh popsán zevrubně, v druhém je popis s praktického a právního hlediska, než začnete s případnými dotazy a připomínkami, musím vás upozornit, že tento návrh pomůže nejen armádě a policii, ale co je především nutné, našim občanům. Nehledě a to bude zajímat i naše rabíny, kteří mají na starosti finanční stránku všech návrhů, ušetří to peníze ze státní pokladny, neboť nebudeme muset přijmout nové policisty a vojsko bude využito s tím finančním zatížením jako doposud. "Nastala menší pauza, po které si vzal slovo druid Buadach. ,,Myslíš Griane, že je tento návrh hoden Icénské armády?" Slova byla vznesena klidně, leč útočně přesto regenta nezaskočila. ,,Úkolem vojska je chránit obyvatele této země a když je čas míru, mohou tak učinit společně s policií."

,,Měla bych dotaz na generála..." Ozvala se kulatá, světlovlasá paní se silnými brýlemi.,,...jak chcete vést policejní výcvik se svými muži, když s tím nemáte žádné zkušenosti." Tuto otázku generál nečekal, popravdě on žádnou otázku nečekal, seděl na své židli, tupě zíral na Borskou vydávaje přitom vrčivý zvuk.,, To samozřejmě nebude provádět pan generál sám..." Hbitě přiskočil regent s odpovědí, vida že Derwuloc neví.,,...vojáci budou docházet na policejní školu k odbornému výcviku."

,,To ale bude stát peníze, výcvik není zadarmo." Poznamenal vysoký, pohublý rabín.

,,Ubezpečuji Vás rebe Maikovitzi, že částka je zanedbatelná." Pronesl regent.

,,Ale vy jste tvrdil, že to nebude stát žádné peníze." Útočil dál Maikowitz.

,,To je sice pravda, ale jak víte, armáda bere peníze na svůj vlastní výcvik, které jsou vzhledem k její aktivitě v tomto směru skoro nevyužity, tedy část z těchto peněz se využijí k policejnímu výcviku."

,,Já to budu platit?" Zabručel generál

,,Neprojevuj se." Napomenul ho Grian nenápadně

,,A co vojenský výcvik." Připomněl  Biermann

,,Jak jsem řekl, prostředky na tento projekt jsou nashromážděny z milých období a tak budou na oba druhy výcviku." Odpověděl Dé Brigd jistě.

,,Ale na to jsem se neptal, jak to bude s organizací, jak to chcete skloubit?" Zarafal muž nevrle.

,,Nebudeme potřebovat všechny vojáky najednou, stačí když zmobilizujeme třetinu, zbylé dvě třetiny budou mít klasický vojenský výcvik, pak se prohodí." Vysvětloval klidně.

,,Co bude když něco, nedej bože vypukne." Vložil se do diskuze malý, vychrtlý Otec Benedikt.

,,Budou okamžitě povoláni zpět." Ujistil důrazně.

,,Bude se tento zákon týkat i žen?" Položila další útočný dotaz Evelin.

,,Tento zákon se týká celé armády." Ujistil jí regent.

,,Přesto, Icénská armáda má značný úbytek ženského elementu, což je v rozporu s našimi tradicemi, neboť naše vojska byla vždy tvořena nadprůměrným počtem žen, tedy na rozdíl od jiných a nyní se ukazuje, že žena není v naší armádě vítána." Útočila drusáda.

,,Obávám se, že tuto otázku nejlépe zodpoví pan generál." Ustoupil Grian.

,,No..." Houkla kněžka, všichni čekali až se Derwuloc nějak projeví, ten ale seděl, hledíce do prázdna, snad ani diskuzi nevnímal, soused musel do něho šťouchnout loktem aby se probral, když se tak stalo díval se na všechny svým vyjeveným, bezduchým výrazem. ,,Proč ti ubývá žen v armádě?" Sdělil mu regent dotaz tak pomalu a zřetelně jak to jen šlo. ,,Co já vím." Zabručel.

,,A kdo to má vědět generále,..." Zaútočila Evelin.,,...ty jsi zodpovědný za obranu a armádu a ani nevíš co se v ní děje? To není vůbec dobrá vizitka." Zase následovalo prázdné zírání, ten člověk nevěděl, která bije, Grianovi nezbylo nic jiného než zasáhnout. ,,Myslím přátelé, že jsme tu kvůli něčemu jinému, než kolik je žen v naší armádě, nejdřív bychom měli vyřešit problém znovupostavení vojska na nohy, pak se můžeme zabývat jejím složením."

,,To jistě." Souhlasila Evelin. ,,Jen jsem myslela, že mi na tuto prostou otázku dá Derwuloc odpověď."

,,Jsem přesvědčen, že kdyby generál znal všechna čísla, vyplývající ze statistiky, dal by ti plnohodnotnou odpověď ." Snažil se zachránit Grian situaci, Evelin uhasila žár a usadila se, slovo si vzal Mirid. ,,Ten nápad není špatný a myslím, že by mohl lecčemu pomoci, přesto se domnívám, že by se některé body měli ještě domyslet."

,,Například?" Chtěl regent vědět.

,,Například, jak to bude s organizací služeb?" Doplnil Mirid

,,Toto bychom probrali s Majorem Astonem až by bylo vše hotovo, podívejte to je návrh, momentálně připravujeme ve spolupráci s policii vše kolem organizace, navíc rozdělení služeb bude záležet individuálně na služebnách, jak budou vojáci třeba." Grian se rozhlédl po Radě, jejich výraz nasvědčoval tomu, že nejsou zcela se vším srozuměni, v tom nevalném osvětlení z nástěnných lampiček, rozmístěných kolem se jejich nedůvěra v ten nápad zdála mnohem větší než ve skutečnosti byla. Někdo zaklepal, po vyzvání vešel do místnosti Bedous, postavil se za svého pána, jakoby by ho chtěl z té pozice bránit. ,,Děje se něco?" Otázal se regent komorníka, ten mu podstrčil modré desky se slovy. ,,Toto jste si zapomněl v kanceláři Výsosti."

,,Co je to?" Podivil se, otevřel přinesený spis, zběžně ho přelítl očima, náhle jej cosi osvítilo, pohlédl šibalsky na Mirida a podstrkuje mu desky řka. ,,Zde máš všechny odpovědi na své otázky, doufám, že teď nic nebude bránit tomu aby byl zákon přijat."

,,To se ještě uvidí..." Přisunul desky k sobě, otevřel, projel očima, zavřel a řekl. ,,No uvidíme, nyní se musíme poradit."

Grian odcházel s nejistým pocitem, nebyl si jistý tím jestli udělal pro danou věc všechno, dle postoje jaký generál zaujal si ani neuvědomil, co se děje. Tvářil se jako  kdyby šel ze špatného představení, tak to regentovi připadalo, když se na něho podíval. ,,Královna." Zašeptal mu zezadu komorník.

,,Královna?" Zopakoval regent. ,,No jo máš pravdu..." Rozzářil se.,,...můžeme za ní jít a nasměrovat jí na správnou cestu."

,,Vaše Výsost má skvělé nápady." Poklonkoval Bedous.

Jako již každý den, kdy neměla Boudvinda žádné úřadování, trávila svůj čas ve stájích, kde obdivovala své pověstné hřebce, nebylo jí snadné od kochání se těmito ušlechtilými, majestátně vyhlížejícími tvory odpoutat. Situace si však vyžadovala mnohé oběti a regent neměl na výběr. ,,Doufám, že záležitost se kterou za mnou jdeš je povážlivá." Pravila varovně, hladíc svého oblíbeného Eponea po čumáku. Grian chvíli váhal, ale nakonec odpověděl. ,Rád bych s tebou něco potřeboval probrat, zdá se, že situace o níž jsme nedávno vedli zasvěcený rozhovor, nabývá trhlin."

,,Jaká situace?"

,,Situace, která měla vyřešit bezpečí této země. "Mluvili spolu nepřímo, s ohledem na to, že by je někdo mohl poslouchat a o diskuzi pak informovat členy rady. ,,O jakých trhlinách mluvíme? "Špitla.

,,Které by ráda našla výstupní kontrola. "Šeptl.

,,Ta by přece ráda našla jakoukoli trhlinu, je to její práce." Konstatovala Královna.

,,Ano a musím podotknout, že tak činí velmi důkladně." Přikyvoval Grian, zamyšleně nadechl se, řka.,, Nerad bych, aby důkladnost našich přátel položila na cestě k našemu cíli nějaké překážky, zatím ve směru není nic coby tomu dalo podnět, rád bych aby to tak zůstalo, je to zájem celku."

,,Dobře, budu k tomu tak i přistupovat." Kývla Boudvinda, Grian se uklonil, políbil jí ruku a odešel. Před branou z hradu na něho čekala novinářka, hned jak jej zpozorovala, přispěchala k němu dotěrně se dotazujíc. ,,Vaše Výsosti, jsem Marie Kohanová, redaktorka z Waritilského deníku, mohla bych Vám položit několik otázek?"

,,Zkuste to." Prohodil jízlivě.

,,Mohu vědět, co bylo předmětem Vaší návštěvy u královny?" Znechuceně se otočil. ,,Jak víte, Její Veličenstvo je naší tchýní, proto návštěva byla ryze soukromá a byli bychom rádi, kdyby to tak zůstalo."

,, Ano a co návštěva před třemi týdny, netýkala se nového kondičního programu pro armádu?" Dorážela redaktorka.

,,No to teda ne..." Zapíral. ,,...královna mě pozvala na obvyklou poradu."

,,Jistě, ale dnes přišla do redakce zpráva, že chystáte zapojit armádu do vnitřní obrany." Dotírala Kohanová, tato informace regenta zarazila, protože dle práva dokud není návrh podepsaný, nemá se dostat na veřejnost, proto volil pro další odpověď útok. "Nevím, kde jste k tuto zprávu dostala, ale myslím, že není důvod k obavám. To co jsme probírali před třemi týdny s Jejím Veličenstvem se přímo veřejnosti netýká."

,,Promiňte Výsosti..." Přešla Kohanová do protiútoku.,,...zapojení armády do vnitřní obrany se přece týká každého."

,,Nevím, kde jste k tomu přišla, ale  myslím, že nejlépe by Vám odpověděl generál Derwuloc." Snažil se jí odehnat, marně byla neodbytná. ,,Generál dnes odejel, byl odvolán do Lochanu."

,,Tak to je mi líto, já Vám víc říct nemohu, jelikož víc nevím." Odvětil vydávaje se do svého úřadu. ,,Myslím, že jste to zvládl skvěle, Výsosti." Pochleboval mu komorník.

,,Zajímalo by mě, který manták dal tu zprávu v plén." Procedil Grian mezi zuby.

,,To se dá snadno zjistit, Výsosti." Zasyčel mu sluha za zády.

,,Zařídíš to?" Prohodil přes rameno.

,,Jak si Vaše Výsost přeje." Poklonil se Bedous.

,,Bedousi,..." Zarazil ho na odchodu. ,,Kde je vůbec generál, jak to že najednou odejel?"

,,Myslím, že královna obětovala odloučení v rámci dodržení práva." Pousmál se sluha .

,,Dobrá..." Přikývl regent. ,,...tak se běž postarat o toho donašeče." Kdo by to řekl, že z toho chladného, distingovaného paňáci se vyklube takový intrikán, je vidět, že se v politice mnoho naučil, jen doufám, že mi nebude chtít přerůst přes hlavu, budu si ho muset držet na blízku, raději mu přidělím další funkci tajemníka abych si ho zavázal, uvažoval Grian cestou do kanceláře, tam ho čekalo překvapení, před budovou stál menší dav lidí, vykřikujíce různá hesla. Regent se zastavil a udiveně na zástup hleděl. ,,To je dost, že jste tady..."Volal úlevně jeden ze strážníků utíkaje k němu.

,,Co to je?" Ukázal Dé Brigd na hlouček.

,,Protestují, Výsosti." Odpověděl policista úslužně.

,,Proti čemu?" Zajímal se regent.

,,Prý budeme mít vojenský stát." V odpovědi strážce zákona  byl strach, neboť regent začal brunátnět, soptit až zlost vystoupila na vrchol a i když tak činil zřídka kdy rozeběhl se proti demonstrujícím, jako buldok si prorazil cestu mezi překvapenými stojícími. Vrazil do dveří, z očí mu šlehaly blesky, tváře ohnivé, skřípaje vztekle zuby, chvatně otevřel krabičku s cigaretami, rozzuřenost mu stěžovala jemnou motoriku, anžto při braní jedné z cigaret jich pár popadalo kolem krabice, také trefení se do úst mu dělalo potíže, činil tak třikrát než se mu to podařilo, teprve pak si zapálil. Konečně se uklidnil, pohled na šedý dým stoupající z cigarety mu částečně vrátil klid, asi mu připomněl pomíjivost okamžiku. Zvedl sluchátko, vytočil jedničku a po ozvání se sekretářky jí sdělil aby mu sehnala všechny členy Rady. Mezitím se dostavil Bedous oznamuje mu, že slídil všude, ale nikdo nic neví, jediné co zjistil, že opravdu královna poslala generála na inspekci do Lochanu, aby nic neřekl, nakonec dodal. ,,Výsosti, povšiml jste si těch lidí před úřadem?" Za tento hloupý dotaz si vysloužil nevrlý  pohled, raději změnil téma, to mu ostatně poskytlo rozhlédnutí se po kanceláři. ,,Vaše Výsosti, co se tu stalo?" Pravil udiveně, hledě na rozházené cigarety, Grian jen mávl rukou, zazvonil telefon, komorník jej zvedl, po menší chvilce ho podával pánovi pravíce. ,,Vaše sekretářka, má zprávy o Radě." Regent převzal sluchátko, sedaje si na svou židli, přijímal informace. ,,Jak v Nemethonu? Vždyť není žádný svátek ..." Křikl. ,,...Imbloc už byl a do Beltainu daleko?" Poslouchal dál, opět vykuloval oči, tvář mu zase zrudla, druhou rukou se snažil seškrábat lak ze stolu, jakoby ho někdo píchl do ruky, vymrštil končetinu směrem po cigaretové krabičce, sluha tuše další letecký zážitek pro cigarety mu raději sám posloužil. Regent praštil telefonem, těžce oddychuje. Bedous čekal další výbuch, nedočkal se Grian jen mezi funěním zavrčel. ,,Bedousi připrav auto a řekni sekretářce ať zavolá na hrad a pozve královnu na zasedání Rady."

,,Na kdy?" Zeptal se s odstupem.

,,Termín dodáme až tu bandu seženeme." Zaštěkal Grian

,,Mohu použít termín banda?" Otázal se podlézavě.

,,Ven!!!" Ukázal s křikem na dveře, komorník spěšně opustil pracovnu, ještě slyšel kletby, které vicekrál svolával na původce těchto potíží.

Po menších nesnázích se podařilo sehnat Radu Moudrých, sesednuti tak jako obvykle čekali na královnu, ta se dostavila jak bylo zvykem s mírným zpožděním, při jejím příchodu všichni povstali, regent jí šel v ústrety, uklonil se, políbil ruku a doprovodil na její místo, poté si vzal slovo Mirid. ,,Drahá Boudvindo, nechápu důvod tohoto sezení, mohla bys nám to osvětlit?" Místo královny odpověděl regent. ,,Toto zasedání jsem svolal já, protože byl porušen zákon o informacích." 

,,Po-porušen?" Zakoktal Biermann

,,Ano doktore..." Zvolal Grian. ,,...což způsobilo menší komplikace."

,,Ale z Rady se nic ven nedostane." Prohlásila Evelin.

,,No odněkud se to ven dostat muselo a mohu vás ujistit, že z regentské kanceláře ne." Oznámil regent.

,,Chceš snad obvinit Radu?" Atakoval veledruid.

,,To v žádném případě..." Bránil se  Grian. ,,...jen o návrhu nikdo nevěděl kromě mě a vás."

,,Z Rady se nic nedostane ven." Ujistil znovu regenta Rebe Maikowitz.

,,Tak budeme muset sestavit vyšetřovací tým aby se na to přišlo." Navrhl Grian, zavládlo ticho, které prolomil Buadach,, Určitě by se našlo i jiné řešení méně okaté." Grian pohlédl na královnu, pousmál se vece. ,,Bylo by tu, dáte královně podepsat náš návrh a my celou věc smeteme ze stolu, řekneme, že tu informaci dal jeden ze stážistů." Členové Rady po sobě nejistě koukli, nakonec přikývli prohlašujíc. ,,Stážisti jsou tak upovídaní, pořád poslouchají za dveřmi a pak to roznášejí okolo."

,,Já věděl, že se dohodneme." Zasmál se Grian.

Na druhý den ráno seděl vicekrál ve své pracovně, usrkuje z kávy probíral se denním tiskem. ,,Píší něco zajímavého, Výsosti?" Vyrušil ho Bedous ze siesty. ,,Všichni píšou o našem novém zákonu, podívej." Ukazoval na velký článek ve Waristilském deníku. ,,Geniální mozek generála Derwuloca..." Kroutil Grian hlavou.,,...nikdy mě nepřestane udivovat, kolik se toho dá napsat o něčem co neexistuje." Řekl regent skládaje noviny.,,To bude asi tím Výsosti, že k tomu nepotřebujete žádná fakta, která by Vás omezovala." Odpověděl sluha úslužně. ,,Abych nezapomněl Výsosti, v předpokoji na Vás čeká paní Hájková." Oznámil mu opatrně. ,,Tak jí pošli dál." Vzdechl Grian Dé Brigd