Kapitola 2 . Morální nauka

Rána v lese měla cosi kouzelného, všude ticho, které narušovalo prohánění větru mezi ševelícími stromy, skrze které prosvítaly první paprsky slunce. V tom osvětlení za pomoci větrného tanečníka to vypadalo jakoby porosty svými větvemi mávaly pocestným na pozdrav. Ptáci vzlétli vysoko nad les, aby svou oslavnou písní přivítali nový den. Taková atmosféra podtrhovala magičnost uctívacího obřadu, který regent každý den absolvoval. Byl to jediný moment dne, kdy byl sám, daleko od starostí běžného života. V tom spirituálním spojení s Bohyní nabral sil na každodenní boj. Zde nebyla Rada, před níž by musel cokoli obhajovat, ani učitelka Hájková, jež mu donášela, kdo a kdy se prohřešil proti morálce, nemusel se zde potýkat s generálovou tupostí ani s královniným naléháním. Byl tady jen on, Bohyně a příroda kolem nich. Nikdy se mu z jeho milovaného Nemethonu nechtělo odejít, byl si vědom, že když překročí hranice města zase na něho všechno padne, leč nebylo zbytí, protože komorník již volal. Znechuceně vstal, poklonil se a vydal se ven za ohradu, kde Bedous sedě na kozlíku trpělivě čekal. ,,Výsosti, nerad Vás ruším, ale povinnosti..." Upozornil ho sluha.

,,Já vím, zase na bojiště." Odvětil Grian sklesle, nerad se loučil s oázou jeho duše. Ještě se naposledy ohlédl po ohradě jediného ostrova klidu. Jen co dojeli k budově úřadu už tu byla učitelka Hájková a že prý musí s Jeho Výsostí mluvit o záležitosti, která nesnese odkladu. Grian ji pozval dál, nechal jí i sobě uvařit kávu a dal milostivé paní prostor s jejím problémem.,, Tak abych začala..." Hovořila rychle se vzrušivým tonem v hlase.,,...včera jsem si byla koupit svůj obvyklý parfém, Levandulový vánek, kupuji jej už 20 let. Šla jsem platit když vidím jak Weisse, Budil a Loghan stojí u košíku, kde mají..." Zaváhala, zčervenala, hledala nejvhodnější výraz pro zboží, které jí tak pobouřilo. ,,Co tam tedy měli?" Naléhal

,,No jak to jen říci..." Soukala ze sebe.,,...pánové to používají při tom když chtějí smilnit." Nešlo jí to přes pysky, to Griana pobavilo. ,,Myslíte  kondomy?" Doplnil jí, se studem kývla řka. ,,No uznejte, že je to nemorální."

,,Kdo jsou ti jmenovaní?" Tázal se.

,,To jsou žáci z našeho gymnasia." Odpověděla zdvořile.

,,Kolik jim je?"

,,Jsou to septimáni." Zaštěbetala kantorka

,,A 17 – 18, příhodné."  Přikývl

,,Výsosti..." Rozplamenila se náhle.,,...to není myslitelné, aby žáci našeho ústavu si kupovali něco tak necudného a ještě u toho vedli takové řeči."

,,Mám–li tomu dobře rozumět ..." Začal utřiďovat informace.,,...tak trojce mladíků chtěla mít  milostný zážitek a za tímto účelem si kupovali ochranu."

,,Ano." Přitakala.

,,Na tom nevidím nic špatného, naopak tomu já říkám zodpovědný přístup k věci. Je vidět jak sexuální výchova pozitivně působí na žactvo." Konstatoval regent.

,,V tomto věku? Jsou to ještě děti, žáci našeho ústavu, co pověst školy?" Namítala Hájková.

,,Podívejte se milostivá paní, člověk mezi 16 – 18 rokem života obvykle přichází k první milostné zkušenosti, nemůžete přeci bránit svým žákům aby o tuto zkušenost byli ochuzeni a že si kupovali ochranné pomůcky za to bych je spíš pochválil, že berou výuku ve škole vážně." Snažil se uhasit její kazatelský žár, moc se mu to nedařilo, neboť kantorka znovu zaútočila. ,,To mě moc neuspokojuje, Výsosti. Již jsem mluvila s Otcem Bernardem z Rady Moudrých, shodli jsme se na tom, že by bylo mnohem lepší, kdyby žáci místo sexuální výchovy měli Biblickou nauku."

,,To by je moc v tomto směru nepoučilo." Zapochyboval regent.

,,To se uvidí." Prohlásila Hájková, vstávajíc. Odešla, konečně měl Grian klid, i když mu učitelka zase nasadila do hlavy brouka, co taky chtít od křesťanky. Proč tihle věřící v Krista, dělají, že jsou jak lilium, vždyť jsou úplně stejní  jako my Pohani, jen to popírají. Je nesmyslem chtít skrze víru zlepšit svět, neboť všichni co po něm chodíme jsme zvěř, která se rve o chvilku toho bytí na světě a to se přes tu falešnou morálku, jež křesťanství nabízí, dělat nedá, pokrytci. Uvažoval Grian ve své samotě, neměl rád křesťany s tím jejich písmem svatým, poučováním jak má člověk žít. Kolik krve v jménu své víry prolili, kolik utrpění jim jméno Ježíše přineslo, chtěli být jak ovce a jsou jako saně, proto abychom byli dobrými lidmi, nemusíme věřit v křesťanství, můžeme si ponechat svou víru, pohanskou, stačí když budeme poslouchat své svědomí. Jeho zádumčivé uvažování přerušil telefon, bez chuti zvedl sluchátko. ,,Ano."

,,Výsosti, je tu Otec Bernard a paní Hájková." Oznámila sekretářka.

,,Co chtějí?" Zavrčel.

,,To nevím, mám je poslat dál?" Otázala se.

,,Jo." Zabručel

Dveře se rozlétly a do pracovny vešla paní Hájková ve svých černých, upjatých, do půl lýtek dlouhých šatech, těsně sepnutými kaštanovými vlasy a kulatými brýlemi s pomenším, vyhublým mužem v mnišské kápy, gestem ruky jim nabídl místo. ,,Jak předpokládám, budeme pokračovat v našem rozhovoru."    Pravil regent u úvodu.

,,Jistě..." Spustila Hájková.,,...chtěla jsem to nechat na později, ale náš pán mi připletl do cesty Otce Bernarda a tak jsem toho musela využít."

,,Váš pán..." Zabrumlal Grian.,,...ten filuta." Křečovitě se na oba pousmál řka. ,,A nebudou Vás postrádat ve škole, milostivá paní?"

,,V žádném případě, dnes mám volno, můžeme debatit celý den." Oznámila nadšeně. ,,No takový tres by mi snad Bohové nenadělili." Zamumlal si pod vousy, obraceje se na duchovního.,, Co vy Otče, co mi nesete?" Bernard položil na stůl desky, regent je otevřel a počal číst. ,,To je ten návrh jak jsme o něm mluvili?"

,,To je on?" Řekla učitelka s žárem sobě vlastním.

,,No abych byl upřímný, nemám pocit, že by studium vašeho písma svatého mohlo plnohodnotně nahradit sexuální výchovu." Znovu zapochyboval.

,,Bible Výsosti..." Pravil kněz rozvážně.,,...dokáže nahradit vše, je to univerzální spis, který lze použít v každém předmětu." Regent vzhlédl ke stropu, poté se pohledem vrátil k návštěvě. ,,Nemám ten pocit, že by Bible plnila takový úkol jako knihy sestavené vědeckými odborníky, je mi jedno, jestli to budete učit své děti, máme svobodu náboženství, ale pohanské, židovské a ateistické děti tohle učit nemůžete, ty vám do toho nepůjdou."

,,Proč?" Divila se učitelka.

,,Rodiče jim to nedovolí." Namítal regent.

,,Proč?" Podivil se Bernard

,,Protože budou toho názoru, že Bible patří do křesťanství, pojednává o vašich hodnotách ne o jejich. Podívejte, ateisté mají hodnoty, které se opírají více, méně o hmotnou část světa, židé mají svou Toru a Kabalu a my pohané se řídíme zákonitostmi přírody, ctíme přirozenost bytí tak jak nám ho bohové dali." Regentova slova oba přítomné pobouřila, více spíš Hájkovou ta se vymrštila štěkajíc.,, Výsosti, my nemůžeme žáky učit o tom jak mají smilnit, je z morálního hlediska nepřípustné aby se dozvídali takovou formou o jednom z nejtěžších hříchů."

,,Díky tomuto hříchu, milostivá paní..." Opáčil jí Grian. ,,...jste teď tady a můžete na mě křičet, nebo Vás snad rodiče uplácali z hlíny?" Vyčítavě se podíval na učitelku, byla sinalá a rozrušením se klepala, klesla na židli, nevěděla co říct Otec Bernard se snažil zachránit situaci. ,,Bible by je mohla i v tomto poučit."

,,Ano." Prohodil cynicky regent. ,,Neposkvrněné početí by se mohlo brát jako jistá inspirace bezpečné soulože, jen nevím kolik z žactva by na to přistoupilo."

,,Nějací ano." Řekl důrazně Bernard

,,Jistě ti hodně naivní, těch ale moc není, naštěstí." Prohlásil vicekrál.

,,Výsosti..." Snažil se velebníček o naléhání.,,...ta událost z včerejšího odpoledne, kterou mi popisovala paní učitelka, svědčí o škodlivosti této výuky."

,,Naopak Otče, svědčí o pozitivním vlivu, neboť přístup s jakým ti mladíci k dané věci přistupovali, by se dal označit jako velmi zodpovědný." Oponoval mu.

,,V každém případě, ten návrh předložím Radě." Prohlásil Otec.

,,Avšak tu svolávám buď já, královna nebo Mirid." Upozornil ho.

,,Dobrá požádám královnu." Řekl Bernard odebíraje se s Hájkovou k odchodu.

,,Hodně štěstí." Pronesl k nim na rozloučenou, vztekle zabouchli dveře. ,,Křesťani..." Povídal si pro sebe.,,...všude hlásaj, miluj bližního svého, ale jakmile jim nejdeš na ruku, tak by tě sežrali, jen ať si Otec Bernard svolá Radu Moudrých, stejně to neprosadí, pohani si nedají od křesťanů nic namluvit a vědecká část to bude brát jako demagogii, jen Židi jsou trochu mezičlánkem, tady si nejsem jistý jejich postojem. No co namluvím jim, že by to moc stálo, na to oni slyší" Tuto meditaci mu přerušilo klepání, po vyzvání se pootevřely dveře v nichž se objevila Janinka, sekretářka.,, Už jsi sám?" Zašpitala.

,,Chvála Bohyni." Odvětil úlevně dodávaje. ,,Už mi sem nikoho neposílej."

,,Dívala jsem se z okna..." Řekla jdouc dál.,,...ten fláterník spěchal za královnou."

,,Ten si ale pospíšil, asi se bojí abych Její Veličenstvo odborně nenasměroval, kam on nechce." Zauvažoval

,,Tak teď jí bude směrovat on." Odpověděla Janinka

,,O to strach nemám, Boudvinda je oddaná své víře i kdyby Radu připustila, rozcupujeme ho na cucky." Uklidňoval jí.

,,Budou na Vás tři." Strachovala se

,,Ale proti devíti nebo šesti." Ujišťoval jí.

,,Jak devíti nebo šesti." Divila se

,,Rabíni jsou takovou nejistou kastou, nevím na jakou stranu se dají." Přemýšlel na hlas.

,,A nemůžete je nějak ovlivnit?"

,,Jedině přes prachy, řekneme, že by to školství stálo moc peněz." Odvětil, na moment se zamyslel, pak se zeptal. ,,Nevíš jestli ten starý šejdíř Drybl ještě úřaduje."

,,Jo pořád." Řekla klidně.

,,Výborně, sežeň mi ho, ať se u mě zastaví dnes odpoledne na kávu." Vece zamyšleně, zase zazvonil telefon, zvedla jej sekretářka. ,,Ano...jistě předám." Podala mu sluchátko s šepotem. ,,Královna."

,,Ano...za tři dny...jistě, dostavím se." Položil, koukl se na ní řka ,,Toho Drybla mi sežeň co nejrychleji, za tři dny je zasedání Rady."

Starý Drybl, byl muž s velmi komplikovanou pověstí, účtařině se věnoval přes 40 let, účty vždy upravoval, podle toho jak si to klient přál, když bylo třeba přidat, přidal, když potřeboval něco zatajit, zatajil tak, že by to nenašli ani nejtajnější cifršpioni, proto se mu přezdívalo Magický účetní. Chodil vždy v béžové vestě, šedých kalhotách a s kostěnými brýlemi na nose. Na svůj věk chodil energicky, s bezstarostným úsměvem v kulaté tváři. Už jeho příchod na úřad byl hlasitý. ,,Nazdar kočko, prej mě tu čeká velkej šéf."

,,Prosím Vás, pane Drybl ne tak nahlas." Napomenula ho sekretářka, zvedla sluchátko aby oznámila jeho příchod. ,,Máte jít dál."Drybl rázně vykročil, důrazně zaklepal na dveře a aniž by čekal na odpověď vstoupil. ,,Dobrý den, Výsosti." Zahalasil, Grian mu ukázal na židli na níž se účetní posadil. ,,Proč jsem si Vás pozval..." Začal regent. ,,...potřeboval bych vypracovat účetní plán na tento projekt." Podstrčil mu desky od Bernarda. ,, Chápu má to vypadat jako úspora." Odvětil muž.

,,Ne naopak, jako příliš drahý, potřeboval bych to nechat propadnout. Bohužel v té věci nemám jistotu v židovskou obec a tímto bych je chtěl správně směřovat" Vysvětloval.

,,A dokdy to potřebujete?" Pousmál se Drybl.

,,Stihnete to do zítřka odpoledne?" Řekl regent tiše.

,,Jak si Vaše Výsost přeje." Uklonil se stařec, s pocitem uspokojení jej regent propustil.

Ty ponuré stěny zasedací místnosti, působily stísněně, nikdo kdo tam musel kdy strávit nějaký čas, neměl z těch prostor dobrý pocit. Jako první byl u dveří Otec Bernard s velmi bojovou náladou, zřetelně se na něm projevoval stoupající adrenalin, nervózně chodil sem a tam, muchlaje v dlani opasek. Konečně přišel Mirid, odemkl dveře a nechal Bernarda vstoupit jako prvního, oba se usadili a setrvali v trapném tichu než se ostatní sejdou a už tu byli, Otcové Benedikt a August s podpornými hesly, druid Buadach, drusáda Evelin, JUDr. Biermann, MUDr. Borská, profesor Lefaiwer, rabíni Ignác, Maikowitz, Goldstein, po chvíli přišel regent a za drahný čas i královna. Mirid dal slovo Bernardovi, ten vstal všem se uklonil a započal.,, Vaše Veličenstvo, Vaše Výsosti, Miride, slovutní vědci, ctění rabíni, drazí pohanští přátelé, bratři v Kristu, je mou svatou povinností plnit vůli Páně, jako věrný jeho pastýř musím dbát na to, aby všechny ovce v jeho stádu řádně prospívaly po stránce duševní, poslední době jsem velmi nespokojen, neboť školní osnovy mi tuto práci nanejvýš ztěžují, obsahují totiž předmět, jenž kazí morálku mladých lidí a nabádá je k takovému hříchu jako je smilstvo. Žáci vedeni výukou ve škole, pak převádějí teorii v praxi, čímž porušují šesté, možná i deváté přikázání, navíc tento předmět může vést lidi k projevům nepřirozené lásky, čemuž se musí zabránit. Náš návrh tedy tento ostudný předmět ze školních osnov škrtá a nahrazuje jej Morální naukou, která by vštípila mladým lidem zásady, dle našeho písma svatého." Po tomto plamenném projevu se Otec posadil ke svým souvěrcům, po menší pauze, provázené značnou konsternací všech si vzal slovo regent. ,,Má k tomu někdo něco?" Všichni probírajíce se ze šoku, mlčeli, regent pokračoval.,, Mě osobně se tento návrh zdá problematický, vzhledem k tomu, že ne všichni obyvatelé země jsou křesťané, navíc se obávám o vědeckou  nezpůsobilost oné publikace, podle které hodláte učit."

,,Mám svědka..." Zvolal Bernard.,,...hrůzné události, která se stala před čtyřmi dny, ten vám do detailu popíše jak negativní vliv  má ona sexuální výchova na mládež. Tato osoba již hovořila zde s Jeho Výsostí a ten, považte, tuto hrůznou a ostudnou událost bral na lehkou váhu, Jeho Výsost přátelé je lhostejný k morálce naší dospívající mládeže." Otcovo plamenné hřímání neudělalo na regenta žádný dojem a když pod vyčítavým pohledem Boudvindy byl vyzván k vyjádření, prohlásil. ,,Ano musím se přiznat, že jsem skutečně měl rozhovor se svědkem Otce Bernarda, všem známou paní Hájkovou, ovšem událost, kterou mi paní učitelka popisovala není tak hrůzná ani ohavná, v krátkosti, tři mladící ve věku 17 – 18 let si naplánovali na večer milostnou zkušenost za tímto účelem si kupovali ochrany, dle mého názoru je to zodpovědný přístup a důkaz toho, že sexuální výchova má pozitivní vliv na žactvo."

,,Ano, s tím souhlasím." Vložila se do hovoru Borská, chtěla ještě něco dodat, ale byla přerušena vzteklým Bernardem, který cítil, že mu vše proklouzává mezi prsty. ,,Ale přátelé položme si otázku, stalo by se to nebýt onoho ostudného předmětu? Napadlo by to ty chlapce smilnit před uvedením do svátosti manželské, kdyby k tomu nebyli naváděni školou."

,,Napadlo, puberťák z pravidla na nic jiného nemyslí, leda byste ho vykastroval, Otče." Skočil mu do řeči Grian

,,To je lež, naši křesťanští chlapci, jsou výjimkou." Dušoval duchovní

,,Opravdu?" Divila se Borská.

,,Ale nejsou paní doktorko..." Oponoval Grian.,,...jsou stejní jako naši chlapci, taky chodí do obecního seníku s děvčaty, už jsme se smířili s tím, že si z toho omladina udělala šmajchlkabinet ."

,,Já ne." Zavrčela královna.,, Mě to vadí, protože to seno po kterým se ti holomci válejí se dávám mým koním."

,,Ale ti nic nevědí, má paní. A chutná jim jako kterýkoli jiné seno a jak prospívají." Odvětil cynicky regent.

,,Kdo jim to vůbec povolil?" Rozkřikla se královna

,,Já, protože si mravokárné občanky stěžovaly, že se to válí po lese a je to morálně pobuřuje, ačkoli jsem toho názoru, že z nich v tu chvíli mluvila závist, neboť oni už to měli za sebou. Tak jsem dal mládeži v seníku azyl, aby byli při tom skryti zrakům veřejnosti." Vysvětlil regent.

,,To jsi udělal dobře." Chválila královna nápad dodávajíc. ,,Jen si se měl poradit také se mnou."

,,Jak to že o tom nic nevím." Rozčílil se Bernard.

,,No vy nemáte děvče, se kterým byste tam mohl chodit, tam se totiž nechodí sólo." Podotkl vicekrál.

,,Nejsem sice ráda za rozhodnutí Jeho Výsosti..." Pokusila se znovu projevit svůj názor Borská. ,,...ale domnívám se, že je to lepší než abychom jim to zakazovali a co se týče celé záležitosti ohledně sexuální výchovy, jsem stejného názoru jako Jeho Výsost, jako psycholožka mohu zodpovědně prohlásit, že žádný materiál, ani tak cenný jako je Bible, nemůže zabránit mládeži v adolescentním věku aby došly své první sexuální zkušenosti ještě před uzavřením sňatku, je nanejvýš vhodné aby mládež byla plně informována, neboť jí to dopomůže k zodpovědnému přístupu jak jsme slyšeli uvedeného příkladu."

,,To je nehoráznost." Vykřikl Bernard za souhlasného přikyvování svých souvěrců.,, Tím se ženeme do apokalypsy!!!"

,,To bych neřekla..." Pronesla náhle královna.,,...já osobně jsem měla poprvé tuto zkušenost v 16 – ti  a svého nebožtíka jsem si brala až za rok. A vidíte, nic jsem tady a dokonce obě m dcery jsou živé a zdravé."

,,Ať se projeví taky naši Židovští přátelé." Obrátil se kapucín v zoufalství na rabíny, ti jen seděli a přikyvovali ať už hovořila předkladatelská strana, nebo oponentura. ,,Tak páni rabíni, jaký je váš názor." Vyzvala je královna, oslovení se na sebe podívali, pak vstal rebe Goldstein, zhluboka se nadechl i pravil. ,,Víra nás synů a dcer Izraele se nestaví nijak přísně na milostnou část života, považujeme jí za jeho přirozenou součást , ale zároveň musíme souhlasit, že mládež je všemi informacemi, které se na ní valí ze všech stran dezinformována a mnohdy si věci v této oblasti vysvětluje scestně." 

,,A nemyslíte rebe, že Bible by mohla vnést ještě větší zmatek?" Zkusil regent Goldsteina ovlivnit, ten se nenechal zviklat, hladě svůj dlouhý vous s úsměvem odvětil. ,,Vaše Výsosti, svět je jeden velký chaos a když se ho člověk snaží pochopit zjistí, že všechno je jinak."

,,Váš postoj jak vidím, zůstává neutrální." Konstatoval Grian

,,Náš postoj Výsosti, vychází s našeho písma svatého, nemůžeme v této věci souhlasit s vámi pohany, protože váš postoj je příliš volný a nemůžeme souhlasit s křesťany, protože jejich postoj je příliš upjatý." Vece rebe Goldstein.

,,Dobře, ale budete se muset k tomu nějak projevit?" Řekla královna.

,,Vaše Veličenstvo, dovolili bychom si využít práva mlčivého, tak jak nám to umožňuje zákon." Požádal Goldstein s úklonou.

,,Vaše Veličenstvo, toto máte právo odmítnout..." Rychle zasáhl Bernard. ,,...a já Vás žádám ve jménu zdárného vývoje naší mládeže tak učinit."

,,Já nevidím důvod nevyhovět..." Mínila Boudvinda ,, ...Judaistická obec má na toto rozhodnutí plné právo, dávám Vám svolení." Rozhodla, v brunátnícím Otci Bernardovi bouchly saze a bryskně opustil síň za doprovodu svých bratří, zbylí zasedající pozůstávali zaraženě na svých místech, koukajíce udiveně na sebe, kam vede křesťanská láska a pokora. ,,Asi jsme skončili?" Vysoukal po chvíli ze sebe regent.

,,Jsem téhož názoru." Ozvala se královna

,,Mirde ukonči ten cirkus." Pronesl Grian k předsedajícímu, ten se poklonil dal pokyn ostatním, kteří vstali, uklonili se, poté povstala i Boudvinda, jež za doprovodu Griana opustila sál.

,,Mám pocit, že Bernard se pokusí u rabínů lobovat." Pravila královna cestou ke vchodu do obytné části hradu. ,,Ano, tím jsem si jist, je ochotný udělat všechno aby ten nesmysl nechal projít." Přikývl regent.

,,Jak vidím, nechává tě to klidným."  Prohlásila udiveně, regent se pousmál řka. ,,Ty si myslíš, že jsem s tím nepočítal, mám něco co rabíny v případě změny názoru na hlasování obrátí na naši stranu." Doprovodil jí ke dveřím, kde ji políbil ruku, otevřel a nechal projít, pak vyhledal komorníka aby ho vyslal do židovské čtvrti na pozorování. Sám se šel klidně věnovat svým pracovním povinnostem.

Bedous se vrátil až večer se zprávou, jež regenta nepřekvapila. Otec Bernard byl skutečně u rabínů Goldsteina a Maikowitze, přemlouval je k hlasování, oba však byli neoblomní ve svém rozhodnutí a nechtěli na něm nic měnit. Bernard tedy přidal i výhrůžky, ale ani ty zřejmě nebyly co platné, neboť se odebral ze čtvrti v rozmrzelé náladě. ,,To ještě nic neznamená." Zhodnotil Grian situaci. ,, On má velkou trpělivost a bude za nima chodit tak dlouho, až povolí."

,,Jistě Výsosti..." Přikývl komorník. ,,..to však bude znamenat konec."

,,Ty defétisto..."Zasmál se regent. ,,..máme přece tu finanční zprávu od Drybla."

,,Vaše Výsost by se nebála tak podlého činu?" Otázal se sluha naivně.

,,Jsem politik, co myslíš?" Prohodil regent suše.

,,Já zapomněl." Omlouval se Bedous. ,,Jen jsem doufal v morální zásady, které Vaše Výsost v sobě ukrývá." Dodal

,,Morálka? V politice? Ty naivko." Zasmál se regent pokračuje. ,,Pamatuj si Bedousi, že jen dokonalá morální mrtvola v politice vydrží, žádný morální idealista ten bordel, kterému všichni říkáme politika, nemůže ustát."

,,To jsem si neuvědomil, pane." Odvětil sluha s úklonou, tázaje se dál. ,,Má Vaše Výsost pro mě ještě nějaké příkazy?"

,,Ano, sledovat Bernarda, nespouštěj ho z očí." Odpověděl regent, sluha se opět uklonil na srozuměnou a opustil pracovnu.

Celý týden, chodil komorník za Otcem Bernardem, který neúnavně přesvědčoval rabíny aby se přidali na jeho stranu. Celých sedm dní odolávali jeho žádostem, prosbám, škemráním, upozorňováním, varováním, vyhrožováním, než rabíni povolili. Regent tím nebyl nikterak zaskočen, čekal podobný vývoj událostí, reagoval proto velmi klidně. ,,Z Otce Bernarda by byl dokonalý politik..." Konstatoval.,,...neboť je dokonalý mravní umrlec."

,,Mám odnést Dryblovu zprávu zástupcům židovské obce?" Tázal se Bedous

,,Ne bylo by to brzo, královna svolá nové sedění, necháme to tam." Rozhodl regent

,,Myslíte Výsosti, že královna udělá stejnou chybu?" Optal se Bedous úslužně.

,,Královna chyby nedělá..." Upozornil ho regent.,,...jen se občas unáhlí v zájmu národa. V každém případě nové zasedání bude, neboť královna je zvyklá dát dostatečný prostor každé obci v zemi. To mě příliš netěší, ale musím to respektovat, královna je královna." Zazvonil telefon, komorník zvedl sluchátko, když zavěsil, prones. ,,To byla královská kancelář za tři dny je nové sezení ohledně záležitosti Otce Bernarda."

,,Já věděl, že ji ukecá, určitě do ní hučel jak hluchý do vrat." Zavrčel Grian.

,,Stejnou metodu použil u rabínů, Výsosti." Podotkl Bedous.

,,No nic, znovu do bitvy." Zvolal regent, zvedaje opětovně zvonící telefon. ,,Ať jde dál." Řekl, pokládaje sluchátko, do kanceláře vešla Borská ve stavu hrubé rozladěnosti, komorník ji přistrčil židli a nabídl občerstvení, odmítla místo toho rozrušeně mluvila. ,,Výsosti, jsem zděšena, myslela jsem, že jsme Otci Bernardovi dali jasně najevo, jaké mínění máme o jeho návrhu"

,,Já vím paní doktorko..." Pravil utěšlivě. ,,...ani mě netěší tu věc znovu projednávat, ale ukázala se nová skutečnost."

,,Jaká?" Divila se

,,Zástupci židovské obce neodolali Otcovo atakům." Vložil se do hovoru komorník.

,,Zbabělci." Zasyčela  Borská pokračujíc. ,,Ale jestli to projde, uvrhne nás to zpět do středověku."

,,Klid, milostivá paní..." Usmál se regent pokládaje před návštěvou modré desky.,,...toto by mělo být dostatečně přesvědčivé." Borská je otevřela, rychle přejela zrakem a se spokojeností ve tváři zavřela. ,,Je si Vaše Výsost vědoma, že  Friedrich Drybl není dvakrát věrohodný analytik."

,,Proto mi tu práci nepodepsal, musíme najít někoho, kdo by se pod to podepsal." Odvětil regent

,,Koho máte namysli?" Potutelně se usmála.

,,Někdo, kdo již dlouho doufá v přízeň královny." Zauvažoval

,, Sean Callánach, již dlouho usiluje o přijetí  ke dvoru jako jeden s tajemníků." Navrhla.

,,Zařiď to!" Obrátil se na komorníka vece dál. ,,Doufám, že si pan Callánach bude vědom závažnosti situace."

,,Samozřejmě, ví co je národní zájem." Ujistila jej na odchodu.

Když se Bedous vrátil od Callánache, předal svému pánu podepsanou analýzu, ten ji hned okopíroval se slovy. ,,Bedousi jak je to dlouho co si se sešel se svým židovským přítelem Abrahámem?"

,,Již nějaký čas Výsosti, stále si slibujeme sraz, ale není čas." Pravil komorník.

,,Je čas mu zavolat a kdybysis u něho zapomněl jistý materiál nebudu se zlobit." Mrknul spiklenecky na sluhu, ten se uklonil i jal se volat.

Ráno nastal v předpokoji regentské kanceláře povyk, dle hlasu jej způsoboval Otec Bernard, drže křečovitě Icénský hlas, křičel na celé kolo cosi o podrazu, nehoráznosti a dokonce padla slova jako porušení zákona a vyšetřovací komise. Lomoz přiměl regenta vyjít ze své pracovny, jeho zraku se zračila sekretářka, krčící se za svým stolem a rozběsněný duchovní třesa tiskovinou kolem sebe, Grian jej pozval dál. ,,Výsosti jsem zděšen, jak se toto mohlo stát." Prohlásil v úvodu.

,,O čem to mluvíte?" Podivil se, přitom se musel dobře kontrolovat aby na sobě nenechal nic znát, kněz mu ukázal článek v novinách vece. ,,Tato finanční analýza mého návrhu, na základě toho, mi dnes odmítli rabíni podporu."

,,To je neuvěřitelné, jak se to tam mohlo dostat" Kroutil regent hlavou

,,A hlavně kdo nechal tu analýzu vypracovat?" Dodal Bernard

,,Snad vy ne?" Hádal Grian na oko.

,,Já ? Výsosti určitě ne." Bránil se

,,Vy jste nevypracoval finanční analýzu k návrhu? To byla chyba, neboť jak jistě víte, ke všemu  co má být schváleno se musí přiložit i rozbor nákladů a výnosů." Poučoval jej

,,Ale ne k tomuto, vždyť je to duchovní záležitost..." Namítal Bernard

,,Ne, je to návrh na změnu ve školních osnovách a ta bude naše školství něco stát, protože se k tomu budou muset vypracovat podklady, které budou kantoři používat, ty kantory je třeba proškolit, což taky nebude zadarmo a to nemluvím o samotných učebnicích, které budou muset sestavit odborníci, jež budou chtít taky honorář a konečně samotný tisk, ten bude velkým zatížením pro státní rozpočet. Ten finanční rozpis je k tomu velmi důležitý." Oponoval Grian

,,Copak by to neudělali zadarmo v rámci morálního vývoje společnosti ?" Namítal Bernard.

,,Zadarmo ani kuře nehrabe, morální vývoj společnosti těm lidem, kteří se na tom budou muset podílet činži nezaplatí ."  Koutky úst mu cukaly, pomalu se začal modlit aby se neprozradil.

,,Ale na základě této prognózy mi Židi odmítli podporu." Zoufal si kněz znovu.

,,S tím Vám nepomohu, ale uvidíme na zasedání. "Řekl vicekrál na závěr.

Členové Rady Moudrých se tvářili všelijak, při pomyšlení na znovu projednání návrhu Otce Bernarda, jen samotný navrhovatel se svými souvěrci se tvářil spokojeně, ačkoli k tomu neměl pražádný důvod, anžto ničeho se ještě nerozhodlo. Konečně se dostavil regent, pomalu přisedl ke stolu, otevřel přinesená akta a dal pokyn Miridovi by zahájil sedění. Veledruid povstal i pravil. ,, Výsosti, členové Rady, dovolte mi abych považoval dnešní zasedání za zahájené a předal slovo Otci Bernardovi." Po těchto slovech se posadil a proslovu se ujal křesťanský duchovní. ,,Vaše Výsosti, ctěná vědecká obci, páni rabíni, velevážení pohanští přátelé, bratři v Kristu, sešli jsme se tu abychom dnes projednali, nebo lépe řečeno opětovně projednali můj návrh na nahrazení sexuální výchovy, naukou morální. Mnohé jsem již řekl minule, domnívám se, že argumenty mnou vznesené, byly oprávněné. Znovu opakuji, že se cítím být odpovědný nad morálním vývojem naší mládeže, který dnešní systém hrubě narušuje..." Na chvíli se odmlčel, rozhlédl se po přítomných snažící se jej neposlouchat, přidal na citu a gestech, pravici přiložil na levou část hrudi a levici vztáhnul ke stropu a ještě více vzrušivě pokračoval. ,,...já jako duchovní pastýř svého Pána jsem povinen učinit vše proto abychom se z temnot neřesti vymanili, našli světlo, které dlouho hledáme a tímto světlem by mohla být Morální nauka." S posledními slovy klesl na židli, v místnosti zavládlo ticho, na všechny zapůsobilo Otcovo vystoupení, i když ne stejně, vědecká obec sedíc zaraženě se pokoušela probrat s šoku, pohanská část se snažila potlačit smích, jež se jí pomalu tlačil do tváře, páni rabíni celou dobu neposlouchajíce, si cosi mezi sebou šuškali, dle gest o obchodech, jediný kdo Bernardovo plamennou řeč ocenil byli jeho spoluvěrci, kteří si dojetím utírali slzy do rukávu. Konečně regent prolomil onu nemístnou pauzu. ,,Tak jak bylo řečeno, většina argumentů byla vznesena již na minulém zasedání..." Podíval se do desek, kde se nalézal stenozáznam z předchozího sedění.,,...dle záznamu požádala židovská obec o právo mlčivé, trvá na něm i doposud?"

,,Nikoli..." Odpověděl Maikowitz. ,,...po řádné úvaze se jej vzdáváme, chceme se vyslovit."

,,Dobrá..." Přikývl regent. ,,...naším úkolem je nyní se shodnout jaké doporučení dát Jejímu Veličenstvu."

,,Jsem rozhodně proti..." Ozvala se Borská.,,...toto nás uvede do středověku."

,,Ano, ano,..." Vložil se Biermann.,,...jsem téhož názoru, my musíme především dbát o řádnou přípravu mládeže do života a tu přes Bibli dělat nemůžeme."

,,Popíráme tím vlastní podstatu Bohy nám danou." Prohlásila Evelin.

,,A navíc to bude stát mnoho peněz a žádný užitek." Přidal se rebe Goldstein.

,,Přátelé...klid." Snažil se Grian ztišit vzrušenou debatu.,, Vaše názory nesou závažná fakta, která je nutno dobře promyslet..."

,,Vaše Výsosti,..." Přerušil jej Ignác. ,,...my zástupci židovské obce navrhujeme kompromisní řešení, a to aby tento návrh platil pouze pro křesťanské školy, které by mohly dostat od Vás výjimku."

,,To bychom mohli přijmout jako přijatelný návrh." Řekl vicekrál po chvíli.

,,Ale s tím, že si to křesťani zaplatí sami." Podotkl Maikowitz.

,,Sami?" Zazoufal Bernard.

,,Tak jest..."Přitakal Grian. ,,...jelikož se to nyní stalo pouze lokální záležitostí, budete, pokud máte nadále zájem tento nápad realizovat, si jej financovat sami."

,,A kolik to bude stát?" Zakňučel duchovní.

,,No zde máte finanční rozpis." Podstrčil mu Bedous desky, velebný pán je otevřel a vykulil oči, nakonec jeho zrak zakotvil na podpisu, to jej uklidnilo, vrhnuv po regentovi zkoumavý pohled poznamenal. ,,Ale Callanach není ekonom, je lingvista , jak to že je podepsaný pod finanční analýzou..." To regenta překvapilo, hodil zoufalý signál Borské, která se tvářila omluvně, ta pronesla. ,,...no poslední dobou se zabývá i ekonomikou a tuto zprávu zpracovával za asistence odborníků."

,,Pokud chcete, můžete se s nimi sejít a probrat to znovu." Dodal Grian, Bernard přikývl, poté sebral spisy a spolu se svými bratry ve víře opustili sál. ,,Chvála Bohyni všemohoucí, to bylo o vlas." Prohlásil regent obraceje se na Borskou. ,,Ženská jak to že jste mi neřekla, že ten Callanach není ekonom."

,,Tak mi to vypadlo z hlavy..." Usmála se omluvně doktorka. " Miridovi to nedalo, vzal modré desky v níž se nacházela finanční analýza a důkladně si je prohlédl. ,,Tohle dělal starý Drybl." Pronesl. ,, A ten Callanach se už dlouho vtírá Boudvindě do přízně." Uvažoval.

,,Nepovídej, kdo by to řekl." Vzdechl regent pokračujíc. ,,Myslím Miride, že je načase ho k ní uvést."