Kapitola 6. Napravené lži

Lesy v létě se stávají opravdovými chrámy, kráčet mezi majestátními stromy, činit kroky, tlumené měkkým mechem a nechat v uších znít cvrlikání lesního ptactva, sladěné s šumem kývajících se větví způsobené neposedným větrem.  Cestou se Grian stavil o potůčku, jehož bublání lákalo již  zdály k zaposlouchání , průzračná voda bystřiny skákala vesele přes kamínky, z malé stroužky nedaleko pařezu od zlomeného stromu vycházela duha. Nechtělo se mu odejít, ale povinnosti ho volaly, při vstávání cítil tíži, jakoby jej země nechtěla pustit, přesto se vzepřel a vydal se na cestu. 

Na Belenově náměstí se nacházelo jen pár lidí, děti měly prázdniny a tak buď ještě spaly a nebo si užívaly sluníčka u vody. Jak jim regent záviděl, taky by si šel k vodě posedět, nemohl, někdo tomu tady přece musí vládnout.

Na úřadě vládl čilý ruch, sekretářky běhaly z jedněch dveří do druhých, ze kterých se ozýval zvuk klapání psacích strojů, kláves počítačů a vrčení kopírek. V Předpokoji jeho kanceláře byl klid, Janinka byla v kuchyňce, kde připravovala pro sebe a svého nadřízeného kávu, nechtěl jí rušit proto raději zašel do své pracovny. Tady už na něho čekaly tuny papírů, se zoufalstvím na ně pohlédl, sedl za stůl a začal se jimi prohrabovat, ozvalo se zaklepání, po kterém vešel do místnosti Bedous. ,,Dobré jitro Vaše Výsosti." Položil před něho tác s kávou, voněla, aroma probralo Regenta z lehké letargie, ve kterém se nacházel. ,,Něco nového?" Zabručel

,,Volali z TVI1, zda –li platí to interview příští týden." Oznámil úslužně, Grian kývl se slovy. ,,Měl bych k tomu dostat nějaké podklady, abych podával aktuální informace."

,,Již jsem upozornil doktorku Borskou." Sdělil komorník monotónním hlasem.

,,Na co se vymluvila?" Otázal se Regent.

,,A víte, že ani nevím Výsosti, jen jsem slyšel ve sluchátku divné zakvílení, asi si skřípla prst v děrovačce.

" Děl Bedous.

,,Patrně chudinka." Zamumlal Regent, v pracovně zavládlo ticho, přerušované cinkotem lžičky, jíž si Grian míchal svou kávu. Komorník otevřel desky a podal pánovi noviny, Regent otevřel první plátek. ,, Královna na letní slavnosti s Vrchním generálem." Četl nahlas velký nadpis.

,,Ano Vaše Výsosti ..." Prohlásil Bedous. ,,...Její Veličenstvo se včera zúčastnilo Lughnasadských slavností, velmi si to užila z toho důvodu odřekla dnešní audienci."

,,To je dobře..." Řekl Regent úlevně.,,...nemám náladu na to její dirigování, doufejme, že jen tak nevystřízliví." Poslední poznámku přešel Bedous bez povšimnutí, místo toho rovnal malou hromádku, ležící na pravém rohu stolu, jíž si pak vložil do aktovky, aby jí roznesl případným adresátům. ,,Jakpak asi dopadl ten vypítko Derwuloc?" Zauvažoval Grian polohlasně.

,,Co jsem byl srozuměn tak jeho heslo – Vzhůru do bezvědomí – s nímž pan Vrchní Generál zahájil slavnost, bylo vyplněno bezezbytku." Referoval komorník, Regent odvětil veselým pohledem. ,,Je to vše Výsosti?" Kývl a dal Bedousovi svolení k odchodu, když osaměl pokusil se začíst opět do denního tisku, zazvonil telefon. ,,Ano." Zavrčel.

,,Je tu pan Sean Albin Výsosti." Oznámila sekretářka.

,,Ať jde dovnitř." Odvětil, skládaje rozházené tiskoviny. Do pracovny vešel světlovlasý, sportovně vyhlížející, mladý muž. Jeho sebejisté chování nevyvedlo Regenta z klidu, znal tyto mediální hvězdy, byly jak špatný bonbon zabalený ve zlatavém pozlátku. ,,Vaše návštěva nebyla předem hlášena." Řekl v úvodu.

,,Ne Výsosti..." Zasmál se Albin. ,,...ale mám rád oběť připravenou." Ani tato poznámka nevyvedla Regenta z míry, prohlížel si toho hejska, který si ho hodlal dát příští týden k večeři, tu radost mu udělat nemůže.,, Jak jsem vyrozuměl, zajímá Vás Durin." Řekl po chvíli.

,,Tak jest Výsosti." Opověděl rázně redaktor.

,,Není to něco, co potřebuje tolik publicity, je to slib, který jsem před časem dal a nyní ho prostě plním." Namítal Regent.

,,Přesto Výsosti se kolem stavby hodně spekuluje, prý jsou tam jakési čachry." Poznamenal Albin.

,,V jakém směru?" Podivil se.

,,Soutěž při výběru stavební firmy byla ovlivněna, místa ve správní radě jsou již rozdána, dělnických míst na jejich úkor méně než se čekalo." Tyto informace Regenta  překvapily, nevěděl co má říct, ale zároveň věděl, že něco musí říct. ,, Odkud máte ty informace?"

,,Z dobrého zdroje." Odvětil Sean.

,,A neprozradíte mi ho?" Naléhal, redaktor s úsměvem zavrtěl hlavou.

,,No budu se muset na to podívat blíže, ačkoli je to asi důvod, proč nemám tu zprávu, přesto Vám děkuji." Pronesl tiše.

,,Chtěl jsem se zeptat, jak se díváte na celou situaci v Durinu?"

,,Teď nevím jak Vám odpovědět, dokud jste nepřišel, myslel jsem, že je vše v naprostém pořádku. Jak vidno, budu se muset tomu více věnovat, samozřejmě že tento projekt měl především pomoc rodinám nezaměstnaných v onom regionu, leč jak vidno našlo se opět pár jedinců, kterých si z toho udělali kasacink." Rozvášnil se Regent.

,,Jak často Vám Výsosti chodí ony zprávy?" Položil redaktor další dotaz.

,,Každý měsíc."

,,Když zjistíte pochybení, vyvodíte z toho důsledky." Dotíral Albin.

,,Jistě, nemohu to nechat bez povšimnutí, jde přece o peníze daňových poplatníků." Ohradil se, Albin se pousmál, vstal, uklonil se a jal se odejít ještě ve dveřích se otočil.,, Abych nezapomněl Výsosti, pořad začíná v půl sedmé, přijďte prosím o půl hodiny dříve kvůli maskérně." Regent souhlasně přikývl, zatracený Albin, uvažoval Regent, odkud má ty informace o těch machinacích? Zvedl sluchátko, vytočil číslo, na druhém konci se ozvala Borská. ,,Péče o duševní zdraví, u telefonu doktorka Borská."

,,Tady Regent paní doktorko." Řekl rázně.

,,Vaše Výsosti." Zakoktala.

,,Paní doktorko rád bych měl zprávu o Durinu, do zítřka do rána." V telefonu to zapraskalo, zacvakalo od zubů Borské, poté bylo slyšet nějaké šeptání, patrně modlitba či kletba. ,,Jste tam" Zakřičel Regent do telefonu.

,,Já...já..."Pokoušela se ze sebe vypravit Borská, neúspěšně.

,,Tak domluveno." Prohodil Regent na konec, energicky položil sluchátko.

Subtilní Goldsteinova postava, trpce snášela parné dny, celek udýchaný a uřícený se dopravil k Borské do ordinace. Ta seděla za stolem a usilovně přemýšlela, jak ven ze situace, kterou se svým přičiněním pomáhala nastolit. ,,Jsme v pytli Rebe." Uvítala ho v úvodu, Rabín na ní soucitně pohleděl, setřel si pot z čela a posadil se naproti ní.,, No tak Janinko, nic není tak zlé aby to nebylo ještě horší." Chlácholil jí, podívala se na něho, měla v očích bezradnost. ,,Tak co se děje?" Vyzvídal.

,,Volal mi Regent, chce do rána tu zprávu." Stěžovala si.

,,Tu skutečnou?" Zvedl Goldstein obočí, kývla, Rebe se začal drbat za uchem. ,,Ale ta mluví proti nám?" Zvolal.

,,Já vím, proto říkám, že jsme v pytli." Prohlásila Borská.

,,Musel dostat avízo." Uvažoval Goldstein.

,,Od koho?" Divila se Borská. ,,Co mu neřekneme my, neví od nikoho."

,,A co ten studený čumák." Připomněl Rabín.

,,Ten Angličan? To těžko, to je tak tupé stvoření, že ho nic nenapadne ani kdyby ho to praštilo do nosu." Zavrčela, Rabín se na ní nesouhlasně podíval. ,, Jen abyste se nezmýlila, chodí za Regentem jako ocásek, je tu pak zase tam, plíží se všude jako smrad ani nezadupe. Vyslechne vše co si povídáme a pak to hlásí." Vece varovně.

,,Šmejd jeden studenej." Zaklela Borská, Rabín natáhl ruku kmitaje prsty. ,,Tak ukažte co tam máte, podíváme se na to, co se dá z toho udělat." Podala mu listiny, které si Rebe přes malé brejličky prohlédl. ,,To chce zaujmout obecnější postoj, něco vypustit a bude to ucházející." Radil.

,,Pomůžete mi?" Prosila, kývl.

Bedous byl pro svého pána pravý poklad, při svých pochůzkách, které pro Regenta vykonával, vyslechl co si lidi povídají a o čem jednají členové rady za Regentovými zády, to poté ochotně předával svému chlebodárci. Měl jednu ohromnou výhodu, byl velmi hubené postavy, která se vešla všude a tak se mohl v pohodlí kamkoli schovat a ve vší tichosti poslouchat. I o schůzce Rabína Goldsteina s doktorkou Borskou poreferoval, Grian jej pozorně vyslechl, musel znovu ocenit neocenitelné služby svého komorníka a tajemníka v jedné osobě.,, Tak Rebe Goldstein a doktorka Borská, to je překvapení."

,,Jsem přesvědčen Výsosti, že zpráva kterou dnes očekáváte, bude upravená." Dodal komorník, Regent přemýšlel, koukaje na svého služebníka. ,,Co malý výlet do Durinu." Pronesl.

,,Je to rozumné Výsosti." Obával se komorník.

,,Pravda chce ven..."Prohlásil Regent.,,...jde o prestiž národa a královské rodiny."

,,Jak myslíte Výsosti." Pokyvoval Bedous pochybovačně hlavou.

Durin, město na severu království, zaplněné mnohými památkami, které byly odkazem na někdejší slávu. Kdysi to byla Mekka vzdělanců a kultury, jezdívali sem osobnosti až z Waristilu, bohužel po válce v rámci rekonstrukce státu byl region přeměněn na průmyslovou oblast, ze současného pohledu to bylo rozhodnutí poněkud problematické, protože mnohé podniky padly a zanechaly po sobě nezaměstnané, kterým teď Boudvinda I., vnučka zbrklého krále musela vytvořit nové příležitosti.

Úzkou uličkou dojeli Regent z Bedousem na náměstí nazvané právě po královnině dědečkovi. Museli zastavit, neboť byl na rynku jakýsi shluk lidí. Jedni měli ruce v pěst, jiní drželi transparenty, ale všichni ve spolek křičeli různá hesla. ,,Co to je Bedousi?" Otázal se Regent s obavou.

,,Demonstranti Výsosti." Odvětil komorník, sotva to dořekl, jeden z demonstrujících si jich všiml, dal gestem ruky pokyn ostatním a ti se na ně hromadně vrhli, řidič se snažil zástup prorazit, leč marně. Protestující opřeni o auto, lomcovali s ním jako pominutí, až teprve jízdní policie jim uvolnila cestu a Regent se svým doprovodem mohl pokračovat.,, Ta zpráva musí hodně lhát." Děl Grian, když se trochu uklidnil, Bedous mlčel s vytřeštěnýma očima seděl ani nedutal. Když dojeli na místo stavby, vyhledali rychle vedoucí projektu. Ti jim rozestavěný objekt ukázali, poté se sešli společně v nedalekém restaurantu, došli i zástupci místních odborů. ,,Jsem velice rád, že vás tu můžu přivítat." Zahájil Regent sedění. Všichni se tvářili překvapeně, vždy byli toho mínění, že Waristil je příliš daleko, aby se tu Regent ukázal, teď tu byl, v plné parádě, připraven šťourat do celého projektu. ,,Potřeboval bych taky mluvit se zástupci odborů." Rozhlédl se po místnosti, z rohu povstaly tři ztepilé mužské postavy, pokračoval. ,,Dostala se mi do rukou zpráva, o jejíž obsahu mám pochybnosti, proto jsem si to přijel ověřit." Vzpomenul na divoký zážitek na náměstí. ,,Když jsme sem přijeli, potkali jsme nějakou demonstraci, mohu e zeptat co to mělo znamenat?" Všichni mlčeli. ,,No nechtějte mi namluvit, že to byl klub místních pesimistů?" Ticho jež by se dalo krájet. ,,Dobře..." Řekl po chvíli. ,,...Každý z vás mi připraví podklady ze svého rezortu. Po prostudování si každého obejdu a promluvím s ním." Po těch slovech se Grian odporoučel do hotelu.

Hotel ,,U tří korun,, patřil v Durinu k těm lepším, ačkoli při prvním pohledu o tom Bedous pochyboval. Jeho pán toho nebyl sto hodnotit, byl tak unavený, že bral vše. Pokoje vybavil majitel stejně, bílá malba, tmavý hranatý nábytek, stejně kýčovitý obraz krajinky nad velkou postelí. Regent nemeškal a zašel rovnou do sprchy. Když se odtamtud vrátil dokončoval komorník zrovna nějaký hovor. ,,Kdo to volal?" Zajímal se, sahaje do skříně pro čistou košili.

,,Tajemnice Jejího Veličenstva." Odvětil

,,Co chtěla?" Zabručel.

,,Její Veličenstvo se podivuje nad Vaší náhlou návštěvou v Durinu, prý po návratu žádá Vaše vysvětlení." Oznámil bez emocí, ostatně jako správný komorník, Výsost zavrtěla hlavou řka. ,,Nechali jsme jí přece vzkaz."

,, Patrně tomu královna zcela neporozuměla." Mínil Bedous.

,,Čemu nemohla rozumět..." Katil se Regent. ,, ...máme nesrovnalosti v Durinu, jedeme se na to podívat. Co je na tom k neporozumění."

,,Patrně se Její Veličenstvo zcela nezotavilo z oslav." Snažil se Bedous krotit Regentovi vášně.

,,Tak proč s tou opicí chodí do kanceláře." Poznamenal vicekrál nervózně.

,,Víte dobře Výsosti, že tajemnice je její pravá ruka." Řka tajemník klidně

,,Ale ..." Napomenul ho pán. Bedous sáhl po sluchátku tázaje se.,, Mám objednat večeři?" Přikývl s jistým vrněním, než stačil Bedous zvednout telefon, přístroj zazvonil, zvedl jej, podíval se na pána, zakryl levicí mluvítko řka.,, Zástupci odborů Výsosti se ptají, zda-li by mohli být ještě dnes večer přijati?"

,,Je to nutné? Mám toho za dnešek dost." Zavrněl vicekrál.

,,Prý naléhavé Výsosti." Regent mávl souhlasně rukou. ,,Jeho Výsost vás přijme, dnes večer v devět hodin." Sdělil do sluchátka, zavěsil, znovu aparát zvedl aby objednal slíbenou večeři.

Trojice odborářů přišla s menším zpožděním, což jim dal Bedous patřičně najevo. Po uvedení do pokoje jim nabídl Regent místo k sezení a něco k pití. ,,Můj tajemník mi sdělil, ..." Začal zhurta.,,...že máte pro mě něco důležitého. Co to je?" Mužové na sebe pohlédli, nevěděli, který s ním má začít, nakonec se osmělil nejstarší, povstal a začal. ,, Jmenuji se Alan Siobhán, jsem předák místní odborové organizace..."

,,Stručně..." Přerušil jej Regent, jenž už se viděl v posteli.

,,Tedy jde o pracovní místa v novém provozu Výsosti." Soukal ze sebe nejistě muž, rozhlížeje se po místnosti, jakoby hledal ztracená slova.

,,Už jsem o tom něco slyšel..." Řekl vicekrál ledabyle. ,,...je to ten důvod, proč jsou ve městě nepokoje?"

,,Ano Výsosti, lidi vkládali do nového provozu naděje a ty se jim nyní rozplynuly, protože většinu míst v továrně zaujmou papaláši a na dělníky zbyde málo." Rozpovídal se Siobhán.

,,Takže Albin měl pravdu." Uvažoval Regent

,,Už s Vámi hovořil Výsosti." Pronesl starý odborář, ta slova byla přiznání, konečně vicekrál věděl, odkud ten drzý redaktor vzal informace, mlčky přikývl. ,,Nemůžeme dopustit aby si z toho někdo dělal oslíčku otřes se, to jistě chápete Výsosti."

,,Máte něco, co by dokazovalo hodnověrnost vašich slov." Pravil podezíravě.

,,Výsosti myslel jsem, že dostáváte pravidelné zprávy o vývoji." Podivil se  odborář.

,,Ano, ale ty zavání nepřesnostmi." Prohlásil Grian.

,,Jsou zmanipulované." Poznamenal starý muž.

,,Ano." Přitakal Regent.

,,V tom případě..." Vece muž sahaje do přinesené tašky pro tmavé desky, které podal Bedousovi.,,...tady jsou naše údaje." Vicekrál akta převzal, zběžně prohlédl. ,,Toto se shoduje s tím co mi řekl Albin." Konstatoval. ,,Proč jste je neposlali nejdříve mě?" V těch slovech byla silná výčitka.

,,Máte přece zprávy od členů Rady?" Hájil se Siobhán.

,,Víte jak vypadají?" Zavrčel vicekrál. ,, Je tam jen to co členové Rady uznají abych věděl a toho moc není..." Náhle ho napadlo.,,...vážené panstvo ode dneška mi budete podávat zprávy vy."

,,Moudré rozhodnutí Výsosti." Kvitoval Bedous., páni odboráři s překvapením vstali, uklonili se a opustili pokoj. ,,To byla užitečná diskuze Výsosti." Pravil komorník.

,,Je to průšvih, z mého triumfu se stala fraška." Lála Výsost polohlasně.

,,Dalo se očekávat, že jistí lidé obrátí tento projekt ve vlastní prospěch, proto jsem za Vámi toho redaktora poslal Výsosti."  Odvětil komorník.

,,To jsi byl ty?" Divil se Regent. ,,Bedousi to byl výborný tah."

,,Výsosti měli bychom tu návštěvu vzít zkrátka, za tři dny nás čeká ten rozhovor v televizi." Upozornil tajemník.

V televizním studiu bylo rušno, každý někam spěchal. Tu sebou něco nesl, tu upustil, občas někdo zakopl s kletbou o kabel. Regent seděl v horkém křesle, trpělivě snášeje nanášení pudru, který se mu tu a tam dostal do nosu. ,,Máte tu teplo." Poznamenal směrem k Albinovi.

,,A to ještě přitopím." Poznamenal redaktor se špetkou zlomyslnosti, touto poznámkou chtěl navodit u hosta pocit nervozity, bez úspěchu. Maskérka dodělala svou práci a zpoza kamer se ozvalo. ,,Připravit ...3...2...1...teď"

,,Vítejte u pořadu ,,Horké křeslo,,..." Zahájil Albin pořad. ,, Nedávno se v Durinu rozjel projekt, který má pomoci zmírnit nezaměstnanost v tamním regionu, ale i v tomto případě panují jisté spekulace, neboť jak nám bylo sděleno ne všechny kroky jsou křišťálově čisté, jak tvrdí vláda. Proto jsem rád, že mohu v našem studiu přivítat Jeho Výsost vicekrále Icenie Grian Dé Bridg, který nám doufejme, podá osvětlující informace. Vítejte Vaše Výsosti." Regent pozdravil kývnutím hlavy. ,,Vaše Výsosti, před půl rokem jste uzavřel smlouvu o spolupráci s německou DEW..."

,,A vy byste rád abych přiznal, že se tu potvrdilo, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly." Přerušil jej. ,,Všechno má svá pro a proti." Dodal.

,, Ovšem souhlasíte s tím, že ne všechno na tom projektu se dá označit za čisté?" Položil moderátor další útočný dotaz, myslel si, že vyvede partnera v debatě z klidu, chyba lávky. ,,Nic na tomto světě není bez chyby Seane a je ovšem na nás, abychom tyto chyby vyhledali a odstranili. Rád bych taky touto cestou ubezpečil širokou veřejnost a především diváky v Durinu, že se mi paní doktorka Borská a Rabín Goldstein zaručili o hladkém a poctivém pokračování projektu a podání pravdivých a podrobných zpráv o něm, které budou pravidelně prošetřovány mými lidmi v Durinu." Albin byl Regentovým prohlášením překvapen jen se ještě zeptal. ,,A když ne?"

,,Vyvodím z toho důsledky." Slíbil slavnostně, skoro jako kdyby skládal Gaiss.

S pocitem zadostiučiněním vycházel vicekrál ze studia s blaženým úsměvem se podíval na komorníka. ,, Volal pan Borský Výsosti." Oznámil uctivě.

,,Copak chtěl?" Divil se.

,,Milostivá paní doktorka se právě nervově zhroutila." Děl Bedous, zadržuje smích.

,,Goldsteinovi nevolali?" Otázal se Regent.

,,Zatím ne, ale nepochybně nás bude u domu čekat jeden z jeho pomocníků s podobnou zprávou." Poznamenal

,,Proč by honil pomocníka, má přece telefon." Podivil se.

,,Tomu na rozdíl od telefonní společnosti nemusí platit." Dodal Bedous.

,,Jsem rád, že máme zase všechno pod kontrolou, pozvi na zítra paní doktorku a pana Rabína, rád bych si s nimi podiskutoval." Kázal 

,,Jak si Vaše Výsost přeje." Poklonil se Bedous.