Kapitola 7. Slavnostní otevření

Cestou z lesa si Regent povšiml čilého, ale přesto poklidného života místních obyvatel. Už při vykročení z Nemethonu ho zaujala bachyně ryjící v zemi se svými selátky, hledajíce něco k snědku, svým příchodem vyplašila nic netušícího zajíce. Při procházení kol paseky jej přitáhl pohled na souboj dvou jelenů. Ponejprv majestátní postoj, hluboké troubení, jímž chtěl jeden druhému nahnat strach, zaklesnutí se panohami do sebe, přetahování sem a tam. Jelení tahanice a barvy do nichž se příroda oblékla, neodvratně připomínaly podzim. Vše se připravovalo na zimu, přes níž nabere příroda sily, aby se na jaře probudila do plné krásy. Kéž by i on vicekrál ostrovního království Icénie mohl někam zalézt a vyjít až na jaře, tak to však zařízeno nebylo. 

Na Belenově náměstí vládlo husté hemžení, školní drobotina a mládežníci kvaltujíce za vzděláním, běhaly z krámku do krámku, kupujíce sobě co ku svačině. Sdružení místního informačního spolku sestavující se z postarších dam, probíral místní události posledních dnů, kolem tohoto spolku prošel Regent co možná nejopatrněji, aby ho jeho členky nelapily a nemámily z něho potřebný materiál k rozebírání a roznášení. Na štěstí stály na druhé straně Brigitiny kašny a jsouce zabrány materiálem již nasbíraným si jeho přítomnosti ani nevšimly, toho Regent využil k nepozorovanému proklouznutí.

Ani Regentův úřad nebyl oázou klidu, stále tu bylo co dělat a když ne, něco se vymyslelo, aby bylo. V pracovně na něho čekal Bedous. ,,Dobré jitro Výsosti, než započneme s agendou, rád bych Vás upozornil na otevření té továrny v Durinu." Uvítal ho ve dveřích

,,Nech mě aspoň posadit." Odbyl jej, komorník se omluvil za svou neomalenost, donesl pánovi obvyklou kávu a denní tisk.,, Koukám, že v žádném plátku se o tom otevření nepíše." Konstatoval Regent, když odložil poslední noviny.

,,Až bude v Durinu odborářská stávka, nebudete vědět co číst dřív, Výsosti." Poznamenal Bedous. ,,Výsosti Vaše žena..." Reaguje tak na halas vycházející z předpokoje. Isolda vešla do pracovny energicky, neberouc komorníka na vědomí spustila. ,, Tak ty jedeš do Durinu na slavnost a ani se mi o tom nezmíníš, to od tebe není hezké a já jsem si už nechala na to ušít nové šaty.

" Bedous jí podstrčil židli, na kterou se posadila a nabídl jí občerstvení, odmítla, místo toho pokračovala ve svém štěbetání. ,, Vypadá to, že se za ně stydíš, nemáš mě rád, jsem ti dobrá jenom jako matka tvých dětí." Pravicí si rozhodila své světlé vlasy, jako vždy když byla rozrušená. ,,Asi si promluvím s matkou, aby to domluvila."

,,Nechtěl jsem tě tahat od tvých záležitostí zde." Začal se manžel omlouvat. ,,Přeci jenom děti tu budou sami a tvůj vrchní štolba taky."

,,O tom mi ani nemluv." Zaštěkala.

,,Copak ? Neshoda ?" Pronesl soucitně, i když v tom byla i špetka škodolibosti.

,,Má bokovku." Zavrčela princezna.

,,Nějakou místní krasavici?" Pravil tiše.

,,Tss.." Zasyčela.,,...podkoního, načapala jsem je v té prázdné poslední stáji, spolu." Lamentovala. ,,Kdyby si to rozdával s nějakou služkou, naštvalo by mě to, ale mávla bych rukou, byl to vždycky kanec, ale s podkoním? S tím hejskem co tě neumí ani pozdravit, byla jsem v šoku."

,,To chápu..." Řekl zamyšleně, pokračuje.,,...doufám, že sis tu ztrátu nějak kompenzovala."

,,No jistě, jinak bych to nepřežila, koupila jsem si boty." Sdělila mu zvesela.

,,Jen jedny? To moc velká ztráta nebyla." Hodnotil Regent.

,,Ne..." Mávla svou dlouhou ručkou.,,...troje."

,,Troje..." Zašpital. ,,...aspoň budu mít doma o co zakopávat."

,,Tak co bude s tím Durinem?!" Vrátila se Isolda k původnímu tématu.

,,Co bude s dětmi?" Namítal

,,Dáme je k babičce." Rozhodla manželka.

,,Ke které?"

,, K tvojí." Zapištěla.

,,Proč ne k tvojí..." Zabručel Grian. ,,...u našich jsou děti pořád."

,,Ale moje matka je královna." Děla Isolda povýšeně.

,,Ale je taky jejich babička." Připomněl Regent.

,,To na tom nic nemění." Zvýšila hlas.

,,A víš co? Až dnes půjdu za tvou matkou tak se jí na to zeptám." Prohlásil.

,,Opovaž se." Křikla varovně.

,,Tak budeš doma." Usmál se jízlivě, jinak světlá Isoldina pleť na tváři, zbrunátněla, vycenila zuby přes něž přecedila. ,,Vyděrači." Bylo zajímavé pozorovat jak se její modré oči v rudé tváři rozzářily, přesně jako u Boudvindy, její matky. Ještě něco zavrčela a práskla dveřmi. Regent zhluboka povzdechl, podíval se na Bedouse, který na sobě nadal znát žádnou reakci, jako typický Angličan jen prohodil. ,,Vaše Výsosti, Její Veličenstvo na Vás čeká, dnes ovšem na věži." Vicekrál složil tvář do dlaní, ono nestačí, že se musí škrábat po těch strmých, točitých schodech do Boudvindiny kanceláře, teď se bude drkotat po schodech ještě strmějších a točitějších na věž.

Těžko bylo vicekráli stoupat po svých krátkých silných nohách, výstup nebyl nic pro jeho barokní postavu, s funěním se uprostřed zastavil, ztěžka oddychuje, když se vydýchal, zvolal. ,,To si tu nemůžete pořídit výtah." Jelikož si uvědomil, že to nikdo neslyší, jal se pokračovat. Ten pohled, který se mu poté naskytl, stál za tu námahu, měl celý Waristil jako na dlani. Z malého, kulatého stolku vzal připravený dalekohled a s tichým komentářem počal pozorovat dění pod ním. ,, Koukám máme tu činorodý mumraj, u paní Brachové je plno, jo Milostivá paní to byste jí k té své specialitě zvané Lesní zázrak, musela přihodit něco francouzského, aby to ta frajle ocenila. A páni Maikowitz s Goldsteinem, copak asi kují, zase spekulují, kde co seškrtat, kde ušetřit, počkejte pánové až vám předložím vyúčtování cesty do Durinu, to se vám postaví pejzy. Sraz kočárků, no rozmnožujeme se dobře, už aby bylo sčítání lidu, abychom věděli, o kolik jsme zase přibyli. A Milostivá paní Kocharová a slečna Morhanová, jak dvě saně. Moharová má zase nový objev, to už je od rozchodu s Kocharem třetí, no činí se holka..."

,,Neruším?" Ozvalo se mu za zády, otočil se, před jeho zraky stála královna, pobaveně se usmívala, posadila se, nabídla mu pohybem ruky místo. ,,Jen jsem pozoroval život v podhradí." Řekl omluvně.

,,To jsem slyšela." Odvětila, usmívajíc se, zvážněla, řka. ,,Ale kvůli tomu jsem si tě nezvala, volala mi Isolda."

,,Stěžovala si." Prohodil nevrle Regent.

,,Něco naznačovala." Snažila se královna hájit dceru.

,,Takže si stěžovala a žalovala." Zavrčel.

,,No podívej, měl bys jí tam vzít." Začala Boudvinda přemlouvat.

,,A kdo říkal, že ne?" Bránil se. ,,Jen jsem měl starost o děti, chtěl jsem abys je pohlídala."

,,To samozřejmě ráda udělám, i když nevím jak se bude v novinách vyjímat článek – DRAČÍ KRÁLOVNA LÁSKYPLNOU BABIČKOU." Uvažovala.

,,To nebude zase až tak zlé, rozhodně ne tak jako když jsem dělal audit našim úřadům to novináři psali – ŽHAVÁ KOULE PROLÉTLA ADMINISTRATIVOU, to bylo nechutné." Vece Regent uraženě.

,,Ano novináři jsou nechutní, avšak obhajují se tím, že čím nechutnější novinář, tím vyšší zisk." Pronesla královna.

,,Chátra." Dodal

,,Ale chtěla jsem si s tebou promluvit o té cestě." Snažila se ho navést na stezku, ze které on chtěl sejít. ,,Tam není o čem mluvit." Řekl rázně. ,,Přijedu, přestřihnu pásku, hodím do sebe oběd a tradá domu. Vlastně ani nevím, proč tam se mnou chce jet Isolda, bude se tam nudit."

,,Ano, to je původní plán, který jsem změnila, nepojedeš tam totiž sám." Začala Boudvinda opatrně.,,Pojede tam s tebou Biermann, Borská, Evelin, Buadach se svým ansámblem, Derwuloc se svou družinou. Dále pak za tisk Waristilské zrcadlo, Icénské listy, Královský deník, za bulvár Icénská klepna a za levicový tisk Vzorný odborář, musíme jim dát taky prostor, i když o tom udělají story o vykořisťování dělnické třídy. Dále televizní stanice TVI, Media Icenia, rozhlas pak IR1 a Galerie Populi." 

,,Proč taková armáda lidí?" Divil se

,,Reprezentace..." Pronesla Boudvinda.,,...Evelin tam jede, protože má na starosti životní prostředí a musí zkontrolovat jak si s tím páni inženýři poradili, Buadach jako druid a zástupce Mirida, té stavbě musí požehnat, Derwuloc ti bude s tou svou bandou dělat ochranku, nepustila bych tě tam bez toho, ne po tom co mi Bedous povídal..."

,,Pustil si pusu na špacír." Přerušil jí se smíchem.

,,O to nejde..." Prohlásila královna důrazně. ,,..jsi můj zástupce a ten má na určitou ochranu nárok, dále Biermann jako právník a Borská, která má na starosti zaměstnanost obyvatelstva s tebou pojedou, jelikož chci abyste tam započali s velvyslancem nové jednání, ráda bych do země přivedla německý automobilový průmysl. Pak s velvyslancem vyjednáš návštěvu jejich kancléře, má sem přijet příští měsíc, tak chci znát podrobnosti, co by se mělo připravit."

,,Kvůli tomu tam jede půl národa." Poznamenal. ,,Opičárna."

,,No reprezentace." Zdůraznila Boudvinda.

,,Tak proč tam jede i Icénská klepna?" Podotkl

,,Abych věděla, kdo s kým, kde a jak." Odvětila rozverně.

,,Goldstein to ví?" Rozpomněl se s jistou nadějí na utnutí.

,,Blázníš?! Zarazil by to v zárodku, bral by to jako plýtvání penězi." Zasyčela.

,,Dobře..." Řka vstávaje. ,,...udělám co budu moc." Královna jen spokojeně kývla,

,,Jak bylo u Jejího Veličenstva?" Vyzvídal Bedous, když se jeho pán vrátil z audience. ,,Dobře, jen z té malé skromné slavnosti v Durinu se vyvrbilo pěkné divadlo." Řekl dumaje.

,,Nebylo by lepší k tomu zavolat Královskou činohru?" Poznamenal komorník.

,,To by sice bylo adekvátní, ale musíme to zvládnout sami, budeme jednat o další investici." Děl Regent zamyšleně.

,,S Němci?" Otázal se Bedous.

,,Ano, neměl by to být takový problém." Prohlásil Regent.

,,Nejsem si jist..." Odpověděl komorník.,,...s kancléřem nebude lehká debata."

,,Jakým kancléřem? Budu přece jednat s velvyslancem." Namítal pán.

,,Nikoli Výsosti..." Vece Bedous úslužně.,,...právě volali z Německého velvyslanectví, kancléř Spolkové Republiky Německo se dostaví příští týden, na onu slavnost. Rád by viděl, jak bylo zacházeno s Německými investicemi."

,,No co tam je vše v pořádku." Mávl rukou vicekrál.

,,To mě přivádí k dalšímu bodu, vrchní správce státní pokladny se dozvěděl o té cestě a vyžádal si předběžný rozpočet. Potom co mu byl dodán, prohlásil, že toto nezaplatí a když na něho bude činěn nátlak, dá kancléři nahlédnout do patřičných dokumentů, aby viděl jak jsme s investicemi jeho země nakládali." Oznámil komorník stroze.

,,To jsme přece urovnali." Namítal Regent.

,,Nemyslím, že tuto stať tam pan kancléř najde, stejně jako tu, že v tom měl prsty pan správce sám." Dodal Bedous.

,,On se zbláznil?" Křikl vicekrál. ,, To by nás zlikvidovalo, zmetek jeden vyděračský, ke všemu královna chce do země přivést automobilový průmysl, to by znemožnilo naše pozice k vyjednávání. Co takhle nebrat půlku medií?"

,,Ty si to hradí ze svého, Výsosti." Upozornil jej komorník, zapřemýšlel, podíval se na Bedouse, ten s hrůzou zaznamenal u svého pána myšlenku. ,, Sežeň mi to, co chce kancléři dát, rád bych to viděl." Kázal mrkaje po tajemníkovi, ten se uklonil, jda splnit uložený úkol.

Jako plíživý had dostal se Bedous do Židovské čtvrti, na náměstí před synagogou stáli všichni tři Rabíni, vedouce utajenou rozmluvu. ,, Toto předložím Německému velvyslanci, je to důkaz o tom, jak se u nás zachází s penězi." Prohlašoval Goldstein, třesa papíry v pravici.

,,Ale Goldstein..." Nabádal ho Maikowitz. ,,...vždyť tam je i to naše, chtěj nás potopit? To bylo horší než pogrom."

,,Já jsem nás tam neuvedl." Hájil se Goldstein. ,,Jenom ty ostatní."

,,Tak to udělali dobře." Kvitoval uznale Ignác.

,,A kdy jim to předaj?" Naléhal Maikowitz.

,,No..." Krčil Goldstein rameny. ,,...chtěl jsem s tím počkat až co královna, ale ta se vydírat nedá, tak jim to pošlu hned v pondělí." Naklonil se a šeptl. ,,Mám od toho kopii."

,,Kde? V pracovně?" Smál se Ignác.

,,Ne, tam by jí každý našel, tady..." Ukázal na synagogu. ,,...za kazatelnou, ve svícnu."

,,To je dobře..." Řehnili se Rabíni.,,...tam je nikdo nenajde, ani ten dotěrný, vysušený Angličan."

,,Tak ve svícnu za kazatelnou." Řekl si pro sebe Bedous cestou na úřad. Začal uvažovat o tom, jak se ke kopii dostat. ,,Talmud se přes noc zamyká, okna jsou zabezpečená mřížemi, ale ty jsou dost od sebe na to aby se tam procpal někdo hubený a mrštný." Postavil se doprostřed náměstí, rozhlížel se po vhodném kandidátovi, který by mu pro kopie došel. Tu mu padl do oka pomenší, pohublý chlapec, tahající sebou brašnu s novinami. Bryskně k němu přistoupil, chvíli si jej prohlížel, což vyvolalo u mladíka jisté podezření, načež mu odpovídal nevrlým pohledem. ,,Jak se jmenujete, mladíku." Oslovil jej Bedous, chlapec slyše o praktikách jistých pánů, odsekl. ,,Brian."

,,Jmenuji se Bedous, pan Bedous a jsem tajemník Jeho Výsosti." Představil se, pokračuje. ,,Potřeboval bych Vaši pomoc."

,,Jakou?" Otázal se Brian s obavou.

,,Jak jste na tom s hbitostí?"  Ta otázka chlapce zarazila, neměl z toho rozhovoru dobrý pocit, proto jen řekl. ,,Celkem dobře."

,,Dokázal byste, vylézt na židovskou synagogu a prolézt jejím okýnkem?" Mladík přikývl. ,,Výborně." Usmál se komorník. ,,Čekejte na mě dnes tady na náměstí u kašny, úkol vysvětlím." Sáhl do kapsy, vytáhl z ní bankovku a podal jí Brianovi. ,,Tady máte 50 zlatých, dalších 50 Vám dám až splníte úkol." Chlapec nadšeně poděkoval a odběhl za již dříve sjednaným obchodem.

Ráno Bedous zíval, ústa nemohl zavřít, jeden moment měl dojem, že si vykloubí sanici. ,,Co je s tebou? Snad nejsi po flámu?" Smál se Regent.

,,Ne Výsosti..." Zavrtěl tajemník hlavou. ,,...sháněl jsem pro Vás ty listiny."

,,A sehnal jsi?" Bedous přikývl a předložil pánovi ukradené papíry, ten je hned začal číst. ,,Tak přeci, bídáci." Zaklel Regent. ,,O sobě ani čárku, no jak chtějí. Bedousi ..." Obrátil se na komorníka.,,...odpoledne mi sežeň všechny záznamy a zprávy o Durinu, teď se běž dospat." Služebník se uklonil a se zíváním odešel.

   Na mimořádnou událost se Durin oblékl slavnostně, na Presuntagově náměstí, kde při poslední návštěvě zažil Regent útok demonstrantů, stál špalír nadšeně vítajících obyvatel. Ve městě vládla radostná nálada, vicekrál s manželkou byli rádi, že jejich cesta konči, během ní se namávali tolik, že mysleli, že jim upadne ruka. Konečně vystoupili, prošli dlouhou kolonou zvědavců, vystoupali na podium. Chvíli čekali, než druid Buadach dokončí žehnání, pak se Regent jal nůžek. ,,Jsme rádi..." Začal svůj proslov. ,,...že můžeme v dnešní den, otevřít náš nový provoz, tady v tomto krásném městě, je to důkaz naší diplomacie a My budeme rádi, když potěší i vás." Po těchto slovech se ujal řeči Německý kancléř, mluvil o krásném přátelství mezi oběma zeměmi, plodném partnerství a další užitečné spolupráci. Po té zdvihli oba nůžky a slavnostně přestříhli pásku, po tomto slavnostním aktu si šli prohlédnout provoz. Kancléř si pochvaloval jak se to stavařům povedlo, skoro jako v Německu, náhle si vzpomněl. ,,Dostali jsme dokumenty, které mluví o nečistých praktikách s našimi investicemi." Regent se zarazil, naklonil se k Bedousovi šeptaje mu. ,,Tohle Goldsteinovi neprojde."

,,Vyhodit ho nemůžete." Odvětil komorník

,,Proč." Divil se

,,Královna by nestrpěla dvě výměny správců státní pokladny během půl roku, zahýbalo by to negativně s měnou." Vysvětlil. ,,Navíc na řadě je Rebe Ignác."

,,No a?" Osekl

,,Neumí počítat Výsosti." Zašeptal

,,To by byla spíš pro nás výhoda." Poznamenal Regent.

,,To bych neřekl, pro Ignáce jedna plus jedna je jedna Výsosti." Regent se obrátil na kancléře s kyselým úsměvem řka. ,,Je sice pravda, že jsme měli jisté nesrovnalosti, ale dali jsme to do pořádku."

,,A je o tom důkaz?" Zaútočil kancléř. ,,Přece chcete jednat o automobilovém průmyslu u vás."

,,Samozřejmě..." Přitakal Regent. ,,...rádi Vám je podáme, mimo jiné se tam dočtete, že ten kdo Vám ty materiály poslal byl sám v těch nesrovnalostech zapojen." Němec uznale pokývl hlavou, náhle si všiml Isoldy. ,,Krása Icénských žen je neskonalá." Prohlásil.

,,Dovolte abych Vám excelence představil svou choť, princeznu Isoldu, královninu dceru." Pronesl Regent.

,,Meine Prinzesin." Uklonil se kancléř, Isolda se jen cudně uculila.

,,Tak pane kancléři, půjdeme jednat o tom automobilizmu?" Zeptal se vicekrál dojatého politika.

,,Jistě Vaše Výsosti." Odvětil zasněně.