Cteniprodusi | Kapitola 1. - Loučení

Bujaré oslavy nového roku roztančili celý Peking. Johanes Sielbstein mladý obchodník z Hamburku stál ve špalíru a pozoroval slavnostní průvod, který procházel celým městem. Přehršle barev ,hlasitá hudba, ladné pohyby tanečnic s vějířem ježto průvod z drakem doprovázeli k tomu všeobecná euforie na mladíka hluboce zapůsobili. Měl pocit jakoby se vznášel ,nebo už byl v nebi. Na chvíli se zasnil .Hlavou se mu míjely vzpomínky na jeho rodné město Hamburk. Vzpomínal na otce a jeho obchod .Na matku a její koláče ,které ještě horké čerstvě z pece vytažené chodíval coby chlapec malý oždibovat ,vzpomínal na to jak pálily, ale ta jejich chuť a vůně byla nenahraditelná .Malý Johanes měl vždy pocit že tak nějak voní nebe. Teď stál v Pekingu čínském hlavním městě. Pozoroval průvod a myslel na to co bude po všem tom veselí následovat. Z celého dění a přemýšlení ho však rozbolela hlava, pročež se odebral domů. Cestou si promítl celý svůj dosavadní život nebyl to nikterak dlouhý život pouhých 25 let, ale byl plný událostí a uštědřených lekcí. Nutno přiznat že z mnohých se Johanes při svém mládí nepoučil ,to tak bývá .

U vchodu jej čekal jeho sluha Tchajn .,,Pán se vrácí domů?"Tázal se jej udiveně pokračujíc. ,,Pán je unaven, Tchajn připraví postel:"Tchajnova němčina byla děsná, ale Johan jí stejně neposlouchal .Přemýšlel o zítřku vzpomínal na celý ten čínský pobyt. ,,Na zítřek se pán dobře vyspat .Zítra jet pán domu. "Z koncem poslední věty Tchajn posmutněl. Johan to postřehl. ,,Co je ti Tchajne?"

Sluha povzdechl.,,Tchajn se bát ,že pán zítra ráno odjet a Tchajn tu zůstat sám. Co si počnu"Johan se na něho usmál ,prohodíc,,Nic Tchajn pojede se mnou do Hamburku.Sluha pánovi poděkoval a odběhl kamsi pryč .Johanes si svlékl kabát sundal boty ,padl na postel .Usnul okamžitě.

Na druhý den ráno měl vše připravené ,však si taky Tchajn přivstal aby sobě i svému pánovi vše připravil.