Kapitola 3. Rothzahn

Siebelstein osaměl, sedl si znovu na postel, zamyslel se .Vzpomínal jak všechno začalo. Bylo mu 23 let, když poprvé vyplul z Hamburku na moře. Jeho otec byl významný Hamburský obchodník s tuzemským i exotickým zbožím. Často vyplouval s tou či onou obchodní lodí, aby se porozhlédl po novém tovaru. V tomto byl pokrokář, také proto jeho obchod vzkvétal a on se tak stal velmi významným a ve svém oboru velmi uznávaným mužem. Toho roku leta páně 1667 však vyplout nemohl, již delší dobu si stěžoval na dnu. Proto se rozhodl že cestu odloží na to až mu bude lépe.

Mladý Johanes se nabídl ,že pojede místo něho a starosti otce zastane. Na to však nechtěl otec a především ani jeho matka slyšet.

Dlouho musel Johanes svého otce přemlouvat než jej přesvědčil .A tak 16.9. 1667 mladý Johanes Sielbstein poprvé vyplul na moře. Zdálo se mu to jako sen, jako krásný sen ,který se však za velmi krátkou dobu proměnil v noční můru. Kapitán lodi Heilige Anna byl tyran svého panství, tedy své lodi posádka mu neřekla jinak než Seeteufel (mořský ďábel) a ne neprávem. Pro tohoto muže druhý člověk jen málo znamenal, na dobré slovo neslyšel leda by bylo podloženo cinkotem zlat´áků , za ty byl ostatně ochoten prodat cokoli a kohokoli. Jeho jedinou vášní byla pálenka ,které si dopřával hojnou míru.

Johanes si vzpomínal na první setkání s tímto kapitánem. Bylo to v den odjezdu .I tehdy jej přivítal kapitán v pohrouženém stavu. Stál před svou lodí opíraje se o hůl, kterou ostatně nikdy stejně jako čutoru drže v druhé ruce nedával z ruky. Jeho tmavý oděv jevil značné známky omšelosti dlouhé vlasy a vousy prorostlé šedinami zas známky zanedbanosti, boty okopané, kalhoty ošoupané. Kdyby Johanesovi strýček neřekl že je to kapitán byl by si hoch myslel že se jedná o žebráka a dal by mu po almužně.

Kapitán přistoupil k Johanesovi vrávoravým krokem a již z dálky byl cítit kořalkou.

,,A mladý pán obchodník. "Vítal jej aniž by k němu došel .

,,Ano jsem Johanes Sieblstein."Odvětil mladík s dětskou naivitou.

,,Já jsem Rothzahn, Albert Rothzahn. A jsem kapitánem na týhle lodi." Zahuhňal

,,No tak půjdem ."Zavelel. Jeho ton byl Johanesovi velmi nepříjemný stejně jako všechno co se osoby kapitána týkalo. Dalo by se říct že se věčně opilý kapitán Johanesovi hnusil , šel na palubu velmi pomalu, tuše že s tímto kapitánem ho nic dobrého nečeká. Jeho tušení bylo správné.

Ubytování na lodí ,,Heilige Anna ,,bylo nuzné. Stůl prožraný červotoči stejně jako postel stojící v rohu kajuty vedle malého okna ,kterým jen tak tak prolézalo trochu světla. Pro mladíka zvyklého na domácí pohodlí to byl šok.

,,Tady mám spát?" Zeptal se nedůvěřivě.

,,No a kde by si mladej pán přál spát? Nic lepšího nemáme a postel s nebesy hošíčkovi shánět nebudu. Buďte rád za tohle. "Zavrčel kapitán.

,,Aspoň že mám soukromí." Špitl Johanes.

Rothzahn chtěl ještě něco říct, ale nakonec mávl rukou a bouchl dveřmi. První noc byla pro Johanese

utrpení skrze houpání nemohl celou noc zabrat a k ránu jej postihla mořská nemoc, ježto jej držela tři dny. Jakmile se mu trochu ulevilo vyšplhal se na palubu .První koho potkal když vyšel z podpalubí byl kapitán. Ten se na chlapce pohrdavě podíval a pouze prohodil ,,Mládě." Ani se nezeptal jak mu je a zda-li mu něco ne třeba. Vůbec se o něho nezajímal. Johanes se dovlekl k zábradlí, zhluboka se nadechl. Vzduch voněl mořem slunce příjemně hřálo, rackové zpívali svůj pozdrav z pevniny. Pohled na moře byl jedinečný vlnka o vlnku narážela a vypadalo to jako by spolu tančily nebo si spolu hrály. Tu a tam se objevila rybka. Johanes přitom to pohledu pomalu zapomněl na nemoc , hrozné ubytování a kapitánovo ponižující jednání.

,, Pozor ať nespadneš." Zazněl čísi hlas za ním. Byl to strýc Sebastian, který jel jako doprovod a jež slíbil Johanesovým rodičům že na chlapce dá pozor.

,,Neboj strýčku, chtěl jsem se nadýchat jen čerstvého vzduchu.