Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Strýček Sebastian byl bratr Johanesova otce, byl to také on kdo s ním zakládal podnik. Sebastiana si v rodině všichni považovali .Vždy dokázal odhadnout situaci a měl čich i na obchod. To byl dar kterého dokázal využít . ,,Mořská nemoc?" Jeho dotaz zněl poněkud škodolibě ,ale nikoli zle, Johan mlčky přikývl. ,,To znám pamatuju si na svou první plavbu to už bude hochu 25 let a já poprvé vstoupil na palubu týden jsem si zvykal ,ale na konec to přešlo. Uvidíš než dojedem do Číny tak tě to přejde."
,,Do Číny?" Vyjekl Johanes udiveně.
,,Ano do Číny, jen se musím kapitána zeptat ,za jak dlouho nás je schopen tam dopravit. Myslel jsem že ti to otec řekl ,kam jedeme. Jak vidím nechal to opět na mě. No tak já půjdu za kapitánem a pak ti vše povím." Pravil , se otočil a zašel do podpalubí. Johansovi ani nepřišlo na mysl vracet se do té děsné kajuty ,když tady na palubě bylo tak krásně rozhodl se že se trochu projde a trochu si loď prohlédne. Bylo tu živo každý člen posádky měl svůj daný úkol nikdo si tedy Johanese nevšiml ,tedy skoro nikdo byl tu malý plavčík , Čtrnáctiletý chlapec ,protřelý životem jmenoval se Paul Bald .Jeho otec ho prodal kapitánovi když bylo chlapci deset ,aby mohl zaplatit aspoň část svých dluhů
Kapitánovi se hodilo že bude mít na palubě někoho, kdo mu bude sloužit, ale komu nebude muset do konce života platit. Bez peněz však malý Paul nezůstával v přístavu si dokázal lehce ,díky svým zkušenostem a chytrosti vydělat docela slušné peníze, o kterých však Rothzahn nesměl vědět.
,,Co tu děláš." Zeptal se Paul Johanese
,,Procházím se tu." Odpověděl Johanes
,,Tady byses neměl procházet ,kapitán to nemá rád. Jak se jmenuješ?"
,,Johanes a ty?
,,Paul."
,,A proč nemá kapitán rád ,když se někdo jen tak prochází po palubě?"
,,Kapitán se bojí aby mu někdo něco neukrad, hlavně kořalu. Minulý měsíc zrovna nechal pověsit kuchaře za to že si trochu lokl,ale klid my už máme nového a vaří docela obstojně ,řekl bych že dokonce líp než ten předtím."
Johanese chlapcova řeč zmátla. Paul vyhlížel velmi mladě, ale mluvil jako dospělý, osmělil se a zeptal se. ,,Kolik ti je?"
,,Čtrnáct."
,,A jak dlouho jsi na lodi:"
,, No asi 4 roky." Odvětil chlapec jakoby to byla velmi krátká doba.
,,A to tě kapitán přijal takhle mladého?"
,,Jo ,on si mě vlastně koupil"
,,Koupil?" Nechápal Johan
,,Jo, jo! Můj fotr neměl na zaplacení dluhů a tak mě kapitánovi prodal."
Johanes nevěřil svým uším, asi by se do rozhovoru zamotal kdyby na něho nezavolal strýček. Sebastian byl v mrzuté náladě ,vše naznačovalo tomu že s kapitánem vedl velmi nepříjemný rozhovor.
,,Co se Vám stalo strýčku?" Otázal se Johan se starostí.
,,Ale ..."Zabručel Sebastian
,,Co Vám řekl kapitán ?"
,,Nic co by mi mohl říct člověk, který nepustí pálenku z ruky hochu."
,,Ale něco Vám strýčku řekl."
,,Když jsem se ho zeptal kdy budeme v Pekingu řekl že až tam budem tak tam budem a když jsem mu řekl, že bychom mu i připlatili ,rozkřikl se, že on jezdí po moři celý život a žádný kšefař se mu nebude motat do řemesla. S tím jsem rozhovor ukončil."
,,Co ale budeme dělat?"
,,Budeme muset být trpěliví chlapče:"
Nastal večer ,Johanes po několika dnech konečně poprvé okusil jídlo, nebylo sice nic moc, to víte námořnická strava ,ale vyhládlému mladíkovi to stačilo. Opět se rozhodl jít na palubu nadýchat se trochu nočního vzduchu. Moře bylo v noci ještě krásnější než ve dne ,nebe plné hvězd, uprostřed toho měsíc který osvětlil snad všechny vlnky ,byl klid jen moře šumělo a z podpalubí se ozýval zpěv posádky.Z této námořní idylky jej vyrušil jakýsi hluk .Ozýval se ze zadní paluby ,po hlase poznal Rothzahna ,který na někoho křičel podle druhého hlasu to byl Paul. Johanes se rychle běžel podívat co se děje .Když došel na místo odkud se hluk ozýval naskytl se mu hrozný pohled kapitán stál nad ležícím Paulem bušil doň holí a křičel že je to nechtěný parchant ,že ho prodá do otroctví, že takoví jako je on předhazují muslimové lvům. Paul brečel prosil ,ale marně Rothzahn jej holí stále tloukl. Johan se bál zasáhnout ,při kapitánově ráži a opilosti by i on mohl skončit zbitý na zemi, ale učinil rozhodnutí .Zítra půjde a chlapce od Rothzahna koupí .