Kapitola 5. - Jednání

Tu noc nemohl Johanes usnout, přemýšlel jak chlapce zachránit ze spárů toho opilce Rothzahna .

,,Měl bych to říct strýčkovi." Přemýšlel nahlas. ,,Přeci jenom je to on který má na starosti všechny finance. Otázka je, jestli to příjme? Na nejisté obchody není .Ale je to snad také křesťan a nemohl by ne pomoc bližnímu v nouzi. A ten chlapec je moc malý na to aby se tady zahodil.

Druhý den ráno zašel za strýčkem. Ten už byl dávno na nohou a již pilně úřadoval .Johan věděl že Sebastian nemá rád když ho někdo zbůhdarma ruší od práce, ale tohle přece nebylo jen tak. Tohle byla otázka života a smrti i když ne Johanesova. Dodal si tedy odvahy a zlehounka zaklepal. ,,Dále!" Ozval se z kajuty bručivý hlas strýcův, Johan pootevřel dveře.

,,Mohu?" Zeptal se opatrně

,,Ale jistě hochu ,pojď dál. Copak mi chceš?" Johan nevěděl jak začít, znal strýčkův názor na pletení se do cizích záležitostí.

,,No tak Hansi, co jsi mi chtěl?" Naléhal Sebastian na mladíka, když viděl že se k ničemu nemá.

,,Já nevím..."Soukal ze sebe Johan. ,,...Jak bych ti to řekl,asi se na mě budeš zlobit."

,,A proč bych se na tebe měl zlobit. Ty jsi něco provedl?"

,,Ne ještě ne." Pravil Johanes kajícně.

,,Ještě ne. Jak tomu mám rozumět Hansi? V Sebastianově hlasu ,zněla mírná nervozita.

,,Chtěl bych koupit toho malého plavčíka." Vyhrkl Johanes rozhodně

,,Co bys chtěl udělat? Hansi!!!"Strýček se rozzlobil

,,Nechte si to strýčku vysvětlit!!"Uklidňoval ho

,,To jsem zvědav jak mi to vysvětlíš."

,,Ten chlapec tu není z vlastní vůle, prodal ho sem jeho otec ,kvůli svým dluhům .Kapitán s ním však zachází velmi špatně .Neplatí mu ,bije ho , vyhrožuje mu prodáním do otroctví. Chtěl bych mu pomoc." Sebastian se na Johana podíval starostlivě, věděl že ten mláden má dobrý úmysl, ale věděl že by to znamenalo jisté jednání z tím hrubiánem , Rothzanem.

,,Víš chlapče , ne že by tvůj úmysl nebyl nesprávný, vykoupit někomu svobodu je sice hezké, ale přeci jen jsme tu jenom pasažéři a do záležitostí kapitána a jeho posádky nám nic není."

,,Tedy ,nechcete abych to provedl?"Johansova otázka zněla útočně.

,,Ne .Hansi jsi hodný chlapec a tvůj otec by byl na tebe jistě hrdý ,ale já jsem tady správce financí a myslím že by nebylo správné takhle plýtvat penězi."

,,Já to však nevzdám ,budu o to bojovat." Pronesl Johanes vzdorovitě. Sebastian jen pokrčil rameny a vrátil se zpět za stůl.

Johan byl rozlobený. Mladický žár proudící mu v těle vykonala své .Rázným krokem se vydal ke kápitánovi. Rothzahn seděl ve své kajutě ,Johan se s klepáním neobtěžoval ,vrazil dovnitř rázně.

,,Co je tebe mladej neučili doma klepat?" Rozlítil se kapitán.

,,Chtěl bych si s vámi promluvit jako chlap s chlapem." Tato poznámka kapitána rozesmála.

,,Jako kdo?" Smál se nahlas Rothzahn

,,Jako chlap s chlapem." Zopakoval Johan rázně.

..Ty holobrátku, ještě včera ti máma utírala mlíko na bradě a teď vedeš takový řeči. Tak mluv."

,,Jedná se o toho chlapce. Chtěl bych ho od Vás koupit ."

,,Cože to chceš?" Rozeřval se Rothzahn

,,Chtěl bych od vás koupit toho kluka." Řekl rázně Johanes.

,,A kolik bys mi za něho mohl dát. Já jsem toho parchanta nekoupil lacino."

,,Dohodneme se ,uvidíte"

,,To těžko, pokud vím tak kasu u vás drží tvůj strejc a ten na tyhle kšefty mladej nepřistoupí."

To Johan musel přiznat.

,,Tak čím bys mi chtěl mladej zaplatit." Dorážel dál Rothzahn, Johan pokrčil rameny.

,,No tak až to budeš vědět ,tak zase si přijď "Řekl kapitán zavdaje si z čutory.

Johan se vrátil do kajuty, s pocitem bezmocnosti, která ho doháněla k vzteku. Chtěl tomu chlapci pomoc ,ale nevěděl jak .Poklekl u postele sepjal ruce a počal se modlit. Nebylo momentu, aby na celou záležitost nemyslel .