Když chodil po palubě, koukal na Paula jak se plahočí a nechává si vše líbit jak od posádky tak od kapitána .Sebastian dobře viděl že se Johanes trápí, ale nevěděl jak mu pomoci .Byl mužem příliš zásadovým než aby svá pravidla překročil. Často chodíval za Johanesem a pozoroval z dály jeho počínání .Ne jednou se totiž stávalo ,že mel-li Paul potíže s někým z posádky Johanes zasáhl, také si dobře všiml toho že jeho synovec má s kapitána strach soudě dle toho že kdykoli on tedy Rothzahn na Paula burácel ,Johanes nezasahoval. V tomto ohledu byli Sebastianovi pocity poněkud rozpolcené, nevěděl zda-li má být na Johanese hrdý či mu vyčinit.
Už uběhl měsíc od okamžiku ,kdy Johanes vyslovil poprvé přání vykoupit malého Paula z kapitánova područí. Sebastian uznal že se vody dostatečně uklidnily na to ,aby s chlapcem promluvil. Zašel k tomu účelu na palubu. Dobře věděl že tam Johanes bude pozorovat bud´ moře či Paula.
,,Moře je klidné." Zkusil
,,Potřebujete něco strýčku?" Špitl Johanes
,,Chtěl jsem s tebou mluvit chlapče."
,,A o čem?"
,,Už je to měsíc ,kdy jsi přišel s tím nápadem.."
,,Změnil jste názor?"
,,Ne ,jen málokdy měním své názory, ale myslím že je čas abychom se usmířili:" Slova Sebastianova zněla kajícně ,skoro se v tu chvíli zdálo jako by se něčeho bál. Johanes na jeho slova nikterak nereagoval stále vrhal dlouhé pohledy do moře.
,,Promluvíme si později." Prohodil Sebastian.
Starý Sielbstein rád pozoroval námořníky při práci vždy říkal ,že kdyby nebyl obchodníkem ,chtěl by být námořníkem. Věděl že jejích život je těžký a chleba pořádně tvrdý ,ale ty dílky ,ty dálky ho lákaly. Často chodíval za kormidelníkem a pozoroval jej jak zodpovědně vykonává svou práci. Ani tentokrát neudělal výjimku .S Wolfgangem Hartem se znal dlouhou dobu, byl to právě od ,kdo vyjednal s Rothzahnem vše kolem této cesty. Věděl jak s věčně opilým kapitánem má mluvit ,aby ho k něčemu přiměl .Sebastian věděl že nebýt Harta ,chodil by Rothzahn o žebrácké holi.
Byl jakýmsi jeho zástupcem ,a Sebastian si jeho námořnických zkušeností a schopností nesmírně vážil .Sám uvažoval o tom že by koupil pro obchodní účely nějakou loď kde by Harta udělal kapitánem ,zatím to byli jen úvahy a Wolfgang Hart dál kormidloval na lodi ,,Heilige Anna,,
,,Jak se daří Wolfe." Pozdravil Sebastian muže popřátelsku.
,,Děkuju pane Sielsteine ,mohlo by to bejt lepší. "Odvětil kormidelník věnujíc se své práci.
,,Ale jednou bude uvidíš ,až se vrátíme do Německa tak bude." Utěšoval jej Sebastian
,,Je dusno pane." Prohodil Wolfgang
,,Ano ,snad to nic nepřinese."
,,To si nemyslím." Odpověděl Hart ukazujíc před sebe.
,,Co je to ?"Ptal se vyděšeně Sebastian
,,Ti ptáci nám přinesou pěknou polízanici." Konstatoval muž.
,,Doufám že jí přežijem bez úhony:" Vyřkl Sielbstein prosebně.
,,Dá-li bůh pane."
,,A na kdy to tak vidíš ?"Řekl Sielbstein s určitou starostí.
,,K večeru pane."
,,Jdu sebe a Johanese na to nadělení připravit .Tak zatím. "Sebastian se spěšně otočil a rychlými pro něho tak netypickými kroky šel zpravit synovce o nadcházejících událostech .Večer se blížil a nebesa oznamovala bouři .