Kapitola 8. - Vše se v dobré obrací

Hart s Sebastianem chodili lodí, kontrolovali co všechno bouře poničila a přemítali co dál. ,,Tak jak to vidíš Wolfe?" Pravil Sielbstein s povzdechem.

,,Dobře pane, bouře toho moc nezničila a posádka je také bez úhony, jen mi je líto Paula, ten hoch si dost vytrpěl, takový konec si nezasloužil."

,,Ano to je pravda:" Odvětil Sebastian dívaje se při těch slovech na Johanese ,ten celý bledý se díval do moře .Vypadal jako by jej prosil o návrat Paula. ,,Takový osud si nezasloužil .A co bude teď z lodí."

,,Do návratu do Německa vedu loď já pak rozhodne majitel."

,,Majitel?" Divil se Sebastian

,,Ano majitel pan Hochmeister .Tomu ta lod´ patří."

,,Hochmeister, Hochmeister..."Přemílal si Sebastian pro sebe stále dokola ,pak se podíval na Harta

,,Poslyš není to ten Heinrich Hochmeister co obchoduje s exotikou?"

,,Ano ,znáte ho pane."

,,Jistě je to bratr ,bratrovi ženy ,tedy matky Johanese .Myslím že ti mohu slíbit že se kapitánem na lodi staneš ty Wolfe."

,,Nestojím o protekci pane:" Řekl Hart hrdě

,,To není protekce Wolfe ,to je revanš ,za dobré služby." Sebastian ,mluvil jako kazatel i gesta přitom podobně používal. ,,Mimochodem od kdy ,má Hochmeister tuhle loď ,myslel jsem že si lodě zásadně pronajímá."

,,No asi 7 let ,pane .Koupil jí od kapitána Rothzahna, aby tak mohl kapitán zaplatit své dluhy, který měl kvůli pití. Za to mu Hochmeister slíbil ,že ho nechá doživotně jeho loď kapitánovat. Taková byla jejich úmluva." Vysvětloval Hart.

,,Tak proto ,divil bych se kdyby starý Hochmeister zaměstnával takového člověka." Prohodil Sebastian zamyšleně. Pak se zhluboka nadechl a pravil ,,Půjdu za Johanesem musím ho trochu rozptýlit." Johanes stál stále na stejném místě .Sebastian se k němu opatrně přiblížil, vzal ho za ramena . ,,Vím co tě trápí, ale už je to pryč chlapče, tomu hochovi už nemůžeš pomoc." Sebastianův hlas zněl zatřeně až utěšně ,ne však pro Johanese ten se mu vyškubl zpod ruky a zaútočil.

,,Teď ne strýčku, teď ne, ale mohli jsem mu pomoc všichni. A nikdo ,nikdo mu nepomohl ani já ne zklamal jsem ho ,zklamal jsem všechny jako vždy." Johanes by se rozbrečel ,ale mužská hrdost ke které byl už od dětství veden mu to nedovolila. Sebastian ho chápal. Ale přesto prohodil.

Za týden budeme v Číně ,měl bych tě připravit na tvé povinnosti, abys věděl co máš dělat." Tato poznámka stála Sebastiana Johanesův vyčítavý pohled jako by říkal ,,No jo obchody a peníze ,to je jediný co tě zajímá ,ale osud člověka." Sebastiana ten pohled nechával klidným jen suše dodal. ,,Přijď za mnou do kajuty."

O týden později přivítal Sielbsteinovi Peking, město které starý Sielbstein nazýval Řím Asie.