Kapitola 11. - Setkání

Johanes neměl v domě stání, přítomnost nového sluhy jej znervózňovala, aby se zklidnil vypravil se ven prohlídnout si trochu město.

V ulicích Pekingu bylo rušno. Lidé chodili sem a tam, pletli se navzájem do cesty, klopýtali o sebe, mačkali se nebo se neustále něčemu či někomu vyhýbali. Johanes si všiml jedné zvláštnosti, kterou z Hamburku neznal. Kdykoli do něho někdo vrazil a to při zalidnění a šíři ulic ,tedy v tomto případě spíše uliček nebylo nic neobvyklého .Otočil-li se Johanes na něho ten dotyčný se na něho mile usmál a se sepjatýma rukama se mu omluvně uklonil. Toto skutečně s domova nepoznal. A to teprve vyšel pár kroků před dům. Když došel na tržnici, shledal tu zmatek ještě větší. Lidé tu chodili sami sebe si nevšímajíce, zahleděni do stánků nabízející látky, nádobí, dary moře, zeleninu a jiné lahůdky, také léčiva, amulety pro štěstí a řezbářské práce. To vše Johanes vnímal pouhým koutkem oka. Jeho zrak se zcela upřel na dívku jdoucí mu na proti v doprovodu jakéhosi Evropana v kněžském rouši. Johanes se na tu asijskou krásu nemohl vynadívat. Její malou, štíhlou postavu zakrytou v modrém šatu se kterou se pohybovala lehce jako laň lemovaly dlouhé, havraní vlasy zdobené velkými růžovými květy, oči, jež cudně klopila k zemi byly zahaleny smutkem a zároveň tajemstvím, ústa, která se zvláštně špulila pod malým nosánkem , jakoby chtěla promluvit, leč nemohla. Johanes byl z toho zjevu jako omámený, jemným kývnutím hlavy oba pozdravil a pokračoval v procházce. A však tu dívku z tržnice z hlavy dostat nemohl.

Když se vrátil domů, čekalo ho překvapení ,už ve vchodu mu totiž Tchajn sdělil že mají vzácnou návštěvu s císařského paláce. Jakmile vešel do salonku poznal v sedících tu dívku a toho kněze. Strýc vstal a přistupujíc k Johanesovi mu oznamuje. ,,Můj drahý Hansi, dovol abych ti představil .Toto je Jean Francois Gerbillon a jeho žačka Li."Poté se obrátil na hosty pokračujíc. ,,Důstojnosti dovolte abych Vám představil mého synovce Johanese." Kněz vstal a přistoupivší s nataženou rukou praví. ,,Jsem rád že Vás poznávám mladíku. Váš strýc mi o Vás mnohé vyprávěl."