Kapitola 13. - Li

Johanes byl jako opařený, v Evropě slovo konkubína značilo symbol neřesti a prostopášnosti a teď stvoření, které vypadalo jako z nebes přišlé mělo toto představovat. ,,A vědí to její rodiče?"

,,Vědí chlapče a nejen to." Sebastian věděl, že zpráva Johanese konsternovala, ale pokládal za svou povinnost mu vše osvětlit. ,,Nejen že to vědí, oni jí sem za tím účelem poslali."

,,Poslali?" Johanes nechápal, z Evropy byl zvyklý na jiné mravy, tam kdyby se dívka dala na něco podobného tak by jí rodina vydědila. V Číně jí k tomu klidně propůjčí ,,Proč?"

,,Li rodiče jsou chudí obchodníci, nemohli by děvčeti zajistit budoucnost podle jejich představ. Navíc Li má dalších 5 sester, takže by jejich otec neměl na to aby jim dal všem věno. Služba císaři je pro každého Číňana pocta . Císař je pro ně něco jako bůh."

,,Tak kvůli majetku?" Katil se Johanes.

,,Ne kvůli budoucnosti."

,,To chcete říct strýčku, že bude dělat kvůli pár šestákům a žvanci lacinou hračku?" Johanes se začal pomalu rozpalovat."

,,To nevím:"

,,A co až se jí nabaží, co pak odkopne ji?"

,,To opravdu nevím, musel bych se zeptat otce Gerbillona, ten zná zvyky na zdejším dvoře."

Otec Gerbillon jak to může vůbec trpět, ptal se Johanes sám sebe .Člověk kterému se takové jednání má hnusit .Vždyť on má dbát na dodržování všech mravních zásad .Jako křesťanský kněz by to povolit neměl. Johanes by se na to rád strýčka zeptal, ale nenašel odvahu mu ty otázky položit. S nepochopením v tváři opustil pokoj.

Sebastian chápal synovcovo rozpoložení a v pohnutí své vlastní moudrosti jej nechal na pospas své samotě. Jen ve skrytu duše tušil že ten mladík provede nějakou nerozvážnost.