Kapitola 20. Nový automobil - 2 ČÁST

,,To je dobře, jak se má." Zeptala se babička trochu zmateně.

,,Dobře, za tři dny jí přivezu domu." Řekl tatínek.

,,Ty ne." Bafla maminka.

,,Proč?" nechápala bábi.

,Protože jezdí, jak kdyby to neměl v hlavě v pořádku, ačkoli proč jak, že?"Pronesla maminka.

,,Jak to?" Divila se babička.

,,Když nepočítám tu díru před domem..." Začala maminka.

,,To jsem viděla." Skočila jí do řeči babička.

,,...tak musím vzít na vědomí tu pokutu za rychlou jízdu."Dodala.

,,Práskačko."Štěkl tatínek

,,A ještě..."Pokračovala maminka dál.,,...kdyby nebylo mě, neměl by ani papíry. To by byla další pokuta."

,,No Peppi..." Zvedla babička hlas.

,,To se může stát každýmu." Hájil se.

,,Já jsem ti říkala, abyste jeli opatrně." Zlobila se babička .

,,Jeli jsme." Kál se tatínek.

,,A pokuta byla jen tak."Kárala jej babička.

,,Ale máti..." Protestoval tatínek, babička jen mávla rukou a šla pomoci mamince, tatínek se rychle převlékl a šel pomoct dolů Franzi.

Během dalších třech dnů se počasí pokazilo, první den se zatáhlo, začal foukat silný vítr, další se rozpršelo, to vydrželo i do dne návratu tety Ursuly z porodnice i přes maminčiny protesty, jel pro ni tatínek osobně. Teta už na něho netrpělivě čekala před nemocničním přístřeškem, tatínek chtěl zajet až k němu, aby teta cestou do auta nezmokla, ale jel tak rychle, že ji málem přejel, když zastavoval. ,,Ty jsi vážně pošuk." Kvitovala mu, když otevřel dveře.

,,Promiň, mám na spěch." Omlouval se.

,,Teď pojedeš opatrně, vezeš moje děti."Upozorňovala ho ukládajíc košíky s ratolestí na zadní sedačku, přisedla si k nim a zabouchla dveře, tatínek jen vzdechl a vyjel.,,Peppino, jeď opatrně." Nabádala ho Uschi, držíc křečovitě košíky.

,,Není to paráda, jsem vítr." Smál se tatínek

,,Hele větře fízl." Ukázala dopředu, byl to ten samý strážník, který tatínka stavěl před třemi dny.,,Začínáte být pro státní aparát terno." Řekl policista, když tatínek shrnul okénko.,,No tak už to znáte." Tatínek beze slov podal strážci zákona papíry, ten je prohlédl, ne tak pečlivě jako předtím, neboť už je znal se slovy.,,Ještě dvakrát a zaplatíte mi gáži, Herr Schwarzstein. Koukám máte novou manželku a dokonce potomstvo."Smál se ochránce pořádku.

,,To je švagrová."Zavrčel tatínek.

,,No když tomu věříte, tak dostanu 200 marek." Usmál se pan v uniformě.

,,200..." Podivil se .,,...minule to bylo 100."

,,Podražili jsme." Suše konstatoval policista.,,Máte to po druhé."Když proběhla obvyklá výměna peněz za bloček, naklonil se policista k otci šeptaje.,,Mimochodem, ta dáma minule byla kůstka, tahle vypadá spíš jako Vaše matka."Tatínek se křečovitě pousmál, strážník zasalutoval a tatínek s Uschi pokračovali v cestě.

,,Tak jsem tady." Hlásila Ursula svůj příchod.

,,Uschi, jak je." Volala radostně Franzi.

,,Výborně holka, právě jsem zjistila, že vypadám jak vlastní tchyně." Oznámila.

,,Oh, kterej hulvát." Ušklíbla se servírka

,,No chlupatej, co chceš."Odvětila Ursula.

,,No to máš pravdu a co děti?" Přešla Franzi na jiné téma, Ursula vysunula košík se slovy.,,Tady jsou, tohle je Rosy a tohle Gert, Peppi vezmi je nahoru." Pronesla kolemjdoucímu tatínkovi, ten ratolest mlčky převzal.,,Stalo se něco šéfe, jste nějakej zkleslej.

,,Jsem o dvě stovky lehči." Mumlal tatínek, přebíraje děti.

,,Vy jste zase platil pokutu?" Zasmála se Franzi

,,Jo a strhnu ti to z gáže." Zavrčel tatínek zlomyslně.

,,Proč mě?"Zamečela servírka

,,Někde na ty pokuty brát musím, Franzi a ty jsi po ruce."Pronesl tatínek ubíraje se do bytu, Ursula vyjevenou servírku poplácala po rameni a udělala utěšnou grimasu, pak zašla za pult, zkontrolovat bar, sklad knihy. Když byla hotová prohodila.,,Alespoň, že podnik vede dobře.