Cteniprodusi | Kapitola 4. Školní trápení

Moje nová škola se mi zpočátku jevila všelijak přivítaní Frau Kirchen bylo chladné, ale zároveň plamenné.,,Uvědomte si..." Hřměla Kirchen zpoza katedry,,...že jste novou nadějí pro náš zubožený národ, jedině vy svou usilovnou prací ho můžete dovést opět k vzestupu." Při posledních slovech zdvihla ruce přesně jako kdysi Hitler ve svých projevech, ráda bych řekla, že jí chyběl jen ten knírek, ale při proslovu jsem si pod jejím špičatým nosem všimla něčeho tmavého a tak to říct nemohu , alespoň ne z jistotou.,,Náš národ, náš milý německý národ..."Hřímala dál.,,... je nyní na kolenou, ale my se zvedneme ze dna a ukážeme světu, že máme svou hrdost, že nejsme takový fušéři za které nás považují."Bouchala do stolu jak smyslu zbavená, skoro si při těch prudkých gestech zlomila ty svoje pře hubené ručičky. Vůbec když jsem jí viděla při proslovu, tak jsem měla pocit, že před námi nestojí kantor, ale stará vyschlá vrba v silném větru, tak byla její gesta přehnaná. Po skončení úvodní řeči se podívala do třídní knihy, pak kouknouc se na mě kynouc mi rukou ke vstání řekla.,,Abych nezapomněla. Přivítejte naší novou žákyni Elisabeth Schwarzstein z Mnichova..."Obrátila své malé hnědé oči ke mně,,...doufám Elisabeth, že nebudeš slabým článkem této třídy, hodně úspěchů."Poté tleskla svýma kostnatýma rukama, hlásíc celé třídě.,,Žaci, Herr Direktor Scheiner by vám chtěl prostřednictvím našeho školního rozhlasu říci pár slov. Proslov Herr Direktora byl v mnohých ohledech milejší než proslov Frau Kirchen, odrážela se v něm totiž bodrost a bezelstnost tohoto muže, který pro mě představoval jistou morální a duševní oporu vůči Frau Kirchen .

Když jsme vycházeli ze školy, čekala na mě již Frau Bauer, které jsem od jisté doby mohla říkat teta Uschi, sundala mi tašku ze zad, upravila copy pak  mě zkontrolovala vece. ,,Pamatuj si milá Lisi, můžeš bejt blbá jak štorverk, ale když na sebe budeš koukat dopadneš líp než kdejaká šprtna."Rady tety Uschi se výrazně lišily od rad Frau Kirchen, která nás ještě než jsme se otočili k domovu zastavila . ,,Frau Bauer..." Zaštěkala. ,, ...jsem pobouřena, že ženě vašeho ražení  byla  svěřena péče o dítě, ráda bych hovořila s jedním z rodičů."

,,Frau Kirchen, mě udivuje, že osobě jako jste vy byla svěřená výchova celý mládeže, myslím, že Vaše výchovné postupy jsou mnohem škodlivější než ty moje. Maucta."Odbyla jí Uschi

,,Frau Bauer..."Křikla Frau Kirchen. ,,...ty rodiče."Volala

,,Jasně." Zvolala Uschi již na odchodu.,,Rašple jedna vychrtlá, no s tou si užiješ." Konstatovala a budoucnost ukázala, že měla pravdu.

Když jsme přišli do kavárny poslala mě maminka do kuchyně, kde na mě čekal oběd, Frau Bauer si sedla k baru, kde maminka nalívajíc jí sklenku vína se vyptávala.,,Tak co jak to Lisi zvládla?"

,,Ale jo..."Odvětila Uschi zastrkujíc cigaretu do špičky.,,Byla docela v pohodě když vyšla jen..."Zastrčila si špičku do úst zapalujíc cigaretu.

,,Jen co?"Vyzvídala dál maminka, Uschi vyfoukla kouř, pokračujíc. ,,... potkala nás ta kostlivka Frau Kirchen, chtěla by s vámi mluvit."

,,Proč?"Divila se maminka

,,Asi se jí nelíbí Lisin doprovod." Mínila Uschi

,,Něco říkala?" Strachovala se maminka

,,Jo, ale klid Kirchen je zoufalý případ, o chlapa nezakopne ani kdyby byla poslední ženská na světě a jedinou milostnou rozkoš, kterou měla, byla v 35´, když mluvil prdlej Adolf. Musíte jí brát s rezervou."  Radila Uchsi, maminka byla trochu nervózní proto jí začala teta utěšovat. ,,To chce klid, kdyby bylo nejhůř požádáme Luisíčka."

,,Ten vám tak pomůže. "Oponovala maminka

,,Měl by..."Namítala Uchsi.,,... hodně mi dluží a to nemyslím jen za služby tak říkajíc milostný, ačkoli kolikrát jsem musela je dát do placu abych ukecala Gestapo když po něm šlo."Řekla Uschi

,,Proč po něm šlo?" Řekla udiveně maminka.

,,Pomáhal židům utíkat z Německa a těm co neutekli pomáhal se skrývání. No celkem třikrát jsem ho tahala z Gestapa, ještě že jejich velitel byl furt při chuti, jinak by milý Luisíček už šupal do koncentráku." Vysvětlila Uschi

,,Doufejme, že s tou učitelkou bude rozumný dohovor." Vzdechla maminka tu si rozpomněla na Ursuliny poslední slova.

,,A Vám nevadilo, spát s getapáky?" Divila se maminka

,,Ale kde, Marie." Prohlásila radikálně Uschi.,,Když se chlap svlíkne , tak je jeden jako druhej jak gestapák tak pratizán a chtěj jedno a to samý, to pak jde politika stranou, když ženská rozhodí nožky tak má chlap hotovo." Zkušenosti tety Uschi co se týče využití milostných aktivit maminku zarážela a místy i pohoršovala, zároveň však musela uznat, že pro tuto dobu budou mít asi neocenitelný potenciál proto Uschiny vzpomínky z její praxe při nejmenším tolerovala.

Já jsem zatím statečně bojovala s Frau Kirchen, která se rozhodla na mě zaměřit, sledovala mě svýma malýma hnědýma očima, každý můj pohyb, gesto. Cítila jsem se jako ptáček v kleci, nenáviděla jsem každý den, který jsem musela ve škole strávit, rodiče si toho pro zaneprázdněnost nevšímali, jen teta Uschi věděla odkud vítr fouká a často nabádala maminku s tatínkem aby již konečně navštívili školu a s učitelkou promluvili však odpověď byla stále stejná.,,My víme, ale teď máme tolik práce, Uschi." Po měsíci jsem již pomalu ztrácela sílu k boji.

Den kdy vše vyvrcholilo začal jako ty ostatní, Frau Kirchen chodila k lavici od lavice a kontrolovala pomůcky, knížky, sešity a především tužky jsou – li správně ořezány, konečně se dostalo na mě, strachy jsem se klepala. ,,Tak ukaž Schwarzstein, jak jsi připravená?" Prohrábla mi učebnice, zkontrolovala sešity pak došlo na tužky vzala první a zkusila o hrot své ruky.,,Málo ostrá." Prohlásila zlomyslně.,,S tou psát nebudeš."Dodala lamajíc tužku.,,Další."Zavrčela, proces se opakoval, nebylo tužky, která by vyhovovala jejím normám, což projevila svým komentářem. ,,To má být příprava? Takhle vypadá příprava žákyně německé školy, jsi ostudou této školy." Vztekle vzala mou školní tašku, otevřela jí a vysypala obsah na podlahu.,,Takový bordel, seber to!"Zavelela, poklekla jsem na zem a počla sbírat rozsypané věci.,,Nic z tebe nebude, budeš stejná nula jako ta coura Bauer, budeš jen parazit tohoto skvělého národa."Řekla, kopajíc mi do věcí, přestala jsem sbírat a vyběhla ven na chodbu kde jsem propukla v srdceryvný pláč.

Když jsme šli s tetou Uschi domu nebylo mi do řeči, ačkoli na mě naléhala, jakmile jsme došli do kavárny běžela jsem do kuchyně, ani jsem nepozdravila rodiče.,,Co se stalo?"Ptala se maminka zmateně.

,,Nevím, celou cestu jsem se jí ptala, ale nic mi neřekla, nic bych za to nedala, že v tom má prsty ta můra Kirchen."Odvětila Uschi.

,,Měla bych si s ní promluvit."Řekla maminka

,,S kým? Lisi nebo Kirchen?"Tázal se tatínek

,,Oběma." Odsekla maminka, šáhajíc mi do aktovky, zkontrolovala sešity, koukla do penálu, ten pohled jí zarazil.,,No co to je? Elisabeth." Volala na mě přes dveře.,,Podívej uplně nové tužky."Křičela ukazujíc tatínkovi a Uschi penál.

,,No snad nemyslíš, že Lisi..." Oponoval jí tatínek

,,Taky si myslím, tolik síly nemá." Řekla Uschi

,,Tak kdo tedy?" Štěkala maminka, vztekla mrštíc s penálem

,,Klid Mariechen, to se vysvětlí."Uklidňoval jí tatínek

,,Ty si pořád nad věcí, Schwarzsteine."Ohradila se maminka.,,Půjdu si zítra s tou učitelkou promluvit."Rozhodla

Druhý den se situace ve škole opakovala, s velkou úlevou to odpoledne jsem viděla maminku s tetou Uschi, maminka mi hned vzala tašku a koukla do penálu, našla tam opět zloměné tužky.,,Jdu tam."Řekla rázným krokem vykročíc do školy, Frau Kirchen šla zrovna do svého kabinetu, když jí zastihla maminka.,,Frau Kirchen?" Ujistila se

,,Ano co si přejete?"Odvětila prkenně učitelka

,,Jsem Marie Schwarzstein, matka Elisabeth:" Řekla maminka

,,Aha, konečně."Zamumlala Kirchen otvírajíc dveře.,,Pojďte dál, jsem velice ráda, že si s vámi mohu promluvit, výsledky, které má Elisabeth jsou více než znepokojivé."Začala Kirchen

,,Znepokojivé?"Divila se maminka

,,Ano, což byste věděla kdybyste se o dceru více zajímala."Pravila vyčítavě.

,,Ale já se věnuji dceři jak jen můžu."Bránila se maminka

,,Skutečně." Sykla Kirchen.,,Úkolem matky je věnovat se dítěti na plno, zajistit aby z něho vyrostl řádný člen naší společnosti, vy Frau Schwarzstein tuto úlohu hrubě zanedbáváte."Kárala ji se zdviženým prstem.

,,Takže ty tužky v penálu jsou vaše práce."Zaútočila maminka.

,,A ještě jednou jí uvidím v blízkosti takového odpadu jako je Bauer nahlásím to úřadům." Zakřičela Kirchen po chvíli mlčení.

,,Frau Kirchen."Přešla matka do protiútoku .,,Elisabeth byla do této, doby vzorná žákyně, vždy s perfektní přípravou, co se mého mateřství týče, vy děti nemáte a tak nevíte co to je starat se o domácnost, práci a o ně a pokud se jedná o Frau Bauer, tak je to slušná paní, která nám v mnohém pomohla a proto se s ní i nadále bude Lisi stýkat."

,,Následky si přičtěte sama."Řekla Kirchen výhrůžně

,,Sbohem." Křikla matka zabouchávajíc za sebou dveře

Jako litá saň k nám maminka přiběhla, chvíli chodila sem a tam funíc jak rozběsněný muflon.

,,Co se stalo, Marie."Snažila se Uschi jí vyrušit.

,,Ta učitelka..." Křičela ukazujíc na školu.,,...to je normální nacistická důra, řekla, že Elisabeth je špatná žákyně, že já jsem mizerná matka a vy, že jste coura a odpad společnosti a že když vás uvidí v její v blízkosti, nahlásí to úřadům ."Maminka se začala zklidňovat, náhle jí napadlo.,,Ale co když právě od teďka bude Elisabeth ještě víc stírat."Uvažovala nahlas , koukajíc po právě vycházející  Kirchen.

,,Moment."Špitla Ursula, vydávajíc se ráznými kroky za mou trýznitelkou.

,,Frau Kirchen, ráda bych si  s vámi popovídala."Snažila se jí zastavit.

,,Já si nemám s osobou vašeho ražení o čem povídat."Odbyla ji za chodu.

,,Koukej stát ty udavačská ludro."Křikla, Kirchen se zastavila.

,,Co jste to řekla."Zaútočila Kirchen

,,Řekla jsem ty udavačská ludro." Odvětila Uschi

,,Co si to dovolujete."Vrátila Kirchen útok. ,,Vy profesionální ženo."Dodala s opovržením.

,,Lepší běhna než udavačka." Zavrčela Ursula, pak se vrátila k původnímu tématu.,,Tak poslouchej ty kostitřasko, jestli ještě jednou se jen křivě na Lisi podíváš nebo jestli jen něco cekneš úřadům půjdu za Scheinerem a vše mu řeknu."

,,O čem to mluvíte."Snažila se Kirchen kličkovat.

,,Však ty víš."Zkoušela jí Uschi držet v šachu

,,Nevím."Drze kejklovala Kirchen

,,Ne a kvůli komu musela tvoje sestra do koncentráku, kdo udal před dvěma roky ty židy, kteří museli do Osvětimi a kdo dal gestapu echo, takže třikrát byl Scheiner zatčenej. Jsi ještě větší špína než já a moc bych se divila kdyby ti Luis nenakopal tu tvojí zkostnatělou řiť ."

Kirchen stála jak přimražená, nevěděla jak se to mohla Ursula dozvědět, stála před školou tupě zírající na odcházející Uschi, když došla teta k nám pohladila mě po vlasech řka.,,Teď to bude vše v pořádku."Vzala mě za druhou ruku, a vydali jsme se domu.

Na druhý den ráno jsme zažili velké překvapení, neboť k nám do třídy vrazili nějací vojáci, kteří se prokázali jakýmsi papírem, pak odvedli učitelku a my jsme ji už nikdy neviděli. Později jsem se dověděla, že rozhovor, který tenkrát obě dámy vedly vyslechla jistá Frau Mayer manželka jistého policejního úředníka, která se o tom nezapomněla zmínit doma. Místo Frau Kirchen jsme dostali Frau Spatz z Bavorska a mě konečně skončily školní strasti a začaly radosti.