Alžběta byla zmatená, v hlavě jí běhaly myšlenky sem a tam, nemohouce se usadit. Co se to děje? Proč její matka vypovídala tak jak vypovídala? Co všechno žalobce na ní vytáhne? Kde to skončí? Pohledem zavadila o porotu, dvanáct bíle oděných mužů sedících na svých místech bez jediné známky emoce. Jejich

Ludovika nejevila žádné známky nervozity, začínala si zvykat na myšlenku, že  přišel čas kdy na lavici pro svědky

Slunce zalévalo svými paprsky celou Ženevu, většina obyvatel města právě vstávala od sobotního oběda, po nábřeží Ženevského jezera šly dvě dámy oděné do tmavých, cestovních

Motto:  Smrtí vše začíná.